Na regulace spojené s pandemií koronaviru tak nejvíce doplatí právě ti, kteří by měli být podporováni nejvíce. Ministerstvo zemědělství přesto pozastavilo přípravy na dotační program Agrocovid s tím, že na tyto účely není v současné době dostatek peněz. Pomoc potravinovým bankám, potravinářů a zemědělcům, kteří se podílí na projektech ovoce a zelenina do škol nebo školní mléko, je opatření nedostatečné a selektivní.
Zmiňovaný nedostatek peněz při plánovaném letošním historicky nejvyšším rozpočtovém schodku ve výši půl bilionu korun nemá navíc logiku, nehledě na to, že podpory pro malé a střední podnikatele v souvislosti s koronavirem nabízí také EU. Zaměření podpor ostatně dlouhodobě kritizuje také Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), nejnověji rozdělování dotací v rámci Programu rozvoje venkova. „Na rozdíl od řady evropských zemí u nás peníze určené pro malé a střední podniky nekončí tam, kde by měly. Přitom je na ně deklarovaná podpora v řadě odvětví. Ať už jde o inovace v zemědělství, živočišnou výrobu, podnikatelskou infrastrukturu nebo ICT projekty,“ uvedl pro iROZHLAS.cz tento týden šéf NKÚ Miloslav Kala. Ministerstvo zemědělství sice opakovanou kritiku NKÚ opakovaně vyvrací s tím, že dotace pro malé a střední podniky poskytuje, otázkou ovšem je komu, jak rychle a za jakých podmínek. Sám pojem „malé a střední podniky“ je v zemědělství, a zejména na rodinných farmách, navíc docela zavádějící. Jako „malý“ podnik jsou statisticky označovány podniky do 50 zaměstnanců, „střední“ podnik pak může mít až 250 zaměstnanců. Na rodinných farmách, ale i v jiných zemědělských podnicích ale pracují jen jednotky zaměstnanců, takže v praxi jde o „mikropodniky“ (do 10 zaměstnanců), což je ovšem pojem téměř nikde nezmiňovaný.
Zřejmě i v reakci na pokles odbytu zemědělských surovin a potravin z nich vyrobených pokračuje už 11. měsíc v řadě pokles cen zemědělských produktů, zejména pak produktů z živočišné výroby, jak tento týden informoval Český statistický úřad (ČSÚ). ČSÚ také zveřejnil data z letos posledního odhadu sklizně k 15. září, z nichž vyplývá, že se letos sklidí nejen více obilovin (+ 4,5 procenta) a řepky (+ 7,7 procenta), ale i brambor (+ 10,5 procenta), máku (+ 24,2 procenta) nebo cukrovky (+ 3,6 procenta). Dobrá letošní sklizeň ale bohužel je a bude vnímána jako důvod k poklesu cen vykupovaných zemědělských komodit, což ekonomice zemědělství zatížené rostoucími náklady včetně vícenákladů v souvislosti s koronavirem a již zmiňovaným propadem odbytu zboží dodávaného do restauračních zařízení rozhodně neprospěje. Do negativní mozaiky zapadá i pokračující snaha bagatelizovat ztráty chovatelů ovcí působených zákonem chráněnými vlky, a bude tak zajímavé sledovat, jak dopadnou apely europoslance Zdechovského na ministra životního prostředí, aby začal rostoucí problém konečně řešit za situace, kdy MŽP dotuje program „návratu vlků do krajiny“.
Jednou z alespoň neutrálních zpráv tohoto týdne je rozšíření počtu lokalit chráněných pro potenciální výstavbu přehrad v takzvaném „Generelu LAPV“ z dosavadních 65 míst na stávajících 86. Původní záměr byl přitom rozšířit počet lokalit o 47 míst, nakonec se ale i kvůli protestům ochranářských organizací dostalo do Generelu „jen“ 21 míst navíc, což je ale v zásadě rozumný kompromis. Možná by stálo za to upozornit, že to byly i přehrady, které sehrály pozitivní roli i při povodních, jimiž bylo tento týden zasaženo zejména území Moravy. Ne všechny zprávy o vodě jsou ale pozitivní. Povodí Ohře například plánuje umožnit rekonstrukci jezu Dubina, která z místa vytvoří velmi nebezpečný jez a vodákům splouvající Ohři neumožní bez ohrožení života tuto vodní překážku překonat. Proti výstavbě jezu protestuje sice Asociace vodní turistiky a sportu, zatím ale zcela bezvýsledně.
Petr Havel