Předmětný transformační projekt obsahoval rozdílné výchozí údaje a oprávněná osoba na toto opakovaně upozorňovala (částka určená k rozdělení během transformace byla méně než poloviční, než původní suma odsouhlasená k transformaci valnou hromadou).

Ústavní soud v rozsudku doslova konstatoval, že právo na vydání majetkového podílu nelze zúžit na typickou běžnou pohledávku plynoucí z obligačně právního vztahu, kterou lze bez potíží vypočítat. Nejvyšší soudní instance v zemi tak již poněkolikáté potvrdila, že během vyřizování restitučních a transformačních nároků docházelo a stále dochází k řadě nezákonností a poškození oprávněných osob. Nikoli také poprvé soudci Ústavního soudu ČR konstatovali, že kolegové u nižších soudů nepřípustně zcela mechanicky rozhodovali o tomto druhu nároků. Kompletní znění uvedeného rozsudku je k dispozici zde : Rozsudek ÚS ČR zák.42/1992Sb.

Ing. Jaroslav Šebek, tajemník ASZ ČR