Úhrn srážek byl loni podle materiálu normální, mění se však jejich rozdělení. Bezsrážková období se střídají s častějším výskytem přívalových srážek, což vede k rozkolísanosti průtoku toků. Nízké průtoky pak přispívají k horší jakosti vody kvůli nedostatečnému naředění vypouštěných odpadních vod. Zrychlený povrchový odtok z přívalových dešťů má naopak negativní dopad právě na hladiny mělkých podzemních vod.

U mělkých vrtů se podle zprávy hladina po většinu roku pohybovala na mírně nebo silně podnormální úrovni. U pramenů to bylo podobné, normálně vydatné byly jen v únoru a v březnu.

"Z hlediska hlubokých zvodní byla hladina podzemních vod u mnoha skupin hydrogeologických rajonů po celý rok silně nebo mimořádně podnormální," uvádí pak zpráva.

I loni pokračoval trend mírného zhoršení jakosti podzemních vod. Nejvýraznějšími ukazateli znečištění, porovnáním s limitními hodnotami, jsou pesticidy - herbicidy užívané k ošetření řepky, kukuřice či řepy. Dále jsou to také například anorganické látky, konkrétně dusičnany, fosforečnany a amonné ionty či kovy jako arsen, kobalt nebo mangan.

V Česku je také z celkové plochy 4,15 milionu hektaru zemědělské půdy více než polovina ohrožena vodní erozí. Finančně vyčíslená ztráta 21 milionů tun ornice ročně může dosáhnout až deseti miliard korun.

Z hlediska odtokových poměrů bylo toto období dalším podprůměrným rokem v řadě od roku 2014. Celkově nejmenší průtoky pak byly především v povodí Dyje, středního Labe a na přítocích střední Vltavy.

Loňský rok byl také druhým nejteplejším od roku 1961 v Česku. Průměrná roční teplota vzduchu byla 9,5 stupně. To je podle odborníků mimořádně nadnormální, vyšší zaznamenali jen v roce 2018, kdy dosáhla 9,6 stupně.

Zvýšila se také denní spotřeba vody na osobu - o 1,4 litru na 90,6 litru.

Počty objektů s překročením limitů pro podzemní vodu minimálně v jednom ukazateli za rok 2019, srovnání s roky 2018 a 2017

Zdroj: ČTK