Můžeme se tak dočíst nejen o tom, jak prezident AK přechytračil celou vládu i s parlamentem a zajistil českým zemědělcům přímé platby, či o tom, že on jedná již s pátým ministrem, ale například i tom, jak je škodlivá závislost na dotacích či jak klesá rozměr českého zemědělství. Jenom škoda, že to byla právě Agrární komora ČR, která dlouhodobě a zcela systematicky přes své ministry za ČSSD protlačovala právě takovou zemědělskou politiku, jejímž důsledkem je dnešní stav. Naopak ti, kteří tuto politiku označovali za sebevražednou a dlouhodobě neudržitelnou a tlačili na její změnu, byli označováni za neodborníky či dokonce nepřátele a škůdce zemědělství. Potkalo to nejen například bývalého ředitele VÚZE doc. Tomáše Douchu, ale třeba i exministryni Milenu Vicenovou. Naopak jako praví agrární proroci jsou prezentováni například exministr Fencl, socialistický premiér Paroubek či dokonce bývalý komunistický ministr Toman.

Pokud je dnes skutečně tak katastrofická situace, jak ji Veleba prezentuje a neustále řeší, vyvstává otázka, co a kdo ji tedy vlastně způsobil, když zemědělskou politiku vytvářeli a realizovali většinou právě tito lidé? Kouzlem nechtěného můžeme najít odpověď třeba i v posledním čísle Zemědělce, kde se píše o semináři Co s námi bude? a ve stejnojmenném Velebově článku v Agrobázi. Vypovídající je už sám název. Cožpak zemědělci jsou jenom nějakým nesvéprávným a neschopným stádem ovcí, kterému někdo shůry zařídí, co „s ním“ bude? To skutečně členům agrární komory nevadí, že jsou tak prezentováni?

Dále se můžeme dočíst, o kolik procent, tun či milionů poklesl takzvaný „rozměr“ českého zemědělství. Ale opět ani slovo o pravých příčinách. Není touto příčinou třeba nevyhovující komoditní a regionální struktura? Co nám brání, abychom například na pastvinách v LFA oblastech levně odchovávali masný skot a pak ho prodávali na nenasycený český i evropský trh? Kdo nás nutil nastavit dotační pravidla tak, aby problémy neřešila, ale naopak generovala další? Kdo nám bránil přerozdělit kvóty na cukrovku přes pěstitele, když byla kvóta zadarmo a jak to dnes nabízejí cukrovary za těžké peníze? Kdo přilákal investičními pobídkami ony proklínané obchodní řetězce? Kdo nás nutil zavádět nesmyslné byrokratické a legislativní překážky pro zahájení činnosti nových soukromých zemědělců? Kdo se zuby nehty brání konečnému vypořádání transformačních podílů nebo vydávání „nepřístupných“ pozemků? Kdo budoval onu Velebou zmiňovanou „výkladní skříň starého režimu“? Nejsou to právě bývalí ředitelé státních statků a předsedové JZD, kteří se dnes pasují na ty pravé zemědělské odborníky? Nebude zakopaný pes právě v těchto věcech a samozřejmě desítkách dalších podobných? A kdo to asi tak mohl minimálně posledních osm let ovlivňovat?

V Agrární komoře ČR je jistě řada schopných zemědělců a podnikatelů a slušných lidí. Pokud se nechají nazývat prezidentem své organizace „velebovci“ a nevadí jim jeho jájínkovská stylizace do role „moudrého otce všech zemědělců,“ je to určitě jejich věc. Lidem pohlížejícím na věc s odstupem budou však stejně pro smích, jako jsou dnes všichni vyčpělí normalizační kádři, byť by byli sebevětšími narcistními grafomany.