Komisař Fischler ve Zdislavicích

Sdílejte článek

Společné jednání českých zemědělců s evropským komisařem pro zemědělství Franzem Fischlerem se uskutečnilo 8. listopadu ve Zdislavicích na Benešovsku. Komisař přítomné informoval o rozhodnutí EK ohledně zemědělců v kandidátských zemích: dostanou 25 procent přímých podpor v roce 2004, které se budou pravidelně navyšovat po pěti procentech do roku 2007. Teprve pak má následovat nárůst po deseti procentech ročně, který má na plné stoprocentní výši skončit v roce 2013.

Ing. Josef Stehlík z ASZ Kladno, Beroun na jednání reagoval následovně: „Pokud si od něj někdo něco sliboval, tak byl na omylu. Je víceméně rozhodnuto, minimálně ve věci přímých plateb. Podle toho, co bylo řečeno, je určitá vůle - nevím jak velká - v otázce kvót na produkci. Tam to vypadá, že se vláda a ministr budou snažit něco vykřesat, konkrétně třeba u krav bez tržní produkce mléka. Bylo by to skutečně třeba, protože je to odvětví dávající určitý prostor našemu zemědělství. Uvidí se, jak velkou vůli bude Evropská komise mít. Jsme prostě postaveni před situaci, tady máte naši nabídku, my vám ještě - dejme tomu - v něčem vyjdeme vstříc, ale některé věci už jsou dané, s těmi se nehne a záleží na vás, jak se rozhodnete. Osobně si myslím, že přes všechny handicapy, které první roky budeme v EU mít, není pro nás asi jiné východisko, než jako zemědělci a jako asociace vstup do Evropské unie podporovat. To říkám naprosto zodpovědně, protože vedle přímých plateb zde samozřejmě hraje roli ještě spousta dalších věcí - společný trh, intervenční nákupy atd. Bez ekonomické síly EU nejsme schopni náš samostatný trh udržet. Ve hře je vlastně už jen jedna další alternativa, a to podstatně horší. Naše zemědělství - pokud nevstoupíme v roce 2004 do Evropské unie - na tom bude čím dál tím hůř, za ochrannými bariérami EU se ocitneme společně s Ukrajinou či dalšími zeměmi, které sem budou dovážet lacinou pšenici a my budeme prodělávat.“ Velmi zvláštní bylo, že si komisař Fischler prohlížel právě velké zemědělské družstvo. K tomu ing. Stehlík poznamenává: „Samozřejmě jsme nabízeli různé varianty, ale ministerstvo rozhodlo takto. Nás to mrzí, protože je třeba, aby pan Fischler viděl statky, které vznikly po roce 1990, které naprosto věrně kopírují statky v západní Evropě. Viděl prostě věci, které - myslím - nejsou zrovna prioritou společné zemědělské politiky a měly by spíš fungovat jako odstrašující příklad. Jde konkrétně o to, že Zdislavice jsou obec, ve které je velký kulturák postavený v osmdesátých letech. A cestou projíždíte vesnicemi, kde vidíte zchátralé, ale přitom stále ještě krásné hospodářské budovy s obrovskou historickou hodnotou. Já osobně chci v zemědělské politice prosazovat podporu věcí, které mají i jinou než čistě výrobní hodnotu. Pokud máme něco podporovat, tak to musí mít vedle výrobní dimenze ještě řadu dalších, které stojí za to, aby se do nich investovaly peníze,“ vysvětluje ing. Stehlík. Předseda hlavní komoditní rady ASZ ČR Ing. Jaroslav Bačina byl ohledně jednání ve Zdislavicích o poznání skeptičtější: „Pan komisař nám přišel oznámit, že je rozhodnuto, přišel nám sdělit, i když to tak neřekl , že vyjednávání skončila. Teď jde pouze o to, s těmi sedláky pořád mluvit, aby se - speciálně ti družstevní - zbavili pocitu ukřivděnosti. Přišel nám ohlásit, že bude 25 procent přímých plateb a kvóty budou nižší než naši negociátoři vyžadují a přechodné období bude deset roků. Diskuse se přitom vedla v ironickém až zesměšňujícím tónu. Když se někdo zeptal, tak ho pan Fischler utřel nějakou poznámkou, jako např., že takovéhle počty jsme se učili v základní třídě a nemuseli proto chodit na univerzity apod. Takže si víceméně už ze všech dělá legraci. Mám v této souvislosti jeden pocit - Evropská unie nepotřebuje naše zemědělství, ale náš trh. Když před rokem řekli 25 procent, tak jsem si myslel, že je to takové číslo na vyjednávání, ale zřejmě to bylo číslo dobře spočítané a dané dopředu, takže pak už šlo jenom o to, abychom si na něj zvykli a přestali se čertit. Původně jsem si myslel, že bude vůle zkrátit to období třeba z deseti let na sedm - oni budou s přímými platbami klesat a my stoupat, až se dostaneme na jejich úroveň, ale i to je dané, na to si např. francouzští či němečtí sedláci nenechají sáhnout.“ A proč si komisař Fischler nechtěl prohlédnout soukromou farmu? „Evropská unie v podstatě nekouká do Čech na způsob hospodaření, ta rozděluje farmy na ty, které mají naději přežít, a další, které tuto naději nemají. A je jim úplně jedno, jaké formy jsou, jestli družstevní, akciové, s. r. o anebo rodinné farmy,“ končí své dojmy ze Zdislavic ing. Bačina.

Přečteno: 372x
Katalog farem