„Je to opravdu veliký úspěch. Odchytit divokého vlka v žádném případě není jednoduchý úkol. Je to velmi inteligentní zvíře, které dokáže snadno objevit skrytou past a systematicky se jí vyhýbat,“ uvedl vedoucí výzkumného projektu Aleš Vorel z České zemědělské univerzity.
Odchyt trval několik měsíců. Vědci a pracovníci šumavského parku rozmístili v terénu desítky pastí pod dohledem sledovacích zařízení, díky tomu mohli být vědci na místě v případě zachycení pohybu do několika minut. Do jedné z pastí se chytila asi tříletá samice vážící 30 kilogramů.
„Po nutných měřeních, vážení, odběru genetického materiálu, který bude ještě zkoumán, se úspěšně probudila z anestezie a vrátila se do bezpečí teritoria své smečky,“ popsal Jan Mokrý z Národního parku Šumava. S přípravami pomáhali českým vědcům kolegové z Evropy, Spojených států i Kanady.
Na Šumavě se vlci v nedávné historii objevovali sporadicky, trvale se do oblasti vrátili až kolem roku 2016. Do smečky, kterou vytvořil samec z Itálie se samicí z pomezí Polska a Německa, možná patří i odchycená vlčice a tvoří tak základ první šumavské smečky.
Vědci chtějí pomocí dat z obojku vyvrátit pověry o vlcích
Projekt má ukázat, jak přesně vlk žije a kde se pohybuje. Vědci budou mít i přesná data o tom, kde například loví. „Uvidíme, jaký podíl času vlci věnují návštěvám farem s hospodářskými zvířaty ve srovnání s lovem volně žijící kořisti. Návrat vlka zároveň doprovází značné množství fám a fake news. Přesná telemetrická data jasně ukážou, co je skutečná pravda a co jsou pouze legendy, které si s sebou nese lidská společnost po staletí,“ uvedl Vorel.
Hlavní kořistí vlků je především mnohde přemnožená spárkatá zvěř, mezi kterou se řadí například srnci, jeleni a divoká prasata a způsobuje citelné škody lesníkům i zemědělcům. Tvoří asi 98 procent vlčího jídelníčku.
S návratem vlků do krajiny ale dochází i k jejich zásahu do chovu hospodářských zvířat. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR proto doporučuje chovatelům, jak zabránit škodám prostřednictvím zabezpečení stád s dotační podporou. Informace soustřeďuje na webových stránkách.
V současnosti se v Česku nachází nebo sem zasahuje okolo 18 vlčích teritorií. Populace vlků v posledních letech vzrůstá zejména s expanzí populace z pomezí mezi Německem a Polskem. Ve střední Evropě se ale objevují i vlci ze slovenských Karpat na česko-slovenské hranici.
Telemetrický výzkum vlků probíhá i v sousedních zemích, několik označených vlků běhá v Sasku nebo sousedním Rakousku. Díky sledovacímu obojku proto vědci vědí i o vlkovi, který z Rakouska přeběhl na Karlovarsko, kde letos vytvořil nové teritorium.
Zdroj: ČTK, Národní park Šumava
