Jak vy osobně vnímáte problematiku sucha v Česku?

Daniel Pitek (DP): Sucho vnímám jako jeden ze zásadních projevů klimatické změny, jakými jsou extrémní výkyvy počasí, jako přívalové deště, které způsobují bleskové povodně. Sucho vnímám jako jednu z největších hrozeb současnosti, se kterou se v zemědělství a lesnictví denně setkáváme.

Jaromír Maštera (JM): Vidím, že velká část naší krajiny je odvodněná, místy nadměrně a nejspíš i zbytečně. Odtok z krajiny je zrychlený, mizí voda z půdy, a pokud méně prší, hodně ploch rychle vysychá. Odvodnění krajiny je dvojího typu – povrchové (kanály, úpravy toků) a podzemní (meliorační soustavy). Musíme se snažit odtok vody zpomalovat, a to nejen kvůli suchu.

Co vás přimělo k tomu se „zvednout ze židle“ a jít něco proti suchu dělat?

DP: Se suchem cíleně nebojuju, ale tím, že jako sedlák z rodinné farmy hospodařím přirozeným způsobem blízkým okolní krajině, který se podobá tradičnímu hospodaření našich předků, tak z podstaty tohoto způsobu hospodaření vytvářím vůči suchu odolnou krajinu. Hospodařím takto proto, že jsem přesvědčen, že hospodaření rodinných farem je jedinou správnou cestou do budoucna pro vytvoření životaschopného venkova a pestré krajiny odolné proti všem rušivým vlivům včetně sucha nebo povodní.

JM: Na začátku to nebylo úplně jen kvůli suchu. Šlo mi zejména o záchranu a podporu obojživelníků vhodnými opatřeními. Tato opatření však pomáhají i zadržovat vodu v krajině, úzce to spolu souvisí. V roce 2011 jsme založili spolek Mokřady a postupně se více zaměřujeme na komplexnější opatření pro zlepšování vodního režimu lokalit. Jsem biolog, přírodu mám rád a chci, aby se její stav zlepšil. Zároveň mě dlouhodobě zajímají vodní ekosystémy, takže to propojení s vodou je logické.

Museli jste překonat nějaké překážky, aby se váš nápad mohl uskutečnit?

DP: K zemědělskému hospodaření a „sedlačině“ potřebuje člověk pevné přesvědčení, a také spoustu energie a trpělivosti, protože výsledky, jak v zemědělství, tak v lesnictví, se dostavují až po dlouhé době. Práce s půdou a krajinou je běh na dlouhou trať. Jako největší překážku za celou historii svého konání v tomto oboru považuji velice špatnou legislativu, byrokracii a malou podporu od našeho státu, který naopak preferuje pod lobbistickými tlaky velkoplošný průmyslový způsob zemědělského hospodaření, který dopady sucha a povodní ještě zhoršuje.

JM: Nějaké překážky je nutné překonávat téměř neustále. Ne vše jde vždy hladce a za každou realizací opatření stojí spousta práce, a to nejen té praktické. Základem je vždy souhlas vlastníka pozemku a příslušných úřadů. A ne každý vlastník s revitalizací mokřadu na svých pozemcích souhlasí.

Jaký praktický přínos má váš projekt? K čemu vlastně slouží?

DP: Přínos maloplošného a diverzifikovaného hospodaření rodinných farem je určitě životaschopný venkov v sociální rovině a pestře strukturovaná krajina v rovině přírodní. Pestrost rovná se stabilita.

JM: V rámci spolku Mokřady se zaměřujeme na tůně, revitalizace vodních toků, zlepšování vodních režimů lokalit, udržujeme lokality kosením a prořezávkami, staráme se o několik rybníků a také provádíme speciální opatření na podporu ohrožených druhů. Snažíme se též o osvětu formou mj. různých akcí v přírodě. Cílem našich aktivit je podpora ohrožených druhů vhodnou péčí. Dalšími jsou zadržování vody, zpomalování odtoku vody z krajiny a zvyšování množství vody v půdě.

Co může dělat v boji proti suchu každý z nás? Jaké rady nebo tipy byste lidem, kterým není budoucnost naší krajiny lhostejná, dal?

DP: Každý může udělat relativně mnoho. Malí vlastníci zemědělských a lesních pozemků mohou propachtovávat své pozemky těm zemědělským hospodářům, kteří hospodaří zodpovědně ve vztahu ke krajině a zemědělské půdě. Nebo mohou sami na svém majetku začít hospodařit. Příklady mnohých, kteří tak v poslední době učinili, ukazují tu správnou cestu, a že to jde. V projektu Asociace soukromého zemědělství ČR - Pestrá krajina představujeme veřejnosti právě příklady dobré zemědělské praxe, která je hodna následování. Všichni občané České republiky mohou vyvinout tlak na vládu a zákonodárné sbory ČR, aby připravily kvalitní podmínky a legislativu k potřebné změně struktury české krajiny.

JM: Pokud vlastní vhodný pozemek, mohou po konzultaci s odborníky začít řešit realizaci opatření. Pokud ne, pak se mohou přidat do nějakého spolku, který se problematikou zabývá. Nebo se snažit například přesvědčit vedení obce, aby nějaké opatření vzniklo na jejích pozemcích.

Zdroj: MF Dnes