Jen precizní sedláci tvoří precizní zemědělství

Sdílejte článek
Jen precizní sedláci tvoří precizní zemědělství

Precizní zemědělství je bezpochyby pojmem, který je a ještě bude často skloňován. V rámci rostlinné výroby se zabývá zkoumáním různorodosti pozemku. Klíčové je získat o něm maximální množství informací (složení půdy, mocnost orniční vrstvy, zásobenost živinami a další). Díky znalostem rozdílností v rámci pozemku může zemědělec přistupovat k danému místu individuálně. Proti jednotné dávce na celý pozemek se zde aplikuje přesné množství v místech, kde je zapotřebí. Tím se může snížit množství vstupů (např. hnojiva, pesticidů) a sníží se náklady. Jde samozřejmě o ekologicky šetrnější postup.

Nové technologie a moderní stroje je proto třeba plně podporovat, ale především je také potřeba klást důraz na podporu takového zemědělství, které se vyznačuje širší znalostí lokálních podmínek. Proto potřebujeme rodinné farmy s „precizními“ sedláky žijícími v místě, kde hospodaří a kde respektují širší souvislosti ke svým pozemkům a lokalitám. Tímto směrem je třeba napřít podporu - jak finanční, tak i politickou, protože toto je ve finále nejlepší, nejlevnější a nejchytřejší cesta, která je nad všechny technologie.

Mgr. Ing. Jaroslav Šebek, předseda ASZ ČR 

Precizní zemědělství v praxi

Také v zemědělství vývoj nových strojů a technologií v posledních letech mění dosud zažité postupy a způsoby hospodaření. Nástup digitalizace a robotizace tyto procesy v příštích letech ještě urychlí a předpokládaný výrazný nárůst ploch půdy obhospodařovaných v režimu ekologického zemědělství vyplývající z projednávané SZP si bez většího uplatnění robotů nelze ani představit. V minulosti byl vždy hospodář úzce spjat s půdou, a jaký byl sedlák, takový byl stav půdy a výsledky hospodaření. Určitým rizikem současného vývoje průmyslového zemědělství je odcizení sedláka od téměř každodenního kontaktu s půdou, pěstovanou plodinou, chovanými zvířaty a snahou to nahradit technikou, aby moderní sedlák mohl řídit většinu prací na poli tzv. od stolu.  Po mnohaletých zkušenostech stále považuji za nejdůležitější a nenahraditelnou součást hospodaření na půdě včetně uplatňovaných metod precizního zemědělství selský rozum a uvážlivý přístup sedláka k půdě, rostlinám, zvířatům, ale na ten se v moderních technologiích někdy tak trochu zapomíná s tím, že to za nás vyřeší špičková technika.

Uplatnění metod precizního zemědělství v současné praxi

Jen precizní sedláci tvoří precizní zemědělstvíNebudu se v tomto příspěvku zabývat výčtem různých metod a postupů v precizním zemědělství, které si čtenář může najít na internetu nebo v říjnovém čísle časopisu Agromanuál, kde je mimo jiné uvedena i nabídka jednotlivých firem. Některé nabízené služby spojené s precizním zemědělstvím považuji za velmi přínosné, některé spíše jako marketingové. Rozvoj techniky v posledních letech nám často předbíhá vývoj v ostatních navazujících oborech (nové specifické odrůdy a druhy polních plodin + zpracování půdy, ochrana a výživa rostlin při omezených vstupech agrochemikálií apod.) a vzniká pak jakási vzduchová bublina, která je často vyplněna všespásným marketingem firem. Mezi velmi přínosné metody precizního zemědělství považuji kromě již často používaných (přejezdy techniky podle GPS, CTF, aktuální monitorování porostů s využitím dronů, satelitů apod.) například variabilní intenzitu vstupů (hnojiva, pesticidy…) podle výnosových map v kombinaci s dostupností vody pro pěstované plodiny, variabilní setí různých odrůd polních plodin, variabilní hloubku zpracování půdy podle utužení a hloubky ornice, plečkování kukuřice a okopanin na svažitých pozemcích s variabilním důlkováním a hnojením atd.). V loňském roce jsme na farmách mimo jiné úspěšně použili monitorování poškození porostů ozimé pšenice pomocí dronu po jarních mrazech a monitorování ohnisek výskytu hraboše polního v porostech řepky, ozimé pšenice a pícnin spojené s variabilní aplikací agrochemikálií včetně podpovrchové lokální aplikace návnady na hraboše do vytvořených nor. Na obrázku číslo 1 je zachycen porost ozimé pšenice (více než 90 % poškozeno mrazem) s využitím RGB kamery při zobrazení v pseudobarvách, kde tmavě zelená barva indikuje nepoškozený porost, zatímco fialové odstíny značí střední poškození a okrové barvy totální pomrznutí.

Přínosy a možná rizika při používání metod precizního zemědělství při hnojení polních plodin

Vzhledem ke svému odbornému zaměření mohu diskutovat některé problémy při stanovení dávek živin s využitím metod precizního zemědělství. Variabilní hnojení na základě aplikačních map má určitě perspektivu a na rozdíl od paušální plošné aplikace hnojiv může snižovat rozdíly mezi přehnojenými a nedohnojenými zónami v rámci honu, zlepšovat zdravotní stav rostlin a odolnost porostu k poléhání, snižovat rizika nepříznivých vlivů hnojení na kvalitu půdy a vod, zlepšovat ekonomiku hnojení. Některé metody a technologie uplatňované v precizním hnojení rostlin jsou však importované ze zahraničí, kde byly ověřovány za odlišných srážkových a půdních podmínek. Proto je třeba u zahraničních technologií, nových hnojiv, pomocných půdních látek apod. používaných v precizním zemědělství zjistit, v jakých podmínkách byla jejich účinnost ověřována.

Jen precizní sedláci tvoří precizní zemědělstvíTypickým příkladem jsou různé N-senzory a N-testery, které během vegetace rostlin dobře fungují, jestliže po předcházejícím hnojení dusíkem následují opakované srážky (alespoň po 5 mm), aby se N z hnojiv aplikovaných na povrch půdy dostal ke kořenům rostlin. Proto jsou úspěšně používány zejména v přímořských  zemích a regionech s podstatně většími srážkami (severní Německo, Holandsko, Anglie a další). Jejich používání u nás během jarních přísušků, které jsou a s předpokládanou změnou klimatu budou stále častější, může naopak snížit efektivnost hnojení, zvýšit poléhání porostů a množství zbytkového dusíku v půdě po sklizni. Například po hnojení nejvíce používaným hnojivem LAV nebo LAD jsou třeba opakované dostatečné srážky, nejprve k rozpuštění granulí hnojiv, pak k transportu nitrátové formy N obsažené v hnojivu ke kořenům rostlin a další po nitrifikaci amonné formy dusíku na povrchu půdy potřebné k posunu nitrátů do prokořeněné vrstvy půdy. Po aplikaci hnojiv s amonnou formou dusíku (nejvíce obsažena v síranu amonném a hnojivech DASA a Ensin) nacházíme v sušších letech vysoké koncentrace amonného N v proschlé horní vrstvě půdy 6 týdnů i déle. Na obrázku č. 2 jsou granule síranu amonného 6 týdnů po hnojení a opakovaných srážkách během loňského jara.

Kromě síranu amonného byla zjištěna v polním pokusu na stanovišti v Ruzyni vysoká koncentrace amonného dusíku (nad 100 mg N/kg suché půdy, Graf č. 1) v proschlé horní vrstvě také po aplikaci hnojiva DASA a Ensin. To se následně projevilo v menším odběru dusíku rostlinami, což by mělo vliv na následné doporučení hnojení N s využitím N-senzorů.  

Jen precizní sedláci tvoří precizní zemědělství

Graf 1: Obsah NH4-N v horní vrstvě půdy 4 týdny po aplikaci různých N-hnojiv (80 kg N/ha, Ruzyně 2020). 

1=0, 2=LAV, 3=močovina, 4=močovina se sírou, 5=UREAstabil, 6=Alzon neo,

7=DASA, 8=Ensin, 9=síran amonný

Také u ozimé řepky je problematické po regeneračním přihnojení využití N-senzorů, N-testerů nebo rozborů rostlin k určení dalších dávek dusíku.  Při rozhazování granulí hnojiv na velké vzdálenosti zůstala u silných dobře zapojených porostů po loňské zimě větší část granulí pod přízemními listy. Například více než 1 měsíc po regeneračním přihnojení 60 kg N/ha v LAD jsme zjistili v horní vrstvě půdy pod přízemními listy řepky vysoký obsah amonného dusíku (70 mg/kg půdy) + 13 mg N/kg v nitrátové formě, zatímco v místech nezakrytých listy byly tyto obsahy jen 8, resp. 6 mg N/kg půdy. S tímto dusíkem je pak třeba počítat v pozdějších fázích růstu. Dusík nepřijatý rostlinami může navíc podpořit uvolňování N z půdní organické hmoty a ovlivnit příjem dalších živin rostlinami, což také snižuje vypovídací schopnost výsledků rozborů rostlin, N-testerů apod.

Dalším problémem je variabilní lokální nebo zonální aplikace hnojiv na základě monitorovaných vlastností půdy. Technický pokrok ve vývoji nových senzorů, strojů a technologií spojených s aplikací hnojiv často předbíhá, popř. neakceptuje rozvoj poznání v navazujících oborech. Například fosforečná hnojiva, jejichž účinnost je spojena s biologickou aktivitou půdy, jsou podpovrchově aplikována do míst s nízkou biologickou aktivitou (zejména u bezorebných technologií), popř. s nízkým pH půdy, omezujícím využití fosforu rostlinami.

K určení variabilních dávek živin (např. P, K, Mg) jsou používány nevhodné metody a špatná je často i interpretace výsledků rozborů půd. Ke stanovení rostlinami přijatelných živin v půdě je často používaná metoda Mehlich III s extrakčním činidlem okolo pH 2, která k tomuto účelu není vhodná a není k tomu ani určena. Navíc jsou používána nevhodná kritéria hodnocení živin v půdě určená pro AZP a ne ke stanovení dávek živin pro zabezpečení výživy rostlin. Na základě těchto kritérií je doporučováno např. hnojení draslíkem na středních až těžších půdách při zjištěném obsahu v ornici 170  mg K/kg (při přepočtu přibližně 700 kg „přijatelného“ K/ha), přičemž u bezorebných technologií (bez obracení půdy) může být v povrchové vrstvě koncentrace draslíku více než dvojnásobná a jakékoliv další hnojení na povrch půdy je rizikové vzhledem k možnému zhoršení struktury půdy a stability půdních agregátů. Některé firmy dokonce v rámci „precizního zemědělství“ nabízejí variabilní hnojení sírou na základě rozborů AZP, přičemž odběry vzorků půd z ornice byly provedeny třeba i před několika měsíci. Přitom vodorozpustná síra, která představuje převážnou část síry stanovené metodou Mehlich III se po srážkách vyplavuje z půdy podobně jako nitráty, a proto nelze využít starší výsledky z AZP a je třeba ji stanovit před hnojením na začátku jarní vegetace spolu s Nmin v půdních vzorcích odebraných do hloubky 0,6 m. 

Precizní sedlák se selským rozumem

Vzhledem k výše uvedeným faktům zůstává i v precizním zemědělství při používání nejmodernějších strojů a technologií nezastupitelná role sedláka. Při menší ploše obhospodařovaných pozemků může precizní sedlák se selským rozumem a praktickými zkušenostmi dosahovat stejných i lepších výsledků s nižšími náklady než zemědělský podnik vybavený nejmodernější technikou pro precizní zemědělství.

Na základě dlouholetých zkušeností a výsledků výzkumu považuji za nejlepší způsob optimalizace hnojení rostlin dusíkem stanovení celkové dávky N na základě rozborů půd do hloubky minimálně 0,6 m (stanovení Nmin a současně i vodorozpustné síry) spolu s určením mineralizační schopnosti půdy v její horní vrstvě. Jakékoliv další odběry půdy a rostlin následující po prvním jarním hnojení již mohou být zatíženy více chybami, a to zejména při jarních přísušcích. Hodnocení zdravotního a výživného stavu porostu je nejlépe provádět přímo na poli 6 – 8 dní po srážkách (alespoň 5 mm) a po oteplení. V tuto dobu rostliny „sdělují své potřeby“. Při nastavení utrženého listu proti slunci jsou někdy již zřetelné příznaky (světlejší nebo tmavší skvrny, růstové abnormality), ze kterých se později vytvoří typické projevy napadení chorobami. Nezapomínáme na paty stébel u obilnin, jejichž napadení je častou příčinou následného polehnutí porostů a samozřejmě i monitoring škůdců. Je třeba zhodnotit povrchovou strukturu půdy, případné zbytky granulí hnojiv na povrchu a strukturu půdy v jejich okolí a stav kořenů rostlin včetně napadení chorobami a škůdci. V okolí kolejových řádků monitorujeme habitus rostlin z hlediska napadení virózami. S čím si nevíme rady, odebereme vzorky a odešleme do speciálních laboratoří nebo k posouzení odborníkům.

Osvědčeným opatřením jsou aplikační okna, kdy například ve 2 kolejových řádcích (třetí a pátý u regulátorů růstu a pesticidů kromě herbicidů; 4. a 6. u kapalných a listových hnojiv a stimulátorů růstu) necháváme asi 20 m bez ošetření. Je to škola agronoma, který může na vlastní oči posoudit vliv různých opatření včetně poškození porostu jako např. často diskutované zasychání špiček listů u obilnin nebo regulace odnoží po aplikaci regulátorů růstu a dalších někdy až zázračně působících přípravků. V různých kolejových řádcích (jízdy ob řádek) je možné si ověřit vliv přihnojení různými dusíkatými hnojivy nebo dávkami hnojiv např. při hnojení ozimů na začátku jarní vegetace. Mohl bych pokračovat, ale většina sedláků má své vlastní testovací postupy a vše je to samozřejmě o času, který jsme ochotni tomu věnovat.

A na závěr jeden varovný příklad z poslední doby na základě výsledků studie vypracované výzkumným centrem AgeLab a institutem IIHS v USA zabývajících se bezpečností na pozemních komikacích: „Spoustu úkonů za řidiče dnes zvládne auto vybavené jízdními asistenty, a tak řidič postupně zpohodlní a nemá takovou motivaci se plně věnovat řízení. Bohužel to může vést k větší nehodovosti než při řízení aut, které nejsou asistenty vybaveny.“ Doufejme, že to obdobně nedopadne při modernizaci  našeho zemědělství.   

Pavel Růžek, Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. v Praze-Ruzyni



Přečteno: 929x
Katalog farem