V rámci novely protitýracího zákona se zase počítá s úplným zákazem kupírování ocasů hospodářských zvířat, což zejména u plemen ovcí s jemnou vlnou vytváří zcela proti duchu zákona potenciál k utrpení zvířat vzhledem k tomu, že tato plemena se obtížně zbavují výkalů, k čemuž nekupírovaný ocas výrazně pomáhá. Výsledkem je horší hygiena ovcí a s tím spojené například i obtížnější porody, zejména ale riziko rozvoje masožravých much, jejichž larvy doslova žerou ovce zaživa. Ovce a jejich chovatelé to navíc vůbec nemají a nebudou mít jednoduché, například díky různým projektům na ochranu vlků. Také vlci způsobují potrháním pasoucích se zvířat bez ohledu na plemeno (nejen) ovcím utrpení. Škoda, že do médií nepronikly, na rozdíl od jiných drastických záběrů zvířat, dokumentární fotografie ovcí s vyhřezlými střevy jakožto důsledku vlčí ochrany. I v jinak zeleném Německu se proto zrodila celoevropská kampaň „Světlo pro lepší dobu“, spočívající v zapálení svíček za okny, na pastvinách nebo na nějakém viditelném místě s cílem vyjádřit nesouhlas se současnou evropskou „vlčí politikou“. Kampaň proběhne po dvě adventní soboty, a to 12.12. a 19.12 od 18.00 do 19.00 hodin. Je však třeba říci, že taková symbolická gesta jsou sice dobrá, základem změny přístupu laické veřejnosti k profesním a odborným problémům je ale intenzivní komunikace objektivních argumentů.
To konstatovali i prakticky všichni účastníci letošního sedmého Děčínského dialogu o vodě, který se kromě prezentace projektů zadržování a akumulace vody v krajině zabýval také příklady kompenzací technických staveb v krajině nebo lodní dopravou a problematikou vodních koridorů. Vzhledem k tomu, že se Děčínský dialog uskutečnil formou webkonference, lze předpokládat, že většina myšlenek, které zazněly v pětihodinové diskusi, do médií nepronikne. Což je škoda, neboť například skutečnost, že technické stavby nemusí mít negativní dopad do krajiny, by bylo žádoucí zmiňovat. Na konkrétních dvou projektech obchvatu Blučiny a Mikulova to demonstrovala společnost Ekopontis s tím, že výsledkem kompenzačních opatření bylo v příslušných lokalitách zvýšení biodiverzity, přičemž kompenzační opatření byla nenákladná a jednoduchá a spočívala především ve vybudování systémů mělkých terénních rýh a mělkých tůněk v okolí staveb. Obdobně se přitom (alespoň v zahraničí) v současné době postupuje při budování vodních cest a kanálů a neplatí tak, že konečným výsledkem jsou přímá a vybetonovaná koryta vodních toků, jak je má veřejnost ve svých myslích zafixována. Dnes jsou součástí koridorů litorální pásma, rybí přechody a řada dalších doprovodných opatření, která ve výsledku v okolí koridoru také podporují biodiverzitu, což ovšem veřejnost netuší. Právě to je nutné prezentovat, komunikovat a edukovat veřejnost, která je buď v zajetí již překonaných přístupů, nebo ovlivněná marketingově pojatými emocemi, které ovšem neodpovídají možné realitě.
To se ostatně týká i tématu potravin, konkrétně dvojí kvality potravin, které tento týden opět spatřilo světlo mediálního světa. Z postojů politiků a spotřebitelských organizací nicméně vyplynulo, že téma, které ke svému zviditelnění v minulosti využila řada tuzemských politiků včetně exministra zemědělství Jurečky, není zas tak velké a zas tak žhavé, a zreálnění přístupu ke dvojí kvalitě potravin lze tak považovat za pozitivní posun. Tak či tak jde o příklad dokazující, že se v řadě oblastí, byť složitě a po delší době, lze nakonec nějakého racionálnějšího řešení dobrat.
Jsme-li v oblasti potravin, pak je třeba také zmínit schválení kompenzačního programu Agricovid Potravinářství v objemu 3 miliard korun (Ministerstvo zemědělství (MZe) navrhovalo dvojnásobnou částku), který mohou čerpat výrobci potravin dodávající produkty provozovatelům stravovacích služeb. Podmínkou žádosti je pokles příjmu o více než 25 % za rozhodné období, tj. od 1. března do 30. listopadu 2020. Skutečnost, že celková kompenzační částka je oproti návrhu MZe poloviční spolu s řadou dalších omezujících podmínek ale vytváří předpoklad, že na kompenzace opět nedosáhnou zdaleka všichni potřební. Avizuje to ostatně i analýza Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPS). „Při aktuálních parametrech tohoto dotačního programu by na podporu dosáhlo pouze 7,5 % z dotazovaných pivovarů,“ uvedl v oficiální tiskové zprávě ČSPS.
Petr Havel