Vědci na Šumavě odchytili vlčici. Budou ji sledovat pomocí obojku

Sdílejte článek
Vědci na Šumavě odchytili vlčici. Budou ji sledovat pomocí obojku

Vědci mohou sledovat život samice vlka divokého na Šumavě. Šelmě kvůli tomu nasadili telemetrický obojek. Jde o prvního přesně monitorovaného vlka na území České republiky. Čeští vědci se na odchyt připravovali několik měsíců, pomáhaly jim i týmy zahraničních kolegů.


„Je to opravdu veliký úspěch. Odchytit divokého vlka v žádném případě není jednoduchý úkol. Je to velmi inteligentní zvíře, které dokáže snadno objevit skrytou past a systematicky se jí vyhýbat,“ uvedl vedoucí výzkumného projektu Aleš Vorel z České zemědělské univerzity.

Odchyt trval několik měsíců. Vědci a pracovníci šumavského parku rozmístili v terénu desítky pastí pod dohledem sledovacích zařízení, díky tomu mohli být vědci na místě v případě zachycení pohybu do několika minut. Do jedné z pastí se chytila asi tříletá samice vážící 30 kilogramů.

„Po nutných měřeních, vážení, odběru genetického materiálu, který bude ještě zkoumán, se úspěšně probudila z anestezie a vrátila se do bezpečí teritoria své smečky,“ popsal Jan Mokrý z Národního parku Šumava. S přípravami pomáhali českým vědcům kolegové z Evropy, Spojených států i Kanady.

Na Šumavě se vlci v nedávné historii objevovali sporadicky, trvale se do oblasti vrátili až kolem roku 2016. Do smečky, kterou vytvořil samec z Itálie se samicí z pomezí Polska a Německa, možná patří i odchycená vlčice a tvoří tak základ první šumavské smečky.

Vědci chtějí pomocí dat z obojku vyvrátit pověry o vlcích

Projekt má ukázat, jak přesně vlk žije a kde se pohybuje. Vědci budou mít i přesná data o tom, kde například loví. „Uvidíme, jaký podíl času vlci věnují návštěvám farem s hospodářskými zvířaty ve srovnání s lovem volně žijící kořisti. Návrat vlka zároveň doprovází značné množství fám a fake news. Přesná telemetrická data jasně ukážou, co je skutečná pravda a co jsou pouze legendy, které si s sebou nese lidská společnost po staletí,“ uvedl Vorel.

Hlavní kořistí vlků je především mnohde přemnožená spárkatá zvěř, mezi kterou se řadí například srnci, jeleni a divoká prasata a způsobuje citelné škody lesníkům i zemědělcům. Tvoří asi 98 procent vlčího jídelníčku.

S návratem vlků do krajiny ale dochází i k jejich zásahu do chovu hospodářských zvířat. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR proto doporučuje chovatelům, jak zabránit škodám prostřednictvím zabezpečení stád s dotační podporou. Informace soustřeďuje na webových stránkách.

V současnosti se v Česku nachází nebo sem zasahuje okolo 18 vlčích teritorií. Populace vlků v posledních letech vzrůstá zejména s expanzí populace z pomezí mezi Německem a Polskem. Ve střední Evropě se ale objevují i vlci ze slovenských Karpat na česko-slovenské hranici.

Telemetrický výzkum vlků probíhá i v sousedních zemích, několik označených vlků běhá v Sasku nebo sousedním Rakousku. Díky sledovacímu obojku proto vědci vědí i o vlkovi, který z Rakouska přeběhl na Karlovarsko, kde letos vytvořil nové teritorium.

Zdroj: ČTK, Národní park Šumava


Přečteno: 22x