Dělníci vyměnili střešní krytinu a krov včetně ozdobných figur ve štítech zhotovených jako replika podle dochovaných prvků. Byly obnoveny režné fasády a repasována okna nebo vyrobeny jejich kopie. V interiéru bylo nutné odsolit zdivo, nanést nové vápenné omítky a opravit krmné žlaby. Na vše dohlíželi památkáři. Po rekonstrukci bude objekt sloužit k ustájení starokladrubských chovných klisen ve čtyřech volných stájích.

Obnova památkově chráněné budovy začala loni v červnu a stála 10,5 milionu korun bez DPH. Peníze poskytlo ministerstvo zemědělství, které je zřizovatelem hřebčína.

Stájový objekt byl postaven na pastvině za zámeckým parkem. Odlehlá poloha mimo hlavní areál klasicistních staveb hřebčína umožnila rozvinout odlišný architektonický styl. Romantická stavba tvoří hodnotný doplněk a protiklad k rozměrným stavbám racionálně komponovaného hřebčína. Jedním z posledních způsobů využití stáje bylo na konci 20. století ustájení přestárlých starokladrubských koní.

Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem je od roku 2002 národní kulturní památkou, loni se okolní krajina pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní dostala na seznam světového dědictví UNESCO.

V posledních letech prošel hřebčín rozsáhlou rekonstrukcí. První etapa oprav skončila v roce 2016. Za 350 milionů korun hřebčín opravil 17 budov a tři volná prostranství se sousošími, 300 milionů korun dostal z evropských dotací.

Hřebčín v Kladrubech je nejstarším velkým hřebčínem na světě. Jeho základy položil císař Maxmilián II., který hřebčinec založil v roce 1563. Rudolf II. potom 4. dubna 1579 povýšil původní koňskou oboru na císařský dvorní hřebčín a toto datum je považováno za datum založení. V roce 1918 převzal hřebčín stát.

Autor: Pavel Dosoudil

Zdroj: ČTK