Vodohospodáři, média i Policie ČR hledají viníka jedné ze skutečně závažných ekologických havárií v naší zemi – totiž úniku kyanidu do řeky Bečvy, po němž nejenže uhynuly tamní ryby, ale samozřejmě také množství neviditelných, o to však důležitějších mikroorganismů ve velké části této významné moravské řeky. Naštěstí se alespoň nepotvrdily obavy z možného ohrožení Hranického krasu s nejhlubší zatopenou jeskyní na světě. V souvislosti s dalším pokračováním kauzy Stutox lze jen dodat, že v tomto případě zahynulo prokazatelně mnohem více organismů, než při aplikacích uvedeného přípravku k hubení hrabošů. Ekologická havárie na Bečvě přitom také neplánovaně ukázala na možnou pozitivní roli přehrad. Jak totiž informovalo Povodí Moravy, do jehož působnosti Bečva spadá, kyanidy nelze z povrchových vod odstranit, ani nelze použít k jejich likvidaci jinou chemickou látku – jedinou cestou je naředění vody, čehož lze docílit, a také se tak stalo, zvýšeným odpouštěním vody z vodních nádrží – tedy přehrad.
Pomineme-li schválení finální parlamentní verze novely vodního zákona v závěru předchozího týdne (otázkou je, zdali do konečného znění ještě nepromluví Senát), dostává se v poslední době vodě ve všech možných souvislostech opět, i v konkurenci s koronavirem, větší pozornosti. Na setkání náměstků ministra dopravy ČR Jana Sechtera a náměstkyně polského ministra námořního hospodářství a vnitrozemské plavby v Ratiboři a v Bohumíně se opětovně oživila myšlenka splavnění Odry do Ostravy, vůle k tomu je ovšem větší na polské straně. Opět lze jen dodat, že splavnění příslušného úseku Odry je určitě realističtějším projektem, než kanál Dunaj/Odra/Labe.
Zákaz klecových chovů nosnic v ČR od roku 2030 vedl ministra Miroslava Tomana k návrhu, aby platil ke stejnému datu zákaz klecových chovů v celé EU. Upřímně řečeno, nemusí jít o návrh nerealistický, neboť snahy o lepší animal welfare hospodářských zvířat nabírají na síle v celé EU, takže by se Tomanův návrh mohl uplatnit i v rámci Green Deal.
Regulace spojené s prevencí šíření koronaviru v ČR dopadly také na vinaře, což má svou logiku, neboť ti své produkty prodávají jak turistům, tak restauračním a ubytovacím zařízením, přičemž „vypnutí ekonomiky“ letos na jaře všechny takové aktivity omezilo, nebo úplně přerušilo. Podle průzkumu společnosti Focus tak musela značná část tuzemských vinařů hledat jiné odbytové kanály, mimo jiné v podobě rozvozu vín ke konečným zákazníkům. Možná bylo dobře, že si tuto možnost (nejen) vinaři otestovali – z aktuálního koronavirového vývoje totiž vyplývá, že doba, kdy zákazník nejezdí za potravinami do obchodu, ale potraviny naopak jezdí za zákazníkem domů, se vrací v další, podzimní etapě.
V ČR vznikne další, v pořadí už devátý geopark, a to geopark Barrandien, který bude největším národním geoparkem v ČR s rozlohou přes 4 300 čtverečních kilometrů. Samozřejmě to bude znamenat nějaká omezení – ale jestli už má být u nás, zemi známé po celém světě nálezy trilobitů a zkamenělin ze starších prvohor nějaký geopark, pak je to právě Barrandien, který svým způsobem nemá ve světě obdobu.
Petr Havel