Souhrn naleznete v posledním odstavci.
Dodržování nočního klidu je obecně upraveno pořádkovou legislativou (v gesci Ministerstva vnitra ČR), to znamená zákonem č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, ve znění zákona č. 178/2018 Sb. V ustanovení § 5 odst. 6 tohoto zákona je doba nočního klidu vymezena jako doba od dvacáté druhé do šesté hodiny (následujícího dne). V ustanovení stejného § 5 je vymezena skutkové podstata přestupku za porušení nočního klidu: u fyzické osoby v ustanovení § 5 odst. 1 písm. d) a u právnické nebo podnikající fyzické osoby v ustanovení § 5 odst. 2 písm. a). V obou právě popsaných případech hrozí za porušení nočního klidu pokuta až do výše 10 000 Kč, v případě opakovaného spáchání takového přestupku lze uložit pokutu až do částky 15 000 Kč. Stejně jako doba nočního klidu je ve zdravotnické legislativě upravena noční doba (tj. doba nočního provozu) pro účely kontroly dodržení povinností v oblasti ochrany před hlukem a vibracemi, které upravuje zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů (zejména § 34 tohoto zákona), a prováděcí nařízení vlády k tomuto zákonu.
Pokud se jedná o možnost výjimky z dodržování nočního klidu, anebo o zkrácení doby nočního klidu v konkrétních případech, pak právě již výše zmíněné ustanovení § 5 odst. 6 zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, ve své druhé větě takovou možnost obsahuje: dotčená obec může svou obecně závaznou vyhláškou stanovit výjimečné opakující se případy, zejména slavnosti nebo obdobné společenské nebo rodinné akce, při nichž je doba nočního klidu vymezena dobou kratší nebo při nichž nemusí být doba nočního klidu dodržována. Z užití slova „zejména“ je zřejmé, že výslovně uvedený výčet výjimečných případů je pouze demonstrativní, takže z aplikovatelných výjimek nelze předem vyloučit ani případy sklizňových prací apod., jestliže takové výjimky budou akceptovány orgány obecní samosprávy v konkrétní obecní vyhlášce. Samozřejmě v praxi by byla vždy posuzována specifika dané lokality a odůvodněné potřeby osob požadujících stanovení takových výjimek.
Jestliže by v konkrétním případě vůle k přijetí obecně závazné vyhlášky nebyla (zejména s ohledem na názor většiny občanů dotčené obce), pak je možné alespoň v dostatečném rozsahu informovat obecní orgány a veřejnost o pracích v době nočního klidu, a tím minimalizovat riziko výše popsaných postihů. Z přehledu přestupků za rok 2019, vypracovaném k zákonu o některých přestupcích, vyplývá, že přestupky za rušení nočního klidu jsou v celostátním měřítku projednávány poměrně často, ve výrazné většině se však jedná o přestupky fyzických osob, nikoliv podnikatelů. Průměrná výměra pokut uložených fyzickým osobám činila 1 086 Kč, v případě podnikajících fyzických osob a právnických osob se tato průměrná výměra pokuty pohybovala kolem částky 2 289 Kč. Údaje o tom, jaký podíl z případů porušení nočního klidu připadal na zemědělské sklizňové práce, nejsou k dispozici, protože v rámci monitoringu přestupků se nevede statistika ohledně důvodů (zdrojů) porušení nočního klidu.
Pokud se tedy jeví jako nezbytné provést část sklizňových prací v době nočního klidu, je nejlepším řešením stanovit obecně závaznou vyhláškou dotčené obce případy, při nichž je doba nočního klidu vymezena dobou kratší nebo při nichž nemusí být doba nočního klidu dodržována. V případě neprůchodnosti takového řešení by pak bylo žádoucí alespoň předem informovat obecní orgány a veřejnost v dotčené obci o provedení nezbytných sklizňových prací v době nočního klidu.
