Podle ní hrozí jednomu ze tří sladkovodních druhů ryb vyhynutí. V Červeném seznamu ohrožených druhů IUCN (Mezinárodní svaz ochrany přírody) je uvedeno až 80 druhů sladkovodních ryb jako vyhynulých, z toho v roce 2020 přibylo 16 druhů.
Rovněž poslední Zpráva WWF o stavu planety, která popisuje stav populací volně žijících živočichů, varuje, že k největšímu poklesu biodiverzity dochází právě u sladkovodních ryb. Pokles sledovaných populací sladkovodních ryb představuje od roku 1970 až 84 %, přičemž v případě populací migrujících druhů ryb (např. jeseter nebo losos) – je to 76 % a v případě velkých ryb (s váhou nad 30 kg) dokonce 94 %.
Na světě bylo doteď popsaných 18 075 druhů sladkovodních ryb, mnohé druhy stále čekají na „objevení“. Zpráva Ztracené ryby světa upozorňuje, že toto druhové bohatství je zásadní nejen pro zdraví světových řek, jezer a mokřadů. Milióny lidí na planetě jsou na rybách ekonomicky závislé.
„Navzdory významu, který mají sladkovodní ryby pro lidi po celém světě, nejsou dopady na ně dostatečně zohledněné při rozhodnutích o výstavbě vodních elektráren, výstavbě v nivách řek či v plánech na využití vodních zdrojů,“ říká Stuart Orr z WWF.
Zpráva upozorňuje na devastující účinky kombinací různých hrozeb, kterým čelí sladkovodní ekosystémy a ryby, které v nich žijí. Je to především ničení biotopů, výstavba přehrad a dalších typů bariér na volně tekoucích řekách, nadměrný odběr vody či znečištění, které se do vody dostává z domácností, zemědělství a průmyslu. Kromě toho ohrožuje původní druhy ryb ryby nadměrný rybolov, neohleduplné rybářské postupy, šíření invazních druhů, dopady změna klimatu, ale i pytláctví a nelegální obchod.
Tyto hrozby se vyskytují napříč regiony a Evropa není výjimkou. I Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) právě zveřejnila zprávu o překážkach na evropských řekách. Vyplývá z ní, že na nich existuje víc než milión bariér a asi 10 procent z nich je zastaralých.
EEA upozornila, že překážky na řekách jsou jeden z hlavních důvodů, kvůli nimž je 60 % řek v Evropě ve špatném ekologickém stavu. Bariéry nebrání jen migraci ryb, ale i jiných druhů živočichů, stejně jako proudění sedimentů a živin. Zpráva poukazuje na „kumulativní efekt“ bariér: „Kumulativní vliv velkého množství říčních bariér v Evropě je jedna z hlavních příčin více než 80% poklesu sladkovodní biodiverzity a ztráty 55 % sledovaných populací migrujících ryb.“
„Musíme chránit poslední volně tekoucí řeky, obnovovat mokřady a říční nivy a odstraňovat z řek jejich přehrazení, především ta, která už dávno nesouží svému účelu a přehrazují řeku napříč celým tokem,“ poukazuje na potřebná opatření Miroslava Plassmann, ředitelka WWF Slovensko.
Od evropských zemí to ostatně vyžaduje Rámcová směrnice o vodách, stejně jako Strategie EU v oblasti biodiverzity do roku 2030. Jedním z cílů strategie je zajistit 25 tisíc kilometrů volně tekoucích řek. Podle směrnice mají evropské státy dosáhnout na svých řekách dobrého ekologického stavu do roku 2027.
Zdroj: Ekolist.cz