Týden podle PH č. 36 - 2020 (pH týdne: 8)

Sdílejte článek
Týden podle PH č. 36 - 2020 (pH týdne: 8)

Že je osvěta nezemědělské veřejnosti o zemědělství mimořádně důležitá, je léta známá věc a potřeba osvěty navíc každoročně s postupující odtržeností lidí z měst od venkovského a zemědělského prostředí roste. V naší zemi je přitom na tři miliony drobných vlastníků půdy, kteří jí pronajímají hospodařícím zemědělcům, aniž by se ale většina z drobných vlastníků starala o způsob, jak s jejich majetkem nájemci hospodaří.

Za dobrý počin tak lze označit záměr Ministerstva zemědělství vytvořit dokument „Půda nad zlato“, jehož cílem má být popularizace vztahů mezi propachtovateli a pachtýři zemědělské půdy. Částka 400 000 korun, což mají být náklady na výrobu dokumentu, není nijak závratná, takže je otázkou, jaký bude výsledek a jaké příklady budou zvoleny. Vůbec nejdůležitější ale bude, zdali se budou vlastníci půdy nejen na základě dokumentu „Půda nad zlato“ řídit zdravým selským rozumem a nakolik si přitom uvědomí, že způsob obhospodařování jejich majetku je možná větším příspěvkem k prevenci rizik vyplývajících z extrémních projevů počasí, než leckteré státní dotační programy.

Právě v naší zemi je osvěta vlastníků půdy mimořádně důležitá – podle posledních známých evropských statistik publikovaných Evropským statistickým úřadem Eurostat totiž činil v ČR v roce 2016 podíl propachtované nebo pronajaté půdy 73,4 procenta, což byl třetí nejvyšší podíl v rámci EU. „Na svém“ pak pracují nejvíce zemědělci v Irsku, kde podíl pronajaté půdy tvoří jen 17 procent, což je dáno i historicky – rozdíl oproti ČR je však obrovský, a to i v případě fyzických osob, do nichž lze v naší zemi počítat i rodinné farmy. U nich tvoří podíl pronajatých pozemků něco přes 52 procent, velké průmyslové zemědělské podniky právnických osob v naší zemi pak mají v nájmu nebo pachtu 82,2 procenta obhospodařované půdy. I to je dáno historicky, zejména pak procesem kolektivizace, který kromě rozorání mezí oddělil vlastníky půdy od jejich majetku. Důsledky vidíme v naší krajině každý den i 70 let po tomto procesu.

Osvěta a narovnávání pokřivených obrazů mnohých problémů je obecně velkou výzvou právě v oblasti zemědělství i potravinářství. Například v image palmového oleje, časté to složky i u nás vyráběných potravin. V kampani proti palmovému oleji vedené před časem také na území ČR byl v tento tuk označen jako „skrytý zabiják“ a zároveň jako viník masivního odlesňování deštných pralesů, takže se s jeho negativní image „svezli“ i zemědělci. Jak ale vyplynulo z nedávno publikovaného zjištění Evropské Komise, důvodem k odlesňování planety v minulých letech nebylo zdaleka jen zemědělství, ale jiné průmyslové aktivity, kvůli pěstování palmy olejné byla odlesněna jen dvě procenta pralesů, vysoká výtěžnost palmy olejné v praxi znamená nižší potřebu využití půdy a kromě toho zachytí palmové plantáže více dešťových srážek než samotný prales. Narovnání si v očích laické veřejnosti zaslouží také praxe v používání zemědělské chemie. Značná část lidí je totiž přesvědčena, že zemědělci lijí na své pole hektolitry a tuny chemických látek, ve skutečnosti je to ale především voda, ve které tvoří rozpuštěné účinné látky zanedbatelný podíl, což v praxi znamená, že na hektar půdy se v podobě jednoho postřiku dostane pár desítek nebo stovek gramů „jedů“.

Bohužel, katastrofické zprávy jsou obecně vnímány jako „atraktivnější“, přestože lze veřejnosti předkládat i úplně jiný typ pozitivních zpráv, zajímavostí a rekordů, jimiž se může pyšnit naše země. Jednou z takových je vyrovnání zápisu v Guinessově knize rekordů v počtu telat narozených při jednom porodu. To se podařilo 21.srpna letošního roku na farmě člena ASZ Příbram Jana Sedláčka, kde kráva Matylda porodila pět zdravých býčků, čímž byl vyrovnán stávající rekord paterčat narozených v Mexiku. Další, tentokrát přímo světový rekord ohlásili naši výzkumníci při zkoumání Hranické propasti. Ta je už nyní s hloubkou 404 metry nejhlubší zatopenou propastí na světě, nejnovější zjištění ale ukazují, že zdaleka nejde o hloubku konečnou, přičemž odhady hovoří o možné hloubce až více než jeden kilometr.

Jsme-li u vody a děsu světové populace z možného nedostatku vody, není na škodu zmínit nedávno publikované výsledky výzkumu australských vědců, kteří vytvořili materiál (tzv. MOF - Metal-Organic Framework), který je schopný v průběhu 30 minut přetvořit mořskou vodu na vodu pitnou. Není to mimochodem jediný úspěšný projekt na výrobu pitné vody, vzhledem k efektivitě (kilogram MOFu vyrobí za den 140 litrů kvalitní pitné vody) a množství vody v mořích a oceánech je to ale další důkaz, že při využití vhodných technologií se lidstvo nedostatku pitné vody nemusí bát. Ale mnozí chtějí, aby se lidstvo bálo, neboť je to dobrý byznys a strach je také skvělý nástroj k ovládání mas.

Petr Havel


Přečteno: 289x