Tento harmonizovaný systém EU pro uvádění výživových údajů na přední straně obalů by měl zajistit, že budou mít spotřebitelé na obalu produktu k dispozici lepší informace, a budou tak moci činit informovaná rozhodnutí co do výběru zdravějších, udržitelnějších potravin, jakož i jejich maximálního využití s cílem předejít plýtvání. Na první pohled zdánlivě neškodná záležitost by ale v budoucnu mohla způsobit závažné problémy, které by se mohly dotknout i výrobců z řad soukromých zemědělců.
Asociace soukromého zemědělství ČR vychází z obecně platného předpokladu, že běžný spotřebitel se sám dovede dobře rozhodnout, kolik a čeho by měl zkonzumovat a které potraviny tak upřednostní. Proto také není potřeba žádné celkové hodnocení potraviny pomocí barev, které by mohly být naopak matoucí a zavádějící. Takové označení by totiž stejně nezohledňovalo kvalitu výrobku, jeho lokálnost, udržitelnost výroby a další aspekty, které právě při současné snaze propagovat udržitelnou spotřebu potravin považujeme za mimořádně důležité.
Navrhovaný nový systém s barevným označením a tzv. nutričními profily s sebou nese velké riziko, že by často vysoce kvalitní farmářské produkty jako například mléčné výrobky a uzeniny mohly být vyhodnoceny jako rizikové. V důsledku by se tak mohlo stát, že kvalitní farmářský sýr bude kvůli vysokému obsahu tuku označen za škodlivý a naproti tomu například nízkotučný produkt z nějakého velkého potravinového řetězce bude mít automaticky tzv. „zdravou“ etiketu. Přistoupením na tento systém by postupem času mohlo dojít i k zavádění dalších „zdravých“ restrikcí jako například zákazu či omezení reklamy určité kategorie „nevhodných“ potravin, což by ale znamenalo diskriminaci jen na základě obsahu konkrétních živin. Zdravé stravování přitom vyžaduje především rozmanitost a správnou vyváženost všech skupin potravin. Nemá tedy smysl nějakou potravinu předem označit za škodlivou – záleží samozřejmě na množství, které spotřebitel zkonzumuje. Ve výsledku by tedy farmář musel sám označit svůj výrobek za nezdravý, místo aby rozhodnutí nechal na kupujícím. Kromě toho malí soukromí výrobci nemají kapacity na úpravu a výrobu nových obalů. Mnoho z nich svoje výrobky prodává pouze na lokálních trzích a toto nové povinné označování by jim způsobovalo nemalé komplikace. Pravděpodobně by tedy pod záminkou zdravotních hledisek a informování občana nakonec došlo pouze k hájení zájmů úzké skupiny producentů.
Proto věříme, že povinné označování nutričních údajů na přední straně obalu by mělo zůstat objektivní a nediskriminační, tak aby se spotřebitel mohl sám rozhodnout podle svého uvážení. Stávající nařízení o poskytování informací o potravinách spotřebitelům tak považujeme za plně dostačující.
Veronika Jenikovská a Martina Snášelová, hlavní kancelář ASZ ČR
