Kardinální otázkou tak je, zda o nich vůbec uvažovat. DOL má navíc kromě prezidenta řadu dalších zastánců, což prezentoval v televizní diskusi i verbálně nadaný předseda Asociace DOL Jan Skalický, ale i řadu odpůrců, které v téže diskusi prezentoval Josef Seják z komise životního prostředí Akademie věd. Že se oba takto vybraní diskutující nemohli shodnout, je zcela nasnadě, a je tak třeba opětovně konstatovat, že ve jménu atraktivity dialogu pracují i v tomto případě média na další rovině rozdělování veřejnosti, ačkoli mnohem konstruktivnější by byla prezentace postojů takových stran, jakou je třeba Česká asociace pro vodu (CzWA), která sice uvedenou první etapu DOL opatrně odmítá, ale zároveň volá právě po nutné diskusi.

V ČR už nějakou dobu probíhají tradiční podzimní výlovy rybníků, z nichž některé v minulosti často navštěvovala veřejnost. Jak ale informovalo na základě konzultací s Ministerstvem zdravotnictví resortní Ministerstvo zemědělství (MZE), pro výlovy (a také pro hony) zatím platí výjimka ze zákazu shromažďování lidí ve volné přírodě v počtu nad 20 účastníků. Veřejnost tak může výlovy navštívit, tradiční rybu na hrázi si ale nekoupí – i tak je dobře, že výjimka existuje – zvláště některá podzimní rána ozvláštněná siluetami rybářů zatahující sítě je také způsob osvěty, relaxace a pobytu v přírodě, což je svým způsobem také posilováním imunity, byť spíše duševní. Nemusí to ale platit pořád – podle MZE se zákaz hromadných akcí venku v počtu vyšším než 20 osob nevztahuje na výkon rybářského práva v rybářských revírech a rybníkářství a na výkon práva myslivosti v období od 5. do 18. října.  „Jde například o výlov rybníka, zarybňování, hospodářskou činnost, kterou nelze odložit, společný lov organizovaný uživatelem honitby, plnění mimořádných veterinárních opatření a předcházení škodám zvěří, tedy například společný lov spárkaté zvěře," uvedlo MZE. Uvidíme, co bude dál.

A uvidíme také, jak dopadne spor mezi ČR a EU o správnosti podmínek čerpání dotací. Jde o kauzu z roku 2017, kdy EU prověřovala aplikaci institutu takzvaného aktivního zemědělce a došla k závěru, že dotace v ČR byly vypláceny i těm, kteří podmínky aktivního zemědělce (stanovení minimálního podílu příjmů přímo ze zemědělské prvovýroby) nesplnily. ČR se dosavadním jednáním podařilo snížit původní sankci ve výši zhruba 7,5 miliardy korun na stávajících 1,16 miliardy korun, ani to však nemusí být konečná maximální částka. Podmínky aktivního zemědělce se totiž v čase měnily, nakonec byl tento institut zrušen a v budoucí Společné zemědělské politice EU pro následující sedmileté období se o pojmu „skutečný zemědělec“ (což je obdoba aktivního zemědělce) téměř nemluví a možná ani žádnou závaznou podmínkou nebude.

Systémově nejdůležitější a bohužel velmi negativní ekonomickou i strukturální informací ale je pokračující trend rostoucích mezd v ČR, což by byla normálně zpráva dobrá, kdyby ovšem nešlo o rozevírající se nůžky mezi růstem platů státních úředníků (zaměstnanců) a podnikatelským sektorem. Rozdíl mezi platy ve státní a podnikatelské sféře je podle mediánu už zhruba 8 000 korun, přičemž, jak konstatoval Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), se efektivita vládního sektoru nezvýšila. Uvedený trend přitom v praxi znamená zásadní posilování role státu a tedy i rostoucí rozhodování státu o životě svých obyvatel. To má následný vliv na pokles významu individuálních postojů a názorů a také na pokles odbornosti v nestátní sféře, neboť část lidí se přesouvá a přesune s vidinou vyšších příjmů do úřednických pozic. Ať si kdo chce, co chce, říká, právě tohle je způsob, jak postupně erodovat demokracii v širším slova smyslu. Možná to někdo chce, možná si to společnost neuvědomuje, možná to není tak zlé, ale trendy jsou zřejmé na každém kroku.

Petr Havel