Šéf resortu Miroslav Toman nicméně našel jiný způsob, jak zvýšit spotřebu české zeleniny, masa, mléčných výrobků a dalších potravin. Školám, nemocnicím, domovům pro seniory a krajským stravovacím zařízením chce umožnit, aby se ve výběrových řízeních při nákupu potravin a surovin řídily původem, a ne jen cenou.
Docílit toho chce změnou Zákona o zadávání veřejných zakázek. Kvůli jeho novelizaci plánuje začít spolupráci s ministerstvem pro místní rozvoj, v jehož gesci legislativa je. Podle Tomana to neznamená, že by veřejní zadavatelé, jako jsou nemocnice a domovy sociálních služeb, musely vařit z českých potravin.
„Myslíme si, že by minimálně v nějakém rozmezí měly preferovat místní dodavatele, ať už jde o brambory, zeleninu nebo maso. Třeba nemocnice by měla mít možnost si místního dodavatele vysoutěžit, to teď není téměř možné kvůli případné diskriminaci,“ řekl Toman v rozhovoru pro MF DNES.
Logo jako vstupenka
Podle něj se do škol nebo nemocnic v současnosti přiveze maso jakékoliv kvality a původu, protože rozhodujícím kritériem je nejnižší cena. Nově by mohl mít větší váhu požadavek na dodání potravin lokálních nebo například v bio kvalitě. Dodal, že objednávat by bylo možné regionální potraviny, které jsou držiteli značek kvality, jako je Klasa a Regionální potravina. Podobný systém funguje ve Francii.
„Teď debatujeme o tom, jestli povolený podíl místních dodávek bude například deset nebo padesát procent,“ dodal Toman, podle kterého by s tím Česko nemělo narazit v Bruselu jako s návrhem na minimální podíl potravin v tržní síti.
Mělo by to pomoci zvýšit renomé českých potravin a také přinést zakázky menším i větším farmářům a potravinářům, vysvětlil. Jako další argument přidal dopad na zkrácení dodavatelského řetězce a tedy snížení uhlíkové stopy.
„Objemově to není vůbec zanedbatelné, veřejné stravování může tvořit třeba 25 až 30 procent tržní sítě, tedy velkoobchodu, maloobchodu i stravovací služby,“ odhadl ministr.
Kdo vydělá?
Změnu by uvítaly české nemocnice, které nakupují soutěží obvykle čtyřikrát do roka i pomocí elektronických aukcí. Třeba Fakultní nemocnice v Ostravě připravuje denně 3 500 pokrmů a k tomu asi tisíc snídaní, svačin a večeří. „Změnu zákona uvítáme, české zboží bychom rádi preferovali,“ uvedla mluvčí Petra Petlachová a dodala: „Bohužel se někdy stává, že dodavatel si představuje za nejnižší cenu druhou jakost, tehdy musíme sepsat protokol o neshodě a bereme zboží od dalšího v pořadí.“ Nemocnice, která sezonní produkty soutěží dokonce každé dva týdny, má asi padesát dodavatelů, kteří se často mění.
Na druhou stranu se nedá čekat, že se instituce v útratách za farmářské potraviny moc rozvášní. Rozpočty nemocnic jsou napjaté a některé jsou ztrátové. Toman ale předpokládá, že by na tom mohly vydělat obě strany. Na jedné výrobci, kteří dostanou férovější cenu, ale i odběratelé, protože budou moci obejít velké distributory, kteří cenu navyšují o svou marži.
Pro distributory jsou tendry důležitým soustem. Třeba firma Bidfood, jež distribuuje značku Nowaco, soutěží 15 procent svých dodávek, nejčastěji pro nemocnice, vězení, závodní stravování i školy. Firma, která prodává i české potraviny, v ministerském plánu komplikaci pro svůj byznys nevidí, ale dodává, že bude záležet na detailech.
„Třeba Klasa je mnohdy spíše otázkou výrobků pro maloobchod než pro gastronomii. Bude velmi důležité, jak se bude hodnotit, co je regionální, co je české,“ sdělil ředitel prodeje do gastronomie Bidfood Radim Kopecký.
Oslovené nemocnice tvrdí, že už teď se snaží odebírat zboží od lokálních farmářů. To však kromě kritéria nejnižší ceny v praxi podle FN Brno komplikuje i fakt, že v případě malých lokálních farmářů obvykle musí počítat s delší splatností faktur.
Na rozdíl od nemocnic si školy většinou samy dodávky potravin nesoutěží. „98 procent školních jídelen se to netýká, jejich nákupy jsou tak malé, že nesoutěží. Pokud chtějí koupit lokální potraviny, jdou a prostě si je od farmáře koupí,“ popsal předseda Asociace zřizovatelů školních jídelen Tomáš Cimbálník.
Sedlákům to nepomůže
Skepsi k zamýšlené novince netají sedláci. Asociace soukromého zemědělství (ASZ) tvrdí, že malým rodinným farmám to nepomůže, protože logo Klasa má větší počet výrobků velkých firem.
Z průzkumu mezi držiteli značky z června, do kterého se zapojilo 138 výrobců, vyplývá, že počet skutečně velkých podniků s 251 a více zaměstnanci je zhruba 14 procent a celou polovinu tvoří firmy z 51 až 250 zaměstnanci, což už jsou středně velké firmy. Těch nejmenších, do deseti zaměstnanců, je necelých 11 procent. Ministerstvo namítá, že potřeby nejmenších hájí spíš značka Regionální potravina.
Ministerstvo chce školám, nemocnicím, či domovům pro seniory umožnit, aby se ve výběrových řízeních na potraviny řídily původem, a ne jen cenou.
8,5 mld. Kč činil nárůst obratu potravin se značkou KLASA mezi lety 2018 a 2019.
995 produktů od 243 výrobců je v současnosti oceněno národní značkou KLASA.
Autor: Filip Horáček
Zdroj: MF Dnes