V týdnu také proběhla Valná hromada Asociace soukromého zemědělství ČR v Pelhřimově, na níž se diskutovalo hlavně o dvou tématech – novele mysliveckého zákona a myslivosti a lesnictví vůbec a legislativním a statistickém ukotvení pojmu rodinná farma. Rozsáhlý materiál o přínosech pojmu rodinná farma představil předseda ASZ ČR Jaroslav Šebek, a přestože se všichni účastníci akce shodli na tom, že to nebude jednoduchý úkol, úsilí, které bude nutné vynaložit, nebude ztraceným časem ani energií. Zvláště, když v sousedním Slovensku už je pojem „rodinný podnik“ v legislativním procesu, a lze se tak částečně inspirovat i u sousedů, což na místě stvrdil i jeden z hostů valné hromady, předseda výboru Národní rady Slovenské republiky pro zemědělství a životní prostředí Jaroslav Karahuta. Podpora rodinných farem je navíc podle Karahuty na Slovensku součástí programového prohlášení vlády a v roce 2022 by měl být přijat dokonce samostatný zákon o rodinných farmách. Příklad Slovenska, které mimo jiné také na evropské úrovni začalo podporovat zastropování, tak mimo jiné v praxi ukazuje, že je možné přístup k zemědělství a (nejen) hospodářské politice vůbec velmi rychle změnit, pokud se změní politická reprezentace.

V Teplicích zase proběhla konference „Výživa a zdraví“, zaměřená zejména na stravování dětí ve školách a očekávané změny v nutričních doporučeních. Průřezovým tématem této konference byly ale také příklady mýtů týkajících se stravování obecně a potřeba seriózní osvěty spotřebitelů a tedy laické veřejnosti. Což je ovšem především další příklad potřeby osvěty a důkaz, že se s informačními manipulacemi zdaleka nepotýkají pouze zemědělci.

Vše nasvědčuje tomu, že v nastávajícím období vzrostou ceny vepřového masa. Státní veterinární správa ČR tento týden informovala o růstu exportu živočišné produkce z ČR, což je nenápadná, ale velmi důležitá informace a žádoucí trend, zároveň se ale také zvyšuje v sousedním Německu počet ohnisek moru prasat, což obojí vytváří impulzy k růstu cen vepřového z domácí produkce v podobě omezené nabídky suroviny k dalšímu zpracování, neboť právě z Německa se do naší země vepřového celkem dost vozí. Otázkou ale je, jak se zachovají spotřebitelé – z výsledků výzkumu pro Ústav zemědělské ekonomiky a informací totiž vyplývá, že zhruba 17 procent tuzemské populace hodlá postupně cíleně omezovat stávající spotřebu masa, což by zřejmě dopadlo na to nejkonzumovanější – vepřové. Na druhou stranu – a to je poněkud v rozporu s předchozím sdělením, je v současné době mezi spotřebiteli jen 7 procent vegetariánů, veganů a spotřebitelů nějakým způsobem odmítajících stravu živočišného původu. To je dobře, neboť i ta má své nezastupitelné místo v plnohodnotném stravování a příznivý vliv na zdraví lidí, což opakovaně zaznělo také na zmiňované konferenci „Výživa a zdraví“. I v potravinářství totiž platí v zásadě totéž, co v zemědělství, krajině i v lesnictví - totiž že pestrost je základní podmínkou odolnosti vůči všem škodlivým vlivům, ať již je to eroze, škůdci, kůrovec nebo nemoci.

Petr Havel