Stále častěji se přitom mluví především o selekci lidí, kteří se nechají, nebo naopak nenechají proti koronaviru očkovat, a přes ujišťování o dobrovolnosti očkování se zdá velmi pravděpodobné, že neočkovaní budou mít s některými aktivitami potíže. Patrně největší rizika omezení pohybu se dají očekávat u cestování do zahraničí, neboť není zřejmé, jak jednotlivé země k prevenci rizik nákaz v průběhu příštího roku přistoupí. Signálem k omezování dalších svobod je však také vyjádření šéfa Světové lékařské asociace Franka Montgomeryho, který vyzval k diskusi o zvláštních právech pro očkované jedince. Zdá se tak, že kdo se očkovat nenechá, o některé občanské svobody přijde, v krajním případě třeba i o možnost navštívit restaurační zařízení. Jak moc politici očkování v tomto směru využijí a zneužijí, je samozřejmě stále ještě otázkou, odmítat očkování se ale zatím jeví jako velmi nepraktické. Na druhou stranu, člověk je na očkování vůči různým nemocem zvyklý, takže ani vakcinace vůči koronaviru by neměla být problém. Jiná věc je, jak často se tak bude dít, za jakých podmínek, a čím. Dostihy výzkumníků a farmaceutů jsou totiž již dnes předmětem marketingových, úmyslných či neúmyslných manipulací. Jedním z mnoha příkladů je možná léčba preparátem inosin pranobex, vůči které se jako příkladu informací bez patřičné věrohodnosti vymezil i Český klub skeptiků Sysifos – a to je jen pomyslný vrcholek ledovce.
„Nezemědělská“ odbočka k očkování ovšem se zemědělstvím také souvisí, byť se koronavirus přímo prostřednictvím zemědělských surovin a potravin nepřenáší – může ale například nějakou dobu přežívat na jejich povrchu, a také to může být někdy předmětem konkurenčního boje. Předmětem konkurenčního boje přitom už ale je a stále více bude struktura povolených prostředků k ochraně rostlin. Koncem ledna 2021 končí například možnost aplikovat pesticid proti plísním (mancozeb), používaný zejména k ošetřování brambor nebo cukrové řepy. Změn doznává i metodika kontrol zdraví zvířat, vůči které se zatím neúspěšně brání například včelaři. Ti budou muset v případě, že své včelstva přemístí na vzdálenost větší než 10 kilometrů, vyšetřovat mor včelího plodu každé čtyři měsíce, na rozdíl od dosavadního stavu, kdy bylo po nich vyšetření požadováno jen jednou do roka. Ne u každého včelaře je přitom vyšetření proveditelné, nehledě na administrativu spojenou s určenou desetikilometrovou vzdáleností. Mění se také podmínky u některých zásad dobrého zemědělského a environmentálního stavu (DZES), příslušné podrobnosti jsou v příručce Ministerstva zemědělství v dokumentu Průvodce zemědělce Kontrolou podmíněnosti platný pro rok 2021(PDF, 2 MB). Od ledna také začíná platit novela zákona o pozemkových úpravách, od dubna pak novela vodního zákona, od července protierozní vyhláška. Nebude toho málo, i v tomto případě jsou zmiňované příklady jen vrcholkem administrativního ledovce.
Zcela novým fenoménem bude však také Brexit a s ním související změny v obchodování s Velkou Británií. Na změny v obchodování s produkty živočišného původu již upozornila Státní veterinární správa ČR, podrobněji jsou popsány příslušné sekci na webu SVS.
Právě Brexit a koronavirus zásadně rozšíří každoroční změny, a poprat se s měnícími se podmínkami v podnikání i v běžném zemědělském i nezemědělském životě bude proto v roce 2021 ještě o řád složitější, než tomu bylo v letech předchozích. Do nového roku je tak kromě zdraví a štěstí vhodné také všem popřát, aby se s předvídatelnými, ale i nepředvídatelnými změnami vyrovnali s co nejmenší újmou.
Petr Havel