Zástupci Zemědělského svazu ČR, Agrární komory a Asociace soukromého zemědělství proto jednají s ministerstvem zemědělství o možnosti dalšího využívání jedu, rozhodnutí očekávají do konce srpna. Jed by se mohl rozhozem používat na pozemcích, kde bude více než tisíc nor na hektar. K tomu potřebují svolení od Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.
Hraboši v Česku
O plošném použití jedu na hraboše Stutox II se vedou diskuse od loňského srpna. Tehdy ochránci přírody upozornili na úmrtí několika ptáků a zajíců. Ministerstvo životního prostředí následně uvedlo, že pokud dojde k úhynu jiných živočišných druhů, hrozí zemědělcům postihy dle zákona o ochraně přírody a krajiny. Rezort zemědělství proto plošné použití tohoto jedu ukončil.
Sami zemědělci poukazují na to, že Stutox se dříve plošně rozhazoval běžně a žádné velké problémy nikdy nepůsobil. Jeho použití bylo omezeno na aplikaci do nor až v roce 2016.
Poslední velká kalamita hrabošů, nepočítajíc tu loňskou, postihla Česko v roce 2005. Jejich přemnožení se vždy po několika letech opakuje, i proto ochránci přírody upozorňují na to, že je není nutné hubit. Jejich populace přirozeně opět klesne.
Rozhazování jedu na plochu se liší od běžného postupu, kdy zemědělci smějí granule dávat pouze přímo do nor, aby nemohly otrávit jiná zvířata. Takový postup je ale při přemnožení hlodavců příliš náročný a farmáři na něj nemají dost lidí. "Například na Lounsku je na některých polích až 12 tisíc aktivních nor na jeden hektar," upozorňuje Otakar Šašek, člen představenstva Agrární komory.
Nařízení umožňující vydávání výjimek pro rozhazování jedu vydal ústav už v únoru. Platné ale bylo jen do 11. června. K plošnému hubení hrabošů díky tomu došlo téměř ve 400 případech na necelých 90 tisících hektarů.
Teď by chtěli zemědělci nařízení obnovit. "Bez toho situaci nezvládneme," tvrdí Martin Pýcha, předseda Zemědělského svazu ČR.
Rozhazování granulí by mělo být možné jen na polích, kde se hraboši kriticky přemnožili. Ministerstvo už takovou výjimku připravuje. Otrav jiných zvířat se neobává. "Podle Státní veterinární správy a České společnosti ornitologické byla otrava letos na jaře laboratorně prokázána u jednoho bažanta a jednoho káněte. Potvrdil se tak předpoklad, že k hromadným otravám nedojde," upozorňuje mluvčí ministerstva Bílý.
Zemědělci chtějí jednat také s kraji a jejich silničními správami. Právě jejich pozemky kolem polí často poskytují hrabošům útočiště. Do polí se hlodavci rozlézají z remízků a silničních příkopů.
Z prvních jednání se správami silnic mají ale farmáři odmítavé reakce. "Tvrdí nám, že s tím nemohou nic dělat, protože na hubení nemají prostředky," říká Šašek. Podle Vladimíra Píchy, mluvčího Zemědělského svazu ČR, přitom není jed nijak drahý. "Na jeden kilometr silnice by to vyšlo zhruba na 650 korun," odhaduje Pícha. Jednalo by se jen o náklady za samotný jed bez započtení práce. A té je při aplikaci do nor hodně.
Zemědělci nechtějí přihlížet tomu, jak přichází o významnou část úrody. Škodu jim prý nikdo neproplatí. "Dosud za to nedostali žádnou kompenzaci a ani neexistuje příslib, že by jim ji někdo poskytl," podotýká Pýcha.
"Jen naše družstvo je v celkové ztrátě 30 procent oproti dlouhodobému průměru. To dělá škodu tak za šest až sedm milionů korun," říká Tomáš Jonáš, předseda lounského Zemědělského družstva Peruc. Na některých polích přišli i o tři čtvrtiny úrody.
Autor: Viktor Votruba
Zdroj: Ihned.cz