„Makových polí je letos více, a to o 12,5 procenta oproti loňsku. Díky nápadnému květenství jsou vidět,“ potvrdil LN Jan Doležal, prezident Agrární komory.

Česko je už tak světová velmoc v pěstování potravinářského máku, nikdo ho na trh nedodává víc. Do světa se vyveze asi 85 procent z 26 tisíc tun roční produkce; nejvíc bere Rusko.

Podnebí je tu pro minikuličky příznivé a mají kulinární tradici. Většina světa si mák asociuje s drogami, ale zrovna ten český se šlechtil, aby v něm bylo morfinu jen maličko a dal se jíst.

Kvůli piplání, aby bylo v české modrosemenné verzi minimum alkaloidů, je využití zdejší odrůdy vesměs leda potravinářské. Češi nejsou světová špička jen v jeho produkci, v přepočtu na obyvatele jsme i největší makoví konzumenti. Na hlavu spořádáme zhruba 430 gramů zrníček ročně.

„Pro lepší představu to znamená, že každý Čech sní za rok asi 25 buchet s makovou náplní,“ ozřejmil v časopise ministerstva zemědělství předseda spolku Český modrý mák Jaroslav Mikoláš.

Druzí v pěstování máku na jídlo jsou Turci, ale sami ho do pusy nedají.

Klasiku zná každý už od chvíle, co si Honza sbalil buchty do rance: mákem se plní a sype pečivo, doprovází šulánky či nudle v máselné lázni. Mezi cizinci to spouští vlny nevěřícného děsu, je to pro ně cosi na způsob kokainové posypky na těstoviny. Na Valašsku se traduje historka, podle níž dva Američané odmítli pozřít makový frgál, třebaže ho názorně žvýkala matriarcha rodu, a výrobek překřtili na „opium pizza“.

Vápníkový velmistr

Možnosti makové expanze však zemědělci vidí v netradičním pojetí droboučké plodiny: v oleji a rostlinném mléku. Obojí se zvolna stává populárním mezi lidmi, již holdují zdravé výživě, lokálním produktům a omezování živočišných produktů za účelem snížení skleníkových plynů.

„Makový olej lze použít jako náhradu za olivový, má podobné vlastnosti. V čerstvých letních salátech je skvělý. V budoucnu bude mít větší slovo makové mléko, které si jednoduše připravíte macerací máku a jeho následným prolisováním. Je skvělým zdrojem vápníku, nejen pro vegany nebo osoby trpící potravinovými alergiemi či intolerancemi,“ vysvětlil Doležal. Olej se dá navíc použít i pro léčebné účely, například vetřít do pokožky za účelem získání vláčnosti.

Mák se počítá mezi takzvané superpotraviny, kolem nichž se strhla módní vlna. To znamená, že z pár soust člověk pořídí svému tělu hodně prospěchu. „Výhody jsou především ve vysokém obsahu vápníku a vitaminu E, dále má značný podíl minerálních látek, jako je měď, zinek, hořčík a železo, a vitaminů B5, B3 a B1,“ vypočítal Vojtěch Bílý, mluvčí ministerstva zemědělství. Třeba vápníku má titěrná olejnina devětkrát víc než vlašský ořech.

Důvodů, proč česká pole z roku na rok o tolik zbělala, je více, ale tím hlavním je, že poslední dva roky produkt vycházel velmi dobře na výkupní ceny. Loňská sklizeň se pohybovala kolem 90 korun za kilogram, ze zahraničí byla navíc slušná poptávka, i proto už jsou zásoby s přelepkou 2019 několik týdnů vyprodané.

Většina zdejšího modrosemenného národního pokladu je jarní odrůda, ale experimentuje se už i s ozimými variantami, které jsou odolnější vůči suchu, pročež se mák pro pěstitele stává zajímavějším taky strategicky.

„Mák setý je výbornou předplodinou a také vhodným přerušovačem do opakovaných obilních sledů, takže je opravdu dobrou plodinou v osevních postupech. Může to být také ekonomicky velmi zajímavá plodina, ale nese to s sebou, oproti třeba cenově stabilnějšímu obilí nebo řepce, větší riziko, protože cena bývá na trzích v rámci roku velmi volatilní,“ sdělil LN Jaroslav Šebek, šéf Asociace soukromého zemědělství. Lukrativita vykoupená docela náročným pěstováním se máku nedá upřít: na exportu domů přiváží víc peněz než chmel.

Pivo, šunka, mák

Států, kde se mák jí, se po světě nedá najít mnoho. Vedle Slovanů se konzumaci nebrání ještě třeba v Indii nebo Kazachstánu. Největším odběratelem šlechtěných modrých zrnek tuzemské provenience je Rusko, čeští pěstitelé pokrývají tři čtvrtiny tamního trhu.

„Loni se do Ruska uskutečnil vývoz v hodnotě 332 milionů korun. Rusové spotřebují asi 40 gramů máku na hlavu ročně, je tam velký potenciál růstu,“ řekla LN Nikola Hrušková, zemědělská diplomatka v Rusku.

Největší ze slovanských národů přidává mák i do jogurtů, ale dovolit si ho takhle kropenatý není v možnostech každého, v Rusku je mák relativně drahý. A u části obyvatel čelí „opiovým“ předsudkům, mají ho spojený s farmacií a drogovou scénou.

Spolek Český modrý mák proto investuje energii do osvěty. Dá to práci i proto, že kvalitní, nasládlá česká zrnka se pančují hořkým a morfinovým technickým mákem. To dělají překupníci, zdejší farmář by si práci takhle nekazil, ale praxe samotná nechává kaňky na makové pověsti. Jako obrana před pančováním se zrodila zdejší cechovní norma, která dává punc kvality a záruky, že jedlík neskončí ve stavu změněného vědomí. Nyní se Česká republika uchází o uznání, že mák je pro ni erbovní a že stojí za vyzkoušení.

„V současné době Evropská unie posuzuje žádost o Chráněné zeměpisné označení pro Český modrý mák, čímž by se zařadil například k Budějovickému Budvaru a Pražské šunce,“ dodal Bílý.

Autor: Kateřina Surmanová

Zdroj: Lidové noviny