Německé předsednictví Rady Evropské unie

Dne 1. července převzalo Německo rotující předsednictví Rady Evropské unie. Mezi priority spolkové ministryně zemědělství Julie Klöckner patří větší propojení zemědělské politiky s environmentálními cíli, opatření v oblasti klimatu a standardy dobrých životních podmínek zvířat. Tento poslední aspekt chce posílit novou značkou tzv. welfare label. Kromě toho je podle ní klíčovým faktorem i nadále pandemie koronaviru. Klöckner říká, že si přeje se z této situace poučit a vyvodit závěry pro zlepšení odolnosti proti budoucím krizím.

Na to EMB reaguje výzvou pro tvůrce politik, aby v rámci budoucích opatření pro řešení krizí na úrovni EU zakotvili také dočasné snížení produkce. S ohledem na koronavirovou pandemii totiž vyjádřili v posledních měsících producenti mléka a některé mlékárny svou ochotu účastnit se koordinovaného snižování objemu, respektive omezení nadprodukce, čímž by se zabránilo cenovému kolapsu. Tento přístup by tak zajistil, že mléko, u něhož neexistuje poptávka, se vůbec nevyrobí, nebude tedy nutné ho skladovat a nebude tak docházet k zatěžování trhu ani po skončení krize. Pro producenty, kteří se v budoucnu tohoto programového snižování objemu nezúčastní, a naopak svoji produkci navýší, navrhuje EMB sankce. Aby byl zajištěn úspěch tohoto dobrovolného programu snižování objemu, požaduje také zvýšení finančního bonusu za kilogram nevyrobeného mléka. Jak předpokládá i německý ministr zemědělství, tato opatření by kromě zajištění potřebné stability v odvětví mléka a mléčných výrobků mohla rovněž významně přispět ke zlepšení životních podmínek zvířat a ochraně životního prostředí a klimatu. Podle EMB však dosud od německého předsednictví žádné náznaky o prosazení tohoto omezení nevzešly.

Opatření Evropské komise

Dne 30. června 2020 skončila lhůta pro podání žádosti o dotace EU na soukromé skladování mléka a mléčných výrobků (prováděcí nařízení (EU) 2020/591, 2020/597, 2020/598). Mezi 5. květnem 2020 a uzávěrkou bylo dotováno skladování přibližně 20 100 t sušeného odstředěného mléka, 67 700 t másla a 47 700 t sýra. Sedm zemí naplnilo celou svou vnitrostátní kvótu na sýr (Belgie, Irsko, Španělsko, Itálie, Litva, Švédsko a Spojené království).

Dne 30. června 2020 vyhlásila Evropská komise také výzvu na podpůrné programy na zotavení zemědělsko-potravinářského odvětví z krize COVID-19. Na financování propagačních kampaní zaměřených na zvýšení prodeje zemědělských produktů bude použita celková finanční obálka ve výši 10 milionů EUR. Tato opatření se vztahují také na odvětví mléka a mléčných výrobků, které bylo zvlášť zasaženo náhlou změnou poptávky v důsledku uzavření restaurací, barů a kaváren. Bude financována řada propagačních programů, jako jsou reklamní kampaně v tištěné, televizní, online a rozhlasové podobě, akce, stánky na veletrzích, seminářích a ochutnávkách. Organizace producentů mohou o financování svého návrhu propagačního projektu požádat do 27. srpna 2020.

Současná situace v evropských zemích a vývoj trhu

Situace je v jednotlivých zemích poměrně odlišná, nicméně negativní dopad koronakrize byl zaznamenán u většiny členských států. Větší propad cen mléka byl zpozorován například v Belgii, Lucembursku a Dánsku. Ve Francii poklesly ceny mléčných výrobků. V Litvě měla koronakrize na již nízké kupní ceny mléka tak silný vliv, že někteří farmáři plánují ukončit produkci. Spolu s nově schválenými litevskými dotacemi a dobrým počasím se však zdá, že se situace bude vyvíjet pozitivně. Naopak například v Irsku a Norsku zůstalo mléčné odvětví téměř nezasaženo.

Stručný souhrn z vybraných států naleznete v následující tabulce:

 Ze zpravodaje European Milk Board zpracovala Martina Snášelová