To ale zdaleka není vše – po vzoru některých jiných evropských zemí navrhují takzvaní nutriční odborníci zavést také v ČR značení potravin pomocí takzvaného Nutri-Score systému. V praxi jde o další verzi takzvaného semaforu, v němž budou zelené potraviny ty zdravé a červené ty nezdravé. Dlužno dodat, že takové dělení potravin je snad ještě větší manipulace a diskriminace celých kategorií potravin, neboť s nutričním skóre lze přidáním nebo ubráním nějaké složky velmi snadno manipulovat, nehledě na skutečnost, že nelze plošně a administrativně stanovovat zdravější a méně zdravé potraviny za situace, kdy má každý spotřebitel jinou genetickou a imunitní výbavu, a platí tak, že co jednomu prospívá, může jinému škodit.

Zatímco Ministerstvo životního prostředí usiluje o existenci staveb na polních pozemcích v podobě zastřešení hnojišť, nařizuje další předpis, konkrétně novela vyhlášky 342/2012 Sb., v rámci prevence rizik šíření afrického moru prasat, další znepřístupnění krajiny, a to v podobě dvojitého oplocení pozemků, na nichž se chovají prasata. Opět dlužno dodat, že volně se u nás chová především přeštické černostrakaté prase, jediné identické tuzemské plemeno, jehož opětovnou existenci na trhu vzkřísila hrstka nadšenců, především z řad ekologických zemědělců. S nimi ovšem existenci novely nikdo nekonzultoval. Výsledkem jsou tak nemalé vícenáklady, faktická nemožnost doslova za pár dní oplocení zajistit, ohrožení produkce jedné z mála jedinečných tuzemských komodit a zadrátovaná krajina.

Útlum těžby uhlí si i v ČR žádá zvýšení produkce energie z obnovitelných zdroj, například ze zemědělské biomasy. Webinář na toto téma proběhl tento týden za účasti Ministerstva zemědělství (MZe) a tvůrců metodik a strategií ohledně využití biomasy v zemědělství s tím, že objem každoročně nevyužité biomasy je v ČR několik milionů tun, byť data ohledně skutečného potenciálu se poměrně liší. Obecně se ale má za to, že v ČR je zhruba 30 procent nevyužité biomasy z celkové produkce biomasy, jak ale správně podotýká MZe, v úvahu je třeba vzít také potřebu biomasy pro hospodářská zvířata a měnící se požadavky například na množství slámy zapravované do půdy. Tak či tak to vypadá, že v energetice je v zemědělství ještě nějaký prostor k podnikání, na druhou stranu je třeba zdůraznit, že biomasa, která „vylétne komínem“, se z životního prostředí nevratně ztratí a bude v něm prostě chybět. Produkci obnovitelných zdrojů energie lze podle některých analýz zvýšit prostřednictvím fotovoltaiky, což ovšem zase v praxi znamená minimálně dočasné zábory zemědělské půdy a další „stavby“ na polích. Jak to tak vypadá, naše krajina bude pestřeji strukturovaná spíše prostřednictvím technických objektů, než rozčleněním prostřednictvím mezí, mokřadů, rybníčků, travnatých pásů – tedy krajinnými prvky. 

Na závěr alespoň jedna (nejen) pro mládež dobrá zpráva. Úřad OSN pro drogy a kriminalitu přeřadil konopí z kategorie IV do kategorie I, což fakticky znamená legalizaci pěstování konopí, byť pod dohledem státu. K tomu je však třeba změnit naší zdravotnickou legislativu, a pokud by se tak stalo, bylo by možné komerčně pěstovat konopí k léčebným účelům, což by jednak konopí na trhu zlevnilo, hlavně by to ale pomohlo mnoha lidem, kteří trpí civilizačními nemocemi, a léčba pomocí konopí je pro ně nedostupná. Ministerstvo zdravotnictví tak může v praxi předvést, zdali mu jde skutečně o zdraví lidí, nebo především o koronavirové statistiky.

Petr Havel