Evropská komise a členské státy v minulosti přijaly opatření k prosazování udržitelného využívání přípravků na ochranu rostlin. V měření a snižování rizik spojených s využíváním těchto přípravků došlo však podle zprávy EÚD jen k malému pokroku.
Pravidla EU od zemědělců vyžadují integrovanou ochranu rostlin, což znamená, že po přípravku na ochranu rostlin by měli sáhnout pouze v případě, že prevence a ostatní metody selhávají nebo jsou neúčinné. Přestože je integrovaná ochrana rostlin pro zemědělce povinná, o jejím uplatňování nemusejí vést žádné záznamy a její vymáhání je nedostatečné.
Společná zemědělská politika může k podpoře udržitelného využívání přípravků na ochranu rostlin přispět například prostřednictvím povinných zemědělských poradenských systémů a finanční podporou opatření, jako je ekologické zemědělství a environmentální programy. Navázání plateb v rámci společné zemědělské politiky na právní požadavky může podle zprávy EÚD pomoci tato pravidla prosadit, ale uplatňování integrované ochrany rostlin není v současné době podmínkou pro získání platby v rámci SZP.
Budou-li mít zemědělci přístup k alternativním metodám a méně rizikovým výrobkům, může to rovněž přispět k integrované ochraně rostlin. EU již v roce 2009 vytvořila kategorii „přípravky na ochranu rostlin představující nízké riziko“, avšak doposud jich je na trhu k dispozici jen málo.
EU se ve svém pojetí přípravků s nízkým rizikem zaměřuje na riziko, avšak pro schvalovací postup je rozhodující povaha účinné látky. Například posouzení mikroorganismů vyžaduje jiné údaje než posouzení chemických látek.
Zatímco většina přípravků s nízkým rizikem obsahuje mikroorganismy, řada „biologických“ přípravků do nízkorizikové kategorie nespadá. Například ve Francii bylo od června 2019 schváleno 481 přípravků jako biologické přípravky a 23 přípravků jako přípravky s nízkým rizikem. Jedním z důvodů je, že mnoho biologických přípravků na ochranu rostlin obsahuje účinné látky, které byly schváleny ještě před tím, než bylo do právních předpisů EU začleněno pojetí nízkého rizika, avšak schvalovací proces zároveň ukazuje, že ne všechny nechemické účinné látky splňují kritéria nízké rizikovosti.
Do září 2019 bylo v EU schváleno 487 účinných látek pro použití v přípravcích na ochranu rostlin, ale pouze 16 z nich (3 %) bylo schváleno jako látky s nízkým rizikem. Ze schválených účinných látek označila Komise 57 látek za potenciálně nízkorizikové a upřednostnila obnovení jejich schválení před jinými účinnými látkami.
Ne všechny přípravky obsahující některou z 16 nízkorizikových účinných látek jsou samy o sobě schváleny jako přípravky s nízkým rizikem. Jedním z důvodů je, že přípravky na ochranu rostlin obsahují kromě účinných látek další složky označované jako „formulační přísady“. Aby byl přípravek schválen jako nízkorizikový, musí být všechny formulační přísady zcela bez rizika. Na některé přípravky se také vztahují „specifická zmírňující opatření“, která byla v posouzení rizik označena za nezbytná. Opatření ke zmírnění rizik jsou zaměřena na minimalizaci vystavení člověka a životního prostředí přípravkům na ochranu rostlin, například používáním ochranných prostředků, jako jsou rukavice, nebo zachováváním ochranných pásů bez postřiku. „Obecná opatření ke zmírnění rizik“ jsou opatření, která se považují za běžná preventivní opatření a nebrání tomu, aby byly schválené přípravky zařazeny do kategorie nízkorizikových přípravků.
Aby Rada pomohla zemědělcům mít k dispozici přípravky s nízkým rizikem a podpořila integrovanou ochranu rostlin, schválila v roce 2016 „prováděcí plán pro zvýšení dostupnosti přípravků na ochranu rostlin představujících nízké riziko a urychlení provádění integrované ochrany proti škůdcům v členských státech“. Plán stanoví 40 opatření pro Komisi, členské státy a externí zúčastněné strany. Opatření spojená s přípravky s nízkým rizikem se zaměřila na urychlení schvalovacího postupu, případné snížení poplatků a poskytnutí pokynů.
Na základě svých zjištění doporučuje zpráva Evropského soudního dvora Evropské komisi následující:
umožnit prosazování integrované ochrany rostlin - zkontrolovat, že členské státy transformovaly obecné zásady integrované ochrany rostlin do podoby praktických a měřitelných kritérií, která lze kontrolovat na úrovni zemědělských podniků, začlenit tato měřitelná kritéria integrované ochrany rostlin do „podmíněnosti“ v rámci SZP po roce 2020 a zajistit, aby se prosazovala (časový rámec 2022);
zlepšit dostupnost statistik o přípravcích na ochranu rostlin - odstranit restriktivní požadavky na agregaci statistických údajů o přípravcích na ochranu rostlin, aby bylo možné zveřejňovat směrodatnější statistiky (např. o přípravcích s nízkým rizikem a aktivních látkách s konkrétními vlastnostmi), a vyjasnit, zlepšit a harmonizovat požadavky na statistiky EU týkající se používání přípravků na ochranu rostlin v oblasti zemědělství, aby byly lépe dostupné, srovnatelné a užitečné (časový rámec 2023);
vyvinout lepší ukazatele rizik – zlepšit harmonizované ukazatele rizik nebo vytvořit nové, které zohledňují zemědělské oblasti, objem účinných látek nebo způsob, jakým se přípravky na ochranu rostlin používají (časový rámec 2023).
Zdroj: Evropský účetní dvůr
Zpracovala: Vladimíra Marianovská