Na farmě rodiny Šebelků v Rančicích u Českého Krumlova ministr také přespal, osobně tak vyzkoušel nově postavený penzion a pohostinnost jeho majitelů. V neděli se k ministerské „inspekci“ po farmách Asociace soukromého zemědělství (ASZ ČR) přidali také první náměstek ministra Ivo Hlaváč a ekonomický náměstek Ivo Vrzal. Přímo na rodinných farmách měli členové ASZ možnost obšírné a přitom neformální diskuse s vedením ministerstva na témata, která je v současné době nejvíce zajímají. Níže uvedený rozhovor zahrnuje nejčastější dotazy sedláků - členů ASZ k prvnímu pravicovému ministrovi v resortu zemědělství.

Rozhovor ASZ s ministrem zemědělství Mgr. Petrem Gandalovičem

Pane ministře, jak hodnotíte víkendovou návštěvu s Asoxiací soukromého zemědělství ČR po farmách soukromých zemědělců? Přinesla vám něco zajímavého?

Návštěva pro mě byla velmi důležitá, měl jsem možnost vidět různě velké a různě zaměřené rodinné farmy jak v intenzivních, tak méně příznivých oblastech. Nejvíce na mě zapůsobila soudržnost rodin, kdy společně hospodaří otec se synem. Tato generační následnost je nenahraditelná a jen mě utvrzuje v tom, že nesmíme zapomínat na efektivní podporu mladých zemědělců. Díky pozvání asociace jsem se potkal s lidmi, kteří svou práci umí velmi dobře, mají spoustu plánů a mnohdy také chápou, že vedle zemědělství pro ně budou stále důležitější také příjmy z jiných činností. Nemusí jít jen o agroturistiku, se kterou jsem se o víkendové návštěvě farem také potkal.

Sedláci si asi ze všeho nejvíce stěžují na „otřesnou“ byrokracii. Každodenní úroveň evidencí, formulářů či dalších papírových povinností systematicky stále víc a víc drtí i ty nejotrlejší zemědělce. Změní se něco pod vaším vedením? Chystáte nějakou revizi zemědělské legislativy?

Na každém kroku se setkávám s výhradami zemědělců k byrokracii. Začíná to obšírnou legislativou, z níž vyplývá obrovské množství povinností. Celou legislativu potřebujeme zjednodušit, protože zatěžuje jak zemědělce, tak státní správu, a to pak také stojí mnoho peněz daňových poplatníků. Je to ale těžký úkol, převzali jsme běžící legislativu a v té, která se nyní připravuje, se alespoň snažíme minimalizovat tyto dopady. Prvním pokusem, kdy si chceme „posvítit“ na legislativu, je vytvoření pracovní skupiny půda, která bude harmonizovat právo zatím v oblasti vlastnictví a užívání půdy a strategického pohledu na půdu. Měla by třeba nastavit limity k vyjímání pozemků ze zemědělského půdního fondu. Po půdě bychom práci podobných mezisekčních a meziúsekových skupin mohli rozšířit do dalších oblastí.

Zaznamenali jsme váš zájem o mladé zemědělce. Asociace soukromého zemědělství ČR na základě vlastních průzkumů počítá s mnohem větším zájmem o podporu pro mladé začínající zemědělce a o předčasné ukončení zemědělské činnosti, než s jakou se počítalo v původních materiálech MZe k Programu rozvoje venkova 2007 až 2013. Kolik prostředků se bude na tuto podporu a za jakých rámcových podmínek poskytovat?

Zvažujeme, že oba tituly finančně posílíme. Požadovala to vaše organizace a Společnost mladých agrárníků a souhlasí s tím i další nevládní organizace - Agrární komora ČR, Zemědělský svaz ČR a Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů. Nebude však možné zajistit finanční zdroje ze státního rozpočtu, jak chtějí tyto tři organizace, proto nyní vyhodnocujeme možnosti určitých přesunů v rámci osy I. Diskutuje se o návrhu, aby místo původně vyčleněných 68 milionů korun ročně bylo na podporu mladých začínajících zemědělců kolem 235 milionů korun. U předčasného ukončení zemědělské činnosti by se objem peněz mohl zvýšit z plánovaných 68 milionů korun na zhruba dvojnásobek. Současně se významně zvýší bodové hodnocení mladých začínajících zemědělců do čtyřiceti let při podpoře investičních projektů na modernizaci podniků.

S otázkou generační výměny zemědělců se pojí i další velký problém, kterým je ohromná daňová zátěž při převodu majetku farmy na nového zemědělce v rámci rodiny. Jak tento problém vnímá ministr, popřípadě kdy a jak se začne tento problém řešit?

Když mluvím o tom, že si uvědomujeme důležitost podpory mladých začínajících zemědělců a zlepšení věkové struktury v zemědělství, tak zároveň chceme zajistit, aby u předčasného ukončení zemědělské činnosti šlo o skutečnou podporu. Tedy provázat ji s daňovými předpisy, aby peníze, které někdo dostane na dotacích, zpětně neodvedl na daních. O tomto problému jsem mluvil s ministrem financí a připravujeme změnu.

Pro úspěšné využívání Programu rozvoje venkova je důležitá celková dostupnost prostředků a jednoduchost podmínek na projekty. Dá se tady počítat se změnou k lepšímu?

V porovnání s dosavadním operačním programem nastane určité zjednodušení. Chceme rozlišit náročnost administrace u takzvaných malých a velkých projektů, kde hranicí bude částka dva miliony korun způsobilých výdajů. U malých projektů nebude vyžadováno finanční zdraví, ani ekonomická životaschopnost. Bude se kontrolovat nejméně dvouletá historie podnikání, aby možnost čerpání dotací nevyvolala účelové zakládání podniků. U projektů nad dva miliony korun se bude sledovat finanční zdraví žadatelů, ale nebude vyžadována ekonomická životaschopnost. Ta bude podmínkou jen tehdy, pokud to přímo stanoví evropská legislativa, jako například u mladých začínajících zemědělců. Anebo pokud výpočet ekonomické životaschopnosti vyplývá z jiných požadavků, třeba u posouzení projektů v ose III pro stanovení procenta veřejné podpory.

V posledních dnech se objevilo několik protichůdných zpráv o změnách ve vyplácení národních doplňkových přímých plateb (top-up). Jak se budou vyplácet v letošním roce?

Chceme nadále poskytovat finanční podporu vybraným výrobním odvětvím, to znamená na chov přežvýkavců, pěstování chmele, brambor pro výrobu škrobu, přadného lnu a některých plodin na orné půdě. Změnit se má to, že doplňkové platby se budou vyplácet k určitému referenčnímu období a nikoli dopředu. Úpravu systému ještě konzultujeme s Evropskou komisí.

Na vlastní oči - jste se mohl „v terénu“ přesvědčit o problému nepřístupných pozemků, který po léta zvýhodňuje stávající nájemce před vlastníky těchto pozemků. Jak chcete řešit tento problém?

Vím, že mnoho lidí si na tyto překážky stěžuje. Existuje přitom poměrně snadná a rychlá cesta, jak se k pozemku uvnitř sceleného lánu dostat. Mnoho se o ní ale neví, protože pozemkové úřady o ní neinformovaly, místo aby ji samy nabízely. Pozemkový úřad může na základě jednoduché pozemkové úpravy směnit pozemek. Výměna vlastnických práv je lepší řešení než dříve hlavně užívaný nástroj - zatímní užívání pozemků, kdy zemědělec byl při hospodaření omezen například tím, že nemohl sázet trvalé kultury. Při směně vlastnických práv jde o trvalé řešení, přitom je to operace pružná a jednoduchá.

Na většině zastávek sedláci potvrzovali, jak velkou pomocí pro ně byly podpory z Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu. Ten ale zastavil příjem žádostí a čeká na notifikaci z Bruselu. V jaké fázi je tento proces a počítá se se zachováním podpor v původní podobě?

Notifikace stále probíhá. Fond je připravený pokračovat v dosavadní pomoci a ministerstvo zemědělství dělá vše pro to, aby tomu tak bylo. Podpora investic v podobě dotací úroků a poskytování záruk je efektivní a mezi zemědělci značně oblíbená. V současné době se také vedou intenzivní diskuse o budoucím postavení fondu a jeho dlouhodobějším fungování.

Léta zanedbávanou otázkou byly nevyřízené restituční pohledávky. Budete se zajímat o tento problém?

Nejdříve se snažíme zjistit, jak vlastně proběhlo vypořádání majetkových podílů z transformace zemědělských družstev. Prostřednictvím zemědělských agentur nyní probíhá orientační šetření, protože žádný věrohodný průzkum o uspokojení těchto pohledávek dosud nikdo neuskutečnil. Souběžně mapujeme možnosti, jak napravit některé největší křivdy, které se staly. Netroufnu si však tvrdit, že najdeme cestu, jak všem poškozeným oprávněným osobám pomoci k plné spokojenosti.

Vážený pane ministře, děkuji Vám za rozhovor.

Ing, Jaroslav Šebek, kancelář ASZ ČR