Co do počtu zemědělských podniků přitom zmiňované zemědělské organizace představují většinu zemědělských subjektů působících v ČR – konkrétně jde o Asociaci soukromého zemědělství ČR, Sdružení ekologických zemědělců PRO-BIO, Svaz marginálních oblastí, Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů a Společnost mladých agrárníků ČR. Vzhledem k tomu, že výsledná podoba dokumentu se bude přímo týkat jejich podnikání, bylo by žádoucí a poctivé je k diskusi reálně přizvat, a to právě již v průběhu jeho tvorby. Množství příkladů totiž ukazuje, že mnozí z úředníků jsou odtrženi od reálné praxe, což zakládá riziko buď nereálných budoucích regulačních požadavků, nebo naopak opominutí některých skutečností, které jsou pro podmínky praxe nezbytné.
Vzhledem k tomu, že je podnikání v zemědělství zatíženo řadou mýtů, jeví se jako velmi potřebné, právě i pro praktickou aplikace SZP, mít k dispozici věrohodná data, například o vlivu pesticidů na životní prostředí i kvalitu produkovaných surovin. To je přitom cílem mezinárodního výzkumu s názvem SPRINT, který byl zahájen letos v deseti evropských zemích, přičemž v ČR se týká výzkum oblasti olejnin. Všechna získaná data získaná odběrem vzorků na farmách konkrétních zemědělců budou vyhodnocena s cílem detekovat možná zdravotní, environmentální i ekonomická rizika a následně navrhnout potřebné změny v hospodaření v rámci ekonomické udržitelnosti. Lze přitom doufat, že výstupy z projektu SPRINT zreální pohled na plošné (zemědělské) zdroje znečištění, zvláště v kontextu s jinými, zdaleka ne tak „mediálně známými“ zdroji.
Mezi ně nepochybně patří také antibiotika, a také proto byl v roce 2008 vyhlášen 18. listopad za Evropský antibiotický den. Jeho hlavním cílem je osvěta veřejnosti v oblasti užívání antibiotik. Trend nadužívání antibiotik je nebezpečný především pro rostoucí odolnost bakteriálních nákaz, neboť v prostředí antibiotik si bakterie na tyto látky snadno zvyknou, a na příslušné nemoci pak medikamenty nezabírají. Z pohledu zemědělství a životního prostředí má ovšem nadužívání antibiotik a dalších farmaceutických přípravků ještě další negativní dopad – totiž rostoucí koncentrace pozůstatků těchto látek v přírodě, například ve vodách. Bohužel často ve větších koncentracích, než jaké představují pozůstatky chemických prostředků používaných k ošetřování rostlin a hospodářských zvířat v zemědělství.
V množství údajů, které se denně na každého jedince valí, je osvěta stále potřebnější. To se týká i pohledu veřejnosti na geneticky modifikované (GM) hospodářské plodiny, který je stále přiživován dokumenty poukazující na rizika GM pro člověka i přírodu, naposledy prostřednictvím dokumentu „Food Evolution“. Ten následně vyprovokoval zastánce GM k polemice, v níž jsou GM plodiny porovnávány s ekologickým zemědělstvím a přírodními a „nepřírodními“ procesy. V nově zveřejněné zprávě se přitom mimo jiné uvádí: „Kritici často tvrdí, že k potvrzení bezpečnosti GM plodin jsou nezbytné dlouhodobé a vícegenerační toxikologické testy na zvířatech. Dosud provedené testy neodhalily žádné zdravotní problémy spojené s dlouhodobou konzumací potravin získaných z GM. Další obdobné testy jsou považovány za zbytečné, a proto v mnoha zemích nejsou ani vyžadovány (Snell et al. 2012; Ricroch, Boisron & Kuntz 2015). Naopak je zarážející, proč produkty z ekologického zemědělství nepodléhají stejnému posouzení rizik jako produkty získané transgenozí nebo novými technikami šlechtění (NBT), když některé jeho produkty pocházejí z náhodných mutagenezí nebo z křížení „in vitro“ tzv. ze zkumavky jako biotechnologické produkty“. Celá novinka je docela poučné čtení a není od věci si její text přečíst.
Pod záštitou Evropské federace potravinových bank a MZe proběhne tuto sobotu 21. 11. Sbírka potravin, při které mohou lidé věnovat trvanlivé potraviny potřebným. Dlužno dodat, že jde o pozitivní aktivitu, vzhledem k tomu, že jarní kolo sbírky se kvůli koronaviru neuskutečnilo, „melou“ v současné době potravinové banky z posledního.
Petr Havel