„Nezaplatí asi jen půl procenta lidí. Nakupující jsou celkově poctiví,“ hodnotí netradiční způsob prodeje spolumajitel rodinné farmy Martin Brož s tím, že prodej bez účasti prodavače je v ¬této koronavirové době zvláště vhodný.

Inspirovat se částečně nechali v zahraničí, kde je tento způsob běžnější než v Česku.

„Ale již v předchozích letech jsme podobným způsobem prodávali vánoční stromky přímo z plantáže. Lidé si sami vybrali stromek, uřízli si ho a nám jenom zaplatili. Všichni byli spokojení, a tak jsme se rozhodli, že takto zkusíme prodávat i některé naše plodiny. Vidíme v tomto způsobu prodeje potenciál,“ říká Martin Brož.

Jak připomíná, letos je mezi lidmi o tento způsob prodeje větší zájem než loni. Přijíždějí lidé z okruhu dvaceti kilometrů. Nakupující jsou z Jihlavy, Humpolce, Pelhřimova i Havlíčkova Brodu.

„Může se stát, že nám některé zboží dojde, ale snažíme se ho průběžně doplňovat během dne. Záleží ale i na počasí. Když meteorologové hlásí výrazný pokles teplot nebo déšť, tak zboží musíme schovat,“ dodává Brož.

V nabídce tohoto způsobu prodeje má farma brambory, řepu a především různé druhy dýní. Velký zájem je oproti předchozímu roku o takzvané halloweenské dýně. „Vnímám to tak, že jak jsou lidé kvůli koronaviru více doma, tak se snaží zabavit a zkrátka dlabou dýně,“ usmívá se Brož.

Oblíbené mezi nakupujícími jsou i konzumní druhy dýní. „Nejoblíbenější bývá dýně hokaido. Je to dýně, kterou lidé znají a vědí, jak ji zpracovat, proto se hodně prodává. V nabídce jsme měli také dýně máslové, špagetové i dýni goliáš. Těch se ale neurodilo tolik, takže ty už v nabídce nemáme,“ poznamenal soukromý zemědělec s tím, že úroda byla letos kvůli chladnějšímu počasí lehce podprůměrná.

Mák nebo kmín se venku prodávat nedají

Ne každá zemědělská komodita je však vhodná pro tento způsob samoobslužného prodeje. „Pěstujeme a následně prodáváme také mák a kmín. Ale ten ven dát nemůžeme, protože by navlhl a znehodnotil by se,“ vysvětlil radňovický farmář.

O tom, že letošní samoobslužný prodej byl pro farmu úspěšný, svědčí i to, že celou svou produkci zřejmě vyprodají. „Vydržíme nejspíš do Halloweenu a pak zavřeme,“ dumá Martin Brož.

Rodinná Farma Brož obhospodařuje 600 hektarů zemědělské půdy. Z toho 200 hektarů tvoří louky, zbytek je orná půda.

„Plodiny, které prodáváme, tvoří asi jedno procento. Je to takové zpestření. My se zaměřujeme především na chov mléčného skotu,“ dodává Brož.

Historie farmy sahá daleko do minulosti. František Brož byl za komunistické éry jediným soukromě hospodařícím zemědělcem v celém okrese Havlíčkův Brod. Po revoluci se k němu přidali i jeho potomci.

Autorka: Ilona Zelníčková

Zdroj: Idnes.cz