K tomu snad jen poznámka ohledně sněhu a rizik eroze, o nichž se v posledních dnech opětovně mluví, mimo jiné v souvislosti s protierozní vyhláškou, která má platit od druhé poloviny roku – totiž, že sníh znamená mnohem menší riziko eroze, než například přívalové, ale i mírnější deště. Sníh totiž odtává postupně, což umožňuje postupné vsakování vody do půdy, a eroze je tak v porovnání s deštěm nižší.
I když byl loňský rok poznamenán i v zemědělství pandemií koronaviru, ekonomická bilance resortu jako celku je podle dosud známých dat přesto (a částečně i právě proto) v porovnání s předchozími roky v některých parametrech o něco lepší. Po řadě let rostoucího deficitu zahraničního agroobchodu se v loňském roce tento propad zastavil a v současné době se předpokládá schodek za rok 2020 „jen“ zhruba ve výši 36 miliard korun, zatím v roce 2019 činil 47,2 miliardy korun. Také celková zemědělská produkce ČR loni vzrostla, a to o 1,5 miliardy korun, zejména ale zásluhou poměrně příznivého počasí a dobrých výnosů hospodářských plodin, jak na základě odhadu ÚZEI informovalo Ministerstvo zemědělství. Rostou ale i náklady, loni o 1,7 procenta a do budoucnosti lze předpokládat, že dynamika růstu nákladů vzhledem k předpokládaným regulacím, mimo jiné vyplývajícím ze změn Společné zemědělské politiky ve prospěch udržitelnosti, ještě zrychlí.
Změny vyvolané pandemií koronaviru také zásadně zasáhly do struktury prodeje zboží. Výsledkem je podle aktuálně zveřejněné studie „ExCEEding Borders“ společnosti Colliers stav, kdy koncem roku 2020 bylo v ČR v přepočtu na obyvatele nejvíce e-shopů v celé Evropě. Subjektů provozující e-shopy mělo být v uvedeném období v ČR celkem 45 000, obrat elektronického obchodu se i díky tomu meziročně zvýšil téměř o 20 procent. Prodej prostřednictvím e-shopů přitom v naší zemi dynamicky roste už několik let a tento trend se stává velkou výzvou i pro producenty zemědělských surovin a potravin – a to i těch menších. Někteří se již začínají přizpůsobovat, jiní zatím váhají, tak či tak ale nastává doba, kdy nechodí spotřebitel za potravinami, ale potraviny jezdí za spotřebitelem. Je přitom otázkou, zdali je to žádoucí – zrovna potraviny patří mezi produkty, při jejichž nákupu rozhodují i senzorické vjemy – jak ale voní čerstvý chléb nebo třeba uzený bok, se člověk z letáku e-shopu nedozví.
V úterý 12.1. vstoupila oficielně v platnost na úrovni celé EU směrnice 2020/2184 týkající se kvality a dostupnosti pitné vody, přičemž cílem je i podpora pití vody z vodovodu namísto balené vody tím, že se zvýší kvalita vody z vodovodu zavedením přísnějších limitů pro určité znečišťující látky, včetně olova. Pro ČR má ovšem uvedená směrnice spíše deklarativní charakter, protože veškeré příslušné limity pitná voda v ČR za normálních okolností splňuje. Důležitější je tak spíše přijetí návrhu „Státní politiky životního prostředí 2030“, který odsouhlasila Vláda ČR a jehož součástí a jednou z priorit je efektivnější využití a recyklace vody s tím, že materiál zdůrazňuje nutnost změny legislativy pro využití přečištěné odpadní vody. Podle návrhu bude třeba podpořit recyklaci provozní vody v podnicích, odpadních vod z domácností i provozoven či systémy pro využití přečištěné šedé vody. A do třetice téma vody – brněnští vědci tento týden publikovali informaci o nové technologii čištění vody, která likviduje sinice, bakterie i zbytky estrogenu z antikoncepce. Technologie využívá nízkoteplotní plazma a je chráněna českým patentem a má podle Pavla Rudolfa z Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického využití například v čistírnách odpadních vod, veřejných bazénech i ve zdravotnictví, neboť upravená voda se dobře hodí k dekontaminaci povrchů. Výhodou technologie má být vysoká efektivita i relativně příznivá cena, včetně provozních nákladů. “Máme postavena tři tato zařízení různých velikostí. Všechna jsou odzkoušená a máme potvrzeno, že náš princip funguje stejně dobře v malém i velkém měřítku, což je pro využití v praxi zásadní. Aktuálně zvládáme desítky metrů krychlových vody za hodinu, což už není jen akademická záležitost, ale zařízení průmyslově využitelné,” konstatoval Rudolf.
Vůbec nejsledovanějším tématem uplynulého týdne ale byly a ještě jistě v dalších týdnech budou dostihy týkající se preferovaných skupin v procesu vakcinace. O zařazení mezi takové preferované skupiny usilují mimo jiné sportovci, také ale potravináři, což má svou logiku pro zajištění on-line produkce výroby potravin na území naší země. Obecně ale toto úsilí připomíná předlistopadovou dobu a snahy zajistit si pro sebe „podpultové zboží“, kterého bylo často i tehdy někdy dost, ale být preferovaným bylo „in“.
Petr Havel