Aplikační dokument lesnické koncepce by měl být nástrojem státní lesnické politiky a základem například pro přípravu podpor nebo výzkumných úkolů v lesním hospodářství.
„Dokument se soustředí na krátkodobý časový horizont do roku 2026, a proto odráží především aktuální výzvy v sektoru lesního hospodářství. Je to zvládnutí negativních dopadů změny klimatu na lesní porosty, které se projevují zejména kůrovcovou kalamitou, adaptace lesů a lesního hospodářství na změnu klimatu a také obnovení konkurenceschopnosti lesního hospodářství,“ uvedl ministr zemědělství Miroslav Toman.
Mezi opatření, kterým se Aplikační dokument věnuje, patří:
obnova lesů po kalamitě a regenerace lesních půd,
adaptace lesů na změnu klimatu a zvýšení jejich ekologické stability (přizpůsobení dřevinné skladby měnícím se přírodním poměrům, úprava pravidel přenosu reprodukčního materiálu, zavedení hospodářské úpravy pro lesy s bohatou strukturou),
zvyšování biologické rozmanitosti lesů (podpora pestré druhové skladby, ponechávání lesních těžebních zbytků a části dřeva k zetlení v lesních porostech, ponechávání stromů na dožití a ochranu habitatových stromů),
podpora opatření k ukládání uhlíku v lesních půdách a porostech,
zlepšení zadržování vody v lese,
dosažení vyváženého stavu zvěře a lesních ekosystémů: zachování všech druhů zvěře a jejich početních stavů, které nadměrně nepoškozují lesní ekosystémy a zároveň stav lesa, který je ekologicky vyvážený ke všem složkám ekosystému včetně fauny,
snížení počtu povinností a omezení pro vlastníky lesů,
minimalizace administrativní náročnosti lesnických podpor a tvorba inovativních podpůrných nástrojů v době po překonání kůrovcové kalamity (např. platby za lesní ekosystémové služby),
reforma státní správy lesů,
zpracování národní strategie výzkumu, experimentálního vývoje a inovací v lesním hospodářství.
„Jako zástupce akademické sféry pozitivně hodnotím, že na cestě k stabilnějším a pestřejším lesům budoucnosti, se v aplikačním dokumentu pamatuje i na vzdělávání, poradenství, výzkum a inovace, a rovněž to, že řada aktivit aplikačního dokumentu je postavena na využití vědeckých výsledků,“ uvedl Róbert Marušák, děkan Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze.
Aplikační dokument poslouží jako opora pro přípravu právních předpisů, dotačních programů, organizačních opatření či výzkumných úkolů, stanoví také společné úkoly zainteresovaných resortů a odborných institucí.
Na tvorbě aplikačního dokumentu se, podobně jako při tvorbě Koncepce, podílelo 32 subjektů. Většina z nich se bude podle MZe podílet i na uskutečnění opatření vyplývajících z dokumentu.
Zdroj: Svol.cz