Důvodem návštěvy bylo ukázat hlavní problémy soukromých zemědělců při vstupu do Evropské unie. Akce proběhla na soukromé farmě Adámek v Čelině a její součástí byla i prohlídka této farmy, která se zaměřuje na chov masného dobytka. Další zastávkou byla farma soukromého zemědělce Jana Kosaře, který chová ovce a včely. Záměr pořadatelů vysvětlila Eugenie Židová z okresní ASZ Příbram: „Chtěli jsme ukázat, že Evropská unie nemusí mít obavy, když sem pustí nějaké peníze, tak se tu nabourá sociální smír a zemědělci se stanou nejbohatší vrstvou v ČR, jak v Bruselu říkají. Chtěli jsme - jak u pana Kosaře, tak u nás - demonstrovat, že naše hospodářství jsou kapitálově podhodnocená, převzali jsme je zdevastovaná a za pochodu se je snažíme nějakým způsobem dát do pořádku. Ale finance nám pořád někde chybí. A to jsou samozřejmě i další, kterým se hospodářství ani nezachovala, takže museli vybudovat nová.“ Dalším důležitým důvodem setkání bylo podpořit snahy o zvýšení výrobních kvót, k tomu paní Židová poznamenala: „Návrh EU je z různých důvodů zcestný. Nezajišťuje ani soběstačnost českého zemědělství a kromě toho také vážně narušuje charakter naší zemědělské výroby. Na navštívených farmách jsme chtěli ukázat, že chov ovcí a masného dobytka do české krajiny patří a má tady logické opodstatnění. Samozřejmě jsme se snažili, aby byly navýšeny i ostatní výrobní kvóty, kromě té pro obilí. Ta je zbytečně velká vzhledem k tomu, jaký charakter má naše krajina.“ O konkrétních finančních dopadech navrhované, ale i současné politiky EU pak Eugenie Židová sdělila následující: „Tady byl pastevní chov podporován ministerstvem zemědělství i dotačně, my jsme například jedni z těch, kteří do něj investovali. A najednou bychom měli snížit stavy o padesát procent, protože když nedostaneme dotace, není pastevní skot prostě rentabilní. Je nutné zdůraznit, že jsou tady také mimoprodukční funkce zemědělství, což nám přišlo logické, když už jsme se do toho pustili. Od roku 2000 jsme zatravnili půdu na stav padesát kusů základního stáda a teď bychom ho museli najednou snížit o padesát procent, takže to, co máme zatravněné, bychom zase museli rozorávat. Navíc jdou takové návrhy proti tomu, co se teď snažíme v české krajině podporovat, když se vzhledem k záplavám říká, že je tady příliš velké zornění, málo lesů a málo luk.“ Soukromý zemědělec Jan Kosař zase rekonstruuje starý mlýn a připravuje v něm stáčírnu medu. Tuto investiční akci chce realizovat přes program Sapard. „Potíž je v tom, že my bychom jako soukromí zemědělci potřebovali, aby se nynější minimální částka 300 tisíc korun snížila, protože je pro nás příliš vysoká. Jelikož Sapard funguje tak, že se musí celá akce proinvestovat, a pak když se příslušné orgány ujistí, že všechno proběhlo podle podmínek uzavřené smlouvy, tak teprve zaplatí 50 procent. Pro nás, jako pro soukromé zemědělce, je to strašně velké sousto, my bychom potřebovali, aby se dolní hranice posunula někam ke sto tisícům.“ Prohlídka statku Adámek byla pro účastníky zajímavá i tím, že jeho součástí jsou objekty spadající pod památkovou péči. Na zachráněné (s velkou podporou státu) barokní kapličce Jana Nepomuckého, která byla postavena podle projektu Jana Blažeje Santiniho a při předávání statku byla v dezolátním stavu, poukázali přítomní i na problémy našeho státu, který má historické, kulturní i morální závazky při záchraně takovýchto staveb. Na závěr paní Židová dodala: „Připravujeme projekt na záchranu našeho parku s rybníčkem, který by se stal součástí života vesnice. Chtěli bychom, aby byl veřejně přístupný, byly tam obnoveny cestičky a postaveno hřiště. Snažili jsme se prostě zástupce EU přesvědčit, že máme do čeho investovat.“

Ing. E. Židová