Eva Tylová: Změna hospodaření na zemědělských pozemcích - jde to

Sdílejte článek
Eva Tylová: Změna hospodaření na zemědělských pozemcích - jde to

Před rokem a několika měsíci jsme se rozhodli, že změníme hospodaření na městských zemědělských pozemcích v Praze 12. Psala jsem o tom v článku „Co se zemědělstvím ve městě“. Po roce mohu říci, že máme splněnou řadu cílů.

Městská část Praha 12 má ve své správě desítky parcel zemědělské půdy. Celkem se jedná o cca 30 ha, pozemky jsou však rozdrobené od několika m2 po cca 3 ha. Většina byla obhospodařovaná bez pachtovní smlouvy jedním velkým agrodružstvem. Hospodaření bylo konvenční, velkoplošné, za využití chemických postřiků a hnojiv. Opatření na rozvoj biodiverzity či zmírnění důsledků klimatické změny se neprováděla.

Tento neutěšený stav hospodaření na zemědělských pozemcích má nejrůznější negativní dopady. V půdě klesá množství půdních organismů, které napomáhají procesům v půdě jako je přeměna organické hmoty a zpřístupnění živin rostlinám. Činnost těchto organismů má vliv i na půdní strukturu a odolnost vůči negativním jevům jako je eroze či desertifikace. Půda ztrácí schopnost zasakovat vodu a vysychá, k čemuž ještě přispívají i meliorace vybudované v dobách, kdy výrazně více pršelo, pojezd velkých mechanismů, které půdu utužují i opuštění hluboké orby. Když přijde přívalový déšť, voda se do ztvrdlé krusty nezasákne a proudy vody s bahnem tečou do ulic v okolí pole. Souvislé lány neposkytují úkryt pro ptáky a zvěř, škůdci se snadno šíří z pole na pole. Abychom tento stav zlepšili, začali jsme připravovat změnu hospodaření na našich zemědělských pozemcích. Možná řeknete, 30 ha, co to je, ale je třeba ukázat, že to jde. Navíc změna nastává i na okolních polích. Hl. m. Praha již své pozemky také propachtovalo novým pachtýřům k ekologickému hospodaření. Přidávají se k nám i další soukromí vlastníci.

Jak to tedy bylo u nás. Naproti našim snahám o změnu hospodaření šli noví zájemci o pachty. Viděli jsme, že zájem o ekologické zemědělství v Praze je a pozemky nebude problém pronajmout. V současnosti máme již všechny větší pozemky pronajaty novým pachtýřům s podmínkami ekologického hospodaření, pěstování trávy nebo agrolesnictví. Část pozemků jsme si nechali ve své péči. Na našich pozemcích postupně vysazujeme aleje, biokoridory, připravujeme komunitní permakulturní sad, zachránili jsme i památný dub na Točné.

Pozemky jsme rozdělili do několika skupin podle velikosti a dostupnosti a podle toho jsme na nich zorganizovali nové pachty nebo je nechali v naší péči. Pozemky kolem cest jsme osázeli alejemi a keři. Na jednom pozemku v blízkosti Cholupic, který jsme si ponechali ve správě, jsme vysadili komunitní sad. Část malých pozemků, které se nachází uprostřed polí, jsme zatím nechali ve velkém pachtu s možností je vyvázat a obnovit na nich cesty nebo je osázet remízky.

Bez odborníků to nejde 

Při péči o pozemky spolupracujeme s odbornými ústavy a vysokými školami. S Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy spolupracujeme na protierozních opatřeních a na záchraně mokřadu v Cholupicích. Odborníci také radí novým pachtýřům se změnou hospodaření na jejich pozemcích. V rámci projektu podporovaného hl. m. Praha RainPRAGUE zpracovali pracovníci Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy (VUMOP) a České zemědělské univerzity (ČZU) „Studii srážkových a odtokových poměrů v oblasti Točné a Cholupic“. Ze studie vyplynul návrh dalších úprav zemědělských pozemků, kterou nyní realizujeme. Příkladem je zatravnění pozemku u cholupického mokřadu, soustava zasakovacích tůní na pozemku pachtýře Davida Ježka, odbahnění Točenského rybníka a další. Máme již navázanou spolupráci s Výzkumným ústavem rostlinné výroby např. pro měření vlhkosti v půdě a zkoušíme využití rostlinných granulí na zadržení vody v půdě. O agrolesnictví se radíme s doc. Bohdanem Lojkou z České zemědělské univerzity. Českým hydrologickým ústavem spolupracujeme v oblasti monitoringu podmínek v půdě. Bez odborného přístupu to dnes v zemědělství již nejde.

Noví pachtýři

Pro větší pozemky o velikosti od 1 do 3 ha jsme se rozhodli najít nové pachtýře, kteří svým hospodařením podpoří funkce tradiční krajiny, tj. např. retenci vody a biodiverzitu volně žijících druhů živočichů. Ve smyslu těchto požadavků byl zpracován záměr na obhospodaření pozemků a byl zveřejněn. Na každý pozemek se přihlásilo několik pachtýřů, při splnění podmínek záměru rozhodovalo nabízené nájemné. S pachtýři máme uzavřené pachtovní smlouvy, které zaručí, že pachtýř splní podmínky vyhlášené v záměru. V současnosti již pachtýři pozemky obhospodařují.

Ježkovo pole U dubu 

První pozemek (č. 568 k. ú. Cholupice) získal nového pachtýře již loni v září. David Ježek patří k těm nadšencům, kteří přecházejí z trochu virtuální profese IT na reálné obdělávání půdy vlastníma rukama. Jak se dále ukáže, tak z tohoto druhu nadšenců návratu ke kořenům jsou i další pachtýři. Pachtýř David Ježek na části pole již na podzim 2019 zasel květnatou louku, kterou podpořil místní biodiverzitu. Na poli vybudoval včelnici a vysázel kolem ní na tři desítky kvetoucích keřů pro pastvu včel. Letos na podzim, v rámci projektu agrolesnictví, podporovaného dotací z hl. m. Prahy, vysadil na poli prvních 21 ovocných stromů. Namísto chemického hubení hrabošů instaloval berličky pro dravce. Ze studie srážkoodtokových poměrů vyplynul návrh na kaskádu zasakovacích tůní, pro jejich realizaci hledá pachtýř David Ježek finanční podporu. Další informace o projektu najdete na jeho webu zde.

Agrolesnictví nad Točnou 

Na dalších dvou pozemcích v katastru Točná (866/2 a 1016), budou realizovány prvky agrolesnictví, jejich výsadba se zdržela kvůli koronavirové krizi. Mají být nejen ohraničeny mezí od okolních pozemků, ale členěny do pásů šíře 20 m, kdy každý z pásů bude oddělen výsadbou zejména ovocných stromů se sponem 10 – 15 m. Na konci každého pásu bude ponechán prostor pro přejezd techniky do dalšího pásu. Prostor mezi stromy (meze) bude oset trávou (2/3 plochy) a osazen keři (1/3 plochy). Jednotlivé meze a pásy budou vytvořeny po celé délce (šířce) pozemku kolmo na svah tak, aby nedocházelo k erozi půdy a jejímu splachu. Tímto opatřením bude zamezeno také odtoku vody z plochy pozemku, dojde k jejímu částečnému zadržení a k odvodu zbytkové srážkové vody do zelených ploch. Takže navržený způsob výsadby do mezí bude sloužit i jako protipovodňová ochrana, aby při přívalovém dešti nestékala zemina z pole do ulice Branišovská v Točné. Jednotlivé pásy budou zatravněny, budou na nich založeny luční společenstva a některé budou ponechány k pěstování zeleniny či léčivých rostlin, to vše bez použití chemického ošetření. Část pozemku bude sloužit základní škole Montessori pro praktickou výuku.

Biokoridor u Cholupic 

Další pozemek č. 358/9 (k. ú. Cholupice) byl propachtován na pěstování sena či pícnin. Pacht získala místní farma, která chová také koně, pro které jsou tráva a seno určeny. Hnůj používá na hnojení svých pozemků. Po obvodu pozemku byl vysazen biokoridor dlouhý 300 m a široký 8 m. Výsadbu biokoridoru zorganizoval Pavel Jeřábek z Hnutí Brontosaurus - organizace Mníšek pod Brdy www.brontosarus.cz z dotace hl. m. Prahy. Při výsadbě mu pomáhali žáci ze zahradnického učiliště pro děti s více vadami v Komořanech v rámci praktické výuky i místní občané.

Komunitní sad u Cholupic 

Pozemek 390/1 + 392/2 (k. ú. Cholupice) v těsné blízkosti Cholupic si městská část nechala ve své péči a bude komunitně využíván všemi občany. Na pozemku postupně vzniká permakulturní sad, ve kterém Spolek „Sázíme stromy“ již vysázel 60 různorodých ovocných stromů a 67 ovocných keřů z prostředků sponzorů. Oplocenka ubrání sad před mlsnými jazýčky srnek a zajíců, ale lidem bude volně přístupná, budou si zde moci také pěstovat zeleninu a bylinky.

Mokřad jako zásobárna vody 

Pozemky 402/1 + 402/4 + 402/6 + 369/17 + 370/428 + 370/429 + 370/430 - tvoří jeden celek. Na části plochy nyní hospodaří chovatel koní, pro které tu suší seno. Ve středu parcel (402/1), vznikl mokřad, jehož revitalizace probíhá za odborné podpory odboru péče o přírodu hl. města Prahy. Mokřady i v době sucha zadržují dešťové srážky. Na území mokřadu vede odvodňovací strouha, na které byly provedeny úpravy, díky kterým mokřad nezanikl a nyní představuje v době sucha zásobárnu vody. Meliorační zařízení (trubky) jsou pod povrchem i v okolních polích a pro další revitalizaci je třeba zjistit jejich polohu. Předpoklady, získané z podkladů bývalé Zemědělské vodohospodářské správy i z projektové dokumentace o umístění a rozsahu podpovrchových melioračních zařízení, je třeba ověřit v terénu. Proto pracovníci Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy nechali snímkovat terén z dronů, což je jedna z možností jak drenáže identifikovat. Na snímcích z dronů či historických leteckých snímků se přítomnost melioračních zařízení může ukázat podle různého projevu půdní vlhkosti či stavu vegetace nad či mimo drenážní rýhu.

Na části mokřadní louky Spolek Ekocentrum Koniklec již letos sekal trávu s dobrovolníky. Pozemek městské části bude výhledově využíván tak, aby podpořil rozšíření mokřadu. Připravujeme záměr, jak pozemek zatravnit a osázet keři a případně nízkými vrbami.

Aleje u cest poskytují ovoce a stín 

Stromy zvyšují komfort krajiny pro člověka, poskytují stín a ochranu před větrem i pro volně žijící živočichy (hnízdiště, stanoviště pro dravce, zdroj potravy, úkryt). Vysadit alej není finančně náročné, pokud jsou vhodně využity dotační programy, sázet chtějí firmy i lidé. Předpokladem pro zdárné založení alejí je, aby kolem cest byl dostatečně široký pruh pozemku ve vlastnictví městské části, aby nedocházelo k poškození kořenů stromů orbou. Vysadili jsme v loňském roce aleje kolem hlavních cest, tam kde jsou kolem cesty pozemky naše.

V roce 2019 jsme vysadili tyto aleje:
1. 376/24 + 401/1 + 374/1 (Cholupice) - ovocná alej tradičních odrůd kolem ulice K Dýmači.
2. 361/16 + 363/1 (Cholupice) - cholupický větrolam podél cesty k letišti Točná.
3. 1080 (Točná) - ovocná alej podél cyklostezky z Točné do Břežan.
4. 1027 (Točná) - dubová alej v polích u Točné.

Letošní výsadby se přesunuly na příští rok z důvodů koronakrize:
5. 343/21 + 343/26 + 343/14 (Cholupice) - stromořadí u cholupického hřbitova a na protilehlé straně silnice.
6. Stromořadí 16 vysokokmenných třešní na cestě z Točné.

Dobré příklady táhnou

K záměru hospodařit ekologicky se přidávají i další vlastníci zemědělských pozemků v okolí Cholupic a Točné, jejichž pozemky zemědělci obhospodařovali konvenčně za použití velkých dávek pesticidů. Teď to chtějí změnit. Dle jejich slov už mají dost hospodaření s oblaky jedovatých pesticidů, které podle místních občanů likvidují všechno živé (nejen ptáky a včely, ale i zvěř).

V článku jsem využila odborné podklady vytvořené bioložkou Veronikou Ouškovou. Na organizaci a odborné podpoře se podílely Karin Tvrdá a Jana Soukupová. Velice jim děkuji za spolupráci.

Zdroj: Ekolist.cz

Eva Tylová: Změna hospodaření na zemědělských pozemcích – jde to - Ekolist.cz

 


Přečteno: 113x