Po krátkém úvodu ze strany ASZ ČR se slova chopil Patrick Worms, který je předsedou Evropské agrolesnické federace (EURAF). Ve své poutavé prezentaci představil agrolesnictví mimo jiné jako nástroj v boji proti klimatickým změnám a mluvil také o jeho pozici v nové Společné zemědělské politice EU (SZP). Nezapomněl ocenit výsledky práce ASZ ČR a ČSAL (Český spolek pro agrolesnictví), kterých bylo během trvání projektu dosaženo. Zdůraznil hlavně významný posun v oblasti legislativy a důležitost zařazení agrolesnictví mezi dotační tituly v nové SZP.
V další části konference byly zástupci z jednotlivých zapojených organizací představeny výsledky projektu, tzv. vzdělávací moduly. Jednalo se konkrétně o souhrnnou zprávu, jež je analýzou současné situace v oblasti agrolesnictví napříč Evropou, případové studie farmářů úspěšně praktikujících agrolesnictví, metodické listy pro zavádění a řízení agrolesnických systémů, dále studijní materiály a učební plány pro lektory. Všechny tyto výstupy spolu s právě připravovanými krátkými vzdělávacími videi lze najít v češtině i dalších projektových jazycích na webových stránkách projektu: https://www.agroforestrysystems.eu/cs/
Poté přišli na řadu pozvaní hosté. Jako první promluvila Judit Csíkvári, maďarská farmářka, která představila agrolesnický systém, jež společně se svým manželem buduje na opuštěné zemědělské půdě v oblasti Zsörk. Dalším přednášejícím byl Tamás Rétfalvi spolu s Andreou Vityi z univerzity v Šoproni v Maďarsku, kteří odprezentovali výsledky nejrůznějších výzkumů zabývajících se například i charakteristikami produktů agrolesnictví, jako je kvalita medu či drobných plodů v porovnání s konvenčním způsobem hospodaření. Posledním hostem byl Radim Kotrba, který pohovořil o vlastních zkušenostech, jež má ze silvopastorálního systému na jeho farmě Jelen z Misek u Kutné Hory (viz. případová studie https://www.agroforestrysystems.eu/cs/farma-jelen-z-misek/), kde se věnuje chovu jelenovitých, lam a ovcí v kombinaci s produkcí ovoce.
Během závěrečné panelové diskuze měli účastníci konference možnost pokládat dotazy a diskutovat s odborníky. Jedním z hlavních témat debaty bylo, jakým způsobem se za poslední dva roky trvání projektu změnilo agrolesnictví v jednotlivých evropských zemích. Stejně jako v České republice se i v Maďarsku a Slovensku projevuje vyšší zájem farmářů, politiků i profesních organizací.
Rádi bychom Evropskému svazu vlastníků půdy (ELO) poděkovali za uspořádání setkaní, ostatním partnerům za jejich účast a věříme, že se nám do budoucna podaří i nadále spolupracovat na nových přínosných mezinárodních projektech nejen s tématikou agrolesnictví.
Martina Snášelová, hlavní kancelář ASZ ČR
