Novelu mysliveckého zákona je třeba více řešit i z hlediska životního prostředí

Sdílejte článek
Novelu mysliveckého zákona je třeba více řešit i z hlediska životního prostředí

Již delší dobu probíhá mezi politiky i zájmovou veřejností debata o novém mysliveckém zákoně. Také pro Asociaci soukromého zemědělství ČR je toto téma z mnoha důvodů velmi důležité. V minulém týdnu se na Ministerstvu životního prostředí (MŽP) setkali zástupci Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR), Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR (SVOL) a Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) se zástupci MŽP.

Setkání s představiteli MŽP navázalo na červencovou tiskovou konferenci, na které osm zemědělských, vlastnických a ochranářských organizací prezentovalo hlavní body, které by měly doplnit chystanou vládní novelu mysliveckého zákona. Na srpnové schůzce na Ministerstvu životního prostředí reprezentoval ASZ ČR její předseda Jaroslav Šebek, SVOL byl zastoupen předsedou Komory soukromých lesů SVOL Richardem Podstatzkým a zájmy ČSOP hájil místopředseda dané organizace Karel Kříž. Ze strany MŽP se jednání zúčastnil ministr životního prostředí Richard Brabec, náměstek pro řízení sekce státní správy Vladimír Mana a náměstek pro řízení ochrany přírody a krajiny Vladimír Dolejský.

Účastníci setkání probírali své připomínky k paragrafovému znění novely mysliveckého zákona. Základním cílem návrhů zúčastněných organizací je řešit neustále rostoucí škody, které způsobuje přemnožená zvěř nejen na majetku soukromých osob, ale také působí škody na obnovovaných lesních porostech, což zapříčiňuje neefektivnost veřejných prostředků při státem podporované obnově lesů po kůrovcové kalamitě. Mezi projednávaná témata patřily požadavky na zavedení mechanismu plánování lovu podle stavu ekosystémů a míry škod, rozšíření výkonu práva lovu pro vlastníky a pachtýře honebních pozemků, snížení velikosti vlastních honiteb, aby se lépe uplatnilo a naplnilo vlastnické právo majitelů pozemků. Dále požadavek na zásadní změnu dosavadní v praxi velmi omezenou možnost zjišťování a uplatňování způsobených škod zvěří a otázku nastavení reálného prostředí k vymožení oprávněných náhrad za způsobené škody nezvládnutým odlovem přemnožené zvěře ze strany mysliveckých spolků.

Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce mají přednesené návrhy svou logiku a mohly by řešit příčiny škod způsobených zvěří zvláště v situaci, kdy stát vynakládá nemalé prostředky na zalesňování po kůrovcové kalamitě. Všichni účastníci setkání se dohodli, že diskuse musí dál pokračovat a neměla by být omezena pouze vládními návrhy, ale měl by vzniknout seriózní prostor k jejich věcnému posouzení při očekávaném podzimním projednávání tohoto zákona v poslanecké sněmovně.

Mimo jednání o mysliveckém zákoně mluvil předseda ASZ ČR Jaroslav Šebek se zástupci MŽP o probíhající hraboší kalamitě a způsobeným hospodářským škodám. Požádal o vstřícný přístup ze strany MŽP, a to také v návaznosti na výsledky laboratorních testů uhynulých zvířat, které prokázaly jen omezený vliv loni použitých přípravků na úmrtnost necílových organismů. Nejen proto ASZ ČR připouští vedle preference nechemických zásahů také výjimečné lokální povrchové použití přípravku Stutox II při eliminaci těchto škůdců.

Tomáš Zavadil, Hlavní kancelář ASZ ČR


Přečteno: 529x