Dobrý den, pane předsedo, vážení hosté, přátelé!
Pokud zde dnes chceme hovořit o náplni činnosti ASZ, pak podle mého názoru bychom měli trvale za svůj úkol přijmout boj s úředním molochem. Uvedu zde několik příkladů toho, co považuji za naprosto zbytečnou, s prominutím, buzeraci.
Tak za prvé třeba povinnost v evidenci přípravků na ochranu rostlin uvádět výrobní číslo - tzv. šarži. To není jen číslíčko navíc, které se jen někam vepíše. Často je dodán přípravek ve dvou šaržích, pokud berete přesně, pak menší balení má jinou šarži jistě. To už jsou tři. Aby byla jejich evidence správná, má každá šarže svou skladovou kartu a samozřejmě je každá jedna vykázána i na jednom pozemku na vlastním řádku: hezky vyplněno vše shodně, jen dávka není 2 litry, ale 1,71 a 0,17 a 0,11 litru na hektar a zaokrouhlovací rozdíl 0,1 litru. Myslím, že by Ouřada měl vydat metodický pokyn, jestli vůbec lze tento totožný přípravek smíchat, aby evidence byla dokonalá. Jsme, prosím pěkně na poli! Tady se nikdo nechce vyhýbat evidenci jako takové, ale ani v lékárně neevidují, kterou šarži projímadla si zakoupila paní Zuzana X.. Tak proč MY, když, nota bene, je šarže uvedena na dodacím listu?
Když už jsem u přípravků na ochranu rostlin, nemohu nevzpomenout na ochranu včel podle zákona 326 z roku 2004. Zde není sporu o důležitosti včel. To je mimo pochybnost. Jestliže ovšem chci aplikovat přípravky pro včely zvlášť nebezpečné, - a jsou případy, kdy to jinak nejde - jsem povinen znát umístění včel pět kilometrů od hranice pozemku všemi směry a k tomu dráhy hromadného letu včel. Tyto informace nikoli starší pěti dnů mi mají poskytnout obecní úřady. Jaká je skutečnost: chceme-li ošetřit svých srandovních 28 hektarů chmelnic, musím obeslat, přátelé uslyšíte dobře, 18 obecních úřadů, pod které spadá 30 vesnic. Výsledek? 4 okrajově zasahující obecní úřady jsem si dovolil vynechat, osm jich odpovědělo do týdne a šest vůbec. Ty jsem objel osobně. To, že na portálu veřejné správy byly špatné e-mailové adresy, špatné telefony a špatné úřední hodiny celou akci nijak neurychlilo. Jedna starostka mi devětadvacátý den (!) řekla, že na to má třicet dní. Z jiného starosty se vyklubal -pozor- včelařský náčelník! Ten mi odmítl dát cokoliv písemně a prohlásil, že je proti postřiku! A včil mudruj! Zákon říká: nemáš informace,a to informace čerstvé, pět dní staré, nesmíš stříkat. Zákon ale neříká, KDO to zaplatí, když informace nedostaneš. Kromě toho je třeba opatření k ochraně včel projednat se všemi registrovanými včelaři: ti si mohou zvolit zástupce, ale právě proto, že jen mohou, to neudělají. Nemá snad smysl rozebírat zde případ, kdy do celé této kolosální akce zaprší. Vykladači zákona z ÚKZÚZ, na které jsem se obrátil o vysvětlení, mi řekli, ano řekli, ne napsali, že stačí, když budu mít snahu znát a s některými včelaři aplikaci projednám.Hlavně se nesmí nic stát včelám. Takovéhle JAKO já ale nejsem ochoten přijmout. Na tento můj postoj reagovali s despektem: no tak si to tedy udělejte podle zákona! To řekl člověk placený daňovým poplatníkem! Využívám přítomnosti pana ministra zemědělství a vyzývám ho nikoli ke změně zákona, ale aby příslušného pracovníka ministerstva, který tento zákon vytvářel, nechal, s použitím pouze veřejné dopravy, pošty a telefonu, předvést na konkrétním příkladu, jak lze splnit podmínky tohoto jistě správně vymyšleného zákona. Sázím padesát proti jedné, že pro mnou zvolený pozemek to nedokáže ve lhůtě, která má pro aplikaci přípravku ještě smysl.
Zároveň zde panu ministrovi předám složku poněkud jednostranné korespondence. Tu vedu s informační kanceláří ministerstva, od které požaduji, světe div se! informace. První dotaz 8.3., urgence 7.4. a 11.4., reakce na ně s tím, že už brzy bude odpověď 12.4., další urgence 28.5. a dodnes nic. Úředník se ani neobtěžuje odepsat: trhni si nohou, burane, od toho tu nejsme! Jedná se jen o jednoduchý dotaz na to, jak převést na pokračovatele -nikoli v rámci PUZČ, to s tímto programem nemá nic společného- tedy jak převést na pokračovatele závazek podnikat s předmětem dotace po dobu 5 - 7 - 10 let,když původní žadatel si dovolí zestárnout, těžce onemocnět, zbláznit se, zkrátka z objektivních důvodů chce podnikání na rodinné farmě předat, ale, bohužel, se nechystá umřít. Bohužel proto, že to je zatím jediný způsob, na který ministerstva zemědělství a financí mají řešení. Jen připomínám, že v akciovce, eseróčku nebo družstvu se může vyměnit celé osazenstvo od vrátného až po majitele a problém s převodem závazku není třeba řešit. Chce tenhle stát vlastně vůbec sedláky a potažmo živnostníky?
Podobná situace jako se včelami je v našem asociačním evergreenu, zelené naftě. Po letech jednoduchého výkaznictví a soucítění s těmi z vás, kdo bojovali s nesmyslnými tabulkami a čtyřmi desetinnými místy, v době optimismu, že to všude skončí, BÁC! Na nás na Mělnicku došlo také. Moc pěkné tabulky, kolonky podle katastrů a normativů a bloků nebo dílů. Základem buzerace je zde popření faktu, že výpočet normativu je vyhláškou stanoven pro podnik jako celek. Proto není různý pro mrkev, pšenici nebo patyzóny.
Každý, kdo má kousek mozku, pochopí, že může být na jednom poli nedostatečný a na jiném zbývat. Proč mám ale jedno pole vykazovat na třech řádcích, protože leží ve třech různých katastrech, dokonce s různým normativem, to je zase k nepochopení mě. Mám si snad nechat několikrát ročně geodetem zaměřit a vápnem nalajnovat hranice katastru, abych mohl během pracovní jízdy tam a zpět čtyřikrát přeměřovat klackem množství paliva v nádrži? Nebo mám zase JAKO něco asi tak přibližně vyplnit, aby to celník mohl JAKO zkontrolovat a zasunout do regálu, kde to poslouží zdůvodnění existence jeho pracovního místa? Využívám přítomnosti pana (náměstka) ministra financí a ptám se ho za členy ASZ: Paragrafem které vyhlášky je určena povinnost vést v daňové evidenci konkrétně tento druh tabulky? A to jsem pominul chmelnice, kde jednou jízdou bez možnosti otočit se projedu třeba čtyři půdní bloky, jeden i víckrát: to je vynález tvůrců LPIS, mít co parcela, to blok. Tohle rozklíčovat, kam se hrabe šetření FADN! U vratky daně je i další zlepšení pro zemědělce: někteří členové mají půdu na trojmezí okresů. Takže pro potvrzení o plochách musí na tři Zemědělské agentury, přesně v duchu ouředního pravidla "my sedíme, vy běháte". Všichni ovšem víme, že informace jsou ve výpočetním systému dostupné odkudkoliv, je to jen otázka přístupu k nim a zejména odraz vztahu úředníka k občanovi. K dokonalosti je celý systém doveden obzvlášť horlivým úředním šimlem, který nedovoluje pár metrů čtverečních z jiného okresu pominout a v žádosti o vrácení daně z paliv je neuvést = nechtít po státu peníze, a to pod hrozbou sankce. Jen ignorant by pak věřil zprávám našich médií, že by mohlo tak pečlivým a fundovaným celním úředníkům uniknout tolik miliard na daních z ropných látek.
Závěrem, i když téma není zdaleka vyčerpáno, se krátce zmíním o novém Zákoníku práce, vytvořeného tvůrčí skupinou Štěch - Škromach, pod pevným dramaturgickým vedením Jiřího Paroubka. Dnes mi ani tak nejde o to, že v den státního svátku živnostník i sedlák pracují, aby svůj výdělek dali zaměstnanci, který leží doma na kanapi. Nejde mi ani o to, že pracovník má nárok na proplacení času, stráveného cestou k lékaři pro předpis na prášek proti kocovině. Dnes mi jde o to, že tento zákon, nový a krásný, by měl být urychleně novelizován. Nějak se stalo, že vypadl paragraf, kterým se kulturním rostlinám nařizuje růst a dozrávat průběžně po celý rok, tedy mimo doby dovolených, samozřejmě. Vypadl paragraf, který by dobytku nařizoval žrát a sr- eh pardon, produkovat jen v pracovních dnech, a paragraf, který by nařizoval počasí, aby umožnilo obracení vojtěšky, mlácení obilí, rosení lnu i třeba lisování sena v rámci pevné osmihodinové pracovní doby, a to podle požadavků podniků soustředěných na vrátnici Lidového domu. Jen takové paragrafy mohou nahradit jistě zcela oprávněně odstraněná ustanovení, kterými se změkčovala ustanovení o dobách odpočinku v sezónních pracích. A tak se přátelé nechme překvapit, jak to zejména členové naší bratrské komory letos vyřeší ve špičkových pracích, jako například žně, silážování, sklizeň chmele nebo řepy. Zákonná dvanáctihodinová doba odpočinku mezi směnami totiž znamená, že zaměstnanec může více dní po sobě pracovat maximálně 11hodin, plus celkem hodina přestávek. Zřejmě bude třeba pomocí falešné evidence zákon JAKO dodržovat, no a když se nic nestane, bude to JAKO dobrý. Protože - co si budeme namlouvat, lidi na druhou směnu se mezi nezaměstnanými nenajdou. K smíchu je, že by přišel na řadu švindlmodel, který vyzkoušelo zdravotnictví, včetně 20% nárůstu platů.
Chci věřit, že zejména díky přítomnosti vysoko postavených osob naší státní správy nebylo toto moje vystoupení jen pláčem na špatném hrobě. Že se třeba jen něco málo změní. Jen nepolevovat v úsilí. Přátelé, nepodléhejme iluzi, že až nebudou za deset let dotace, tak byrokracie odpadne. Tak tomu opravdu nevěřte, dobrého byrokrata je škoda propustit, práce se už vymyslí! Viz příklad celní správy, že?
Ale dokud tu dotace jsou, tak nás navíc právě pomocí takových předpisů a zákonů, které se JAKO plní, drží za pytlík. Zkuste zazlobit a uvidíte! A to je třeba odstranit. Přeji vám hodně úspěšných let a děkuji za pozornost.
