„Srážkovými vodami rozumíme veškeré vody z atmosférických srážek. Řešitelé se zaměřili na aktuálně palčivé téma, a to je nejen na přetrvávající vysychání půdy, ale i hrozby povodní po přívalových deštích. Vyvíjený vsakovací materiál tak například zajistí větší rovnováhu mezi těmito extrémními stavy," vysvětlil Petr Konvalinka, předseda TA ČR.
K rovnováze má dopomoci NEWSAK v místech s méně vhodnými až nevhodnými přirozenými vsakovacími vlastnostmi. V takových místech může docházet k výskytu masivního povrchového odtoku, který může mít v souvislosti s reliéfem krajiny velmi negativní dopady. NEWSAK přispívá k retenční schopnosti území, doplňování zásob podzemní vody a podporuje zachování přirozené cirkulace vody v přírodě.
Nová vsakovací vrstva se skládá především ze sedimentárních a vyvřelých hornin, přírodního zeolitu a artificiálních hlinitokřemičitanů se specifickými požadavky na jejich složení, strukturu, mechanické vlastnosti a granulometrii. NEWSAK díky svému složení poslouží k odstranění toxických složek srážkových vod, které mají vliv na životní prostředí.
Koncept pracuje s optimalizovanou vícesložkovou směsí, která bude aplikována jako základová půda běžně využívaných vsakovacích objektů (např. boxy, tunely) a díky svým vhodným geotechnickým parametrům umožní jejich aplikaci i pod silnice či parkovací plochy. Aktivní vsakovací vrstva tak vytvoří dostatečně propustné a únosné podloží prefabrikovaných vsakovacích objektů. Její aplikace zvětší okamžitou retenci srážkových vod a případně umožní vsakování do propustnějších hlouběji uložených vrstev horninového prostředí.
„V rámci výzkumu se zaměřujeme na mnohé faktory, které jsou pro hospodaření se srážkovými vodami rozhodující. Tedy nejedná se pouze o účinnost materiálu z hlediska schopnosti eliminace znečišťujících látek, ale také o vlastnosti geotechnické a vsakovací. Konečné řešení musí být rozumný kompromis z hlediska ceny a dostupnosti. Jednotlivé složky navíc nesmí uvolňovat vlastní nežádoucí látky," přiblížil komplexnost projektu Jiří Hendrych z VŠCHT v Praze.
Z tohoto důvodu již nyní proběhlo nesčetné množství experimentů a vytvoření speciální testovací sestavy (viz foto). Následovat bude terénní instalace v prostoru testovacího polygonu HYDROGEOPARK Pátek, provozovaném společností TERAMED, s.r.o., která je součástí řešitelského týmu společně s Fakultou technologie ochrany prostředí Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Instalace bude vybavená monitorovací, simulační a vzorkovací částí a umožní dlouhodobé testování v reálných podmínkách odvodňování komunikace a parkovací plochy. O výsledky testů už projevilo zájem Ředitelství silnic a dálnic.
Zdroj: TACR.cz