Bohužel, na půdě EU je stále ztotožňována editace genomu s modifikací genomu, ačkoli v prvém případě se do organismu nic cizího nevnáší, jen se část nevhodné genové informace „vystřihne“. Po delší době objektivní a edukativní dokument na téma CRISPR odvysílala v neděli 21. února ve 22.50 TV Prima pod názvem „The CRISPR Revolution 2020“, a nebylo by vůbec od věci pustit tento film minimálně europoslancům, ale také v lepším vysílacím času veřejnosti jako takové. Je totiž zřejmé, že pokud bude CRISPR Evropa dále blokovat, ujede jí další z technologických vlaků (spíše rychlíků) a ztráty na úrodě vlivem nevyzpytatelného počasí dále porostou. Technologie CRISPR je mimochodem využitelná i při léčbě rakoviny, a kdo ví, zdali by jí nebylo možné použít v imunologii vůči koronavirům všech možných forem. Že představuje CRISPR šanci pro celou řadu oborů, ocenila ostatně loni i oblast vědy udělením Nobelovy ceny v oboru chemie dvěma autorkám objevu této technologie -Emmanuelle Charpentier a Jennifer A. Doudna.
Ocenění by si ale také zasloužili tuzemští chovatelé hospodářských zvířat. Ceny vepřového se nestále propadají, dobrá tržní situace není ani u hovězího masa a drůbeží zase čelí rostoucímu počtu ohnisek ptačí chřipky, byť v ČR je podle Ministerstva zemědělství situace pod kontrolou. „Ceny zemědělských výrobců se v lednu meziročně snížily o 2,8 % a klesají tak již 15 měsíců v řadě. Pokles byl ovlivněn zejména snížením cen v živočišné výrobě o více než 8 %. Ceny jatečných prasat klesly téměř o 32 %, skotu o 2,7 % a mléka o 1,8 %. V rostlinné výrobě se snížily především ceny brambor, a to o 37,7 %,“ uvedl tento týden Český statistický úřad (ČSÚ), a to navzdory tomu, že podle ČSÚ se ceny zemědělských výrobců v lednu letošního roku oproti prosinci loňského roku jako celek zvýšily o 2,2 procenta. I to je mimochodem nestandardní vývoj, počátkem roku v minulosti ceny zemědělské produkce i potravin obvykle mírně klesaly.
V parlamentu zatím leží dvě novely důležitých a kontroverzních zákonů, a to zákona o ochraně přírody (novela se obvykle komunikuje v souvislosti s invazivními druhy) a novela mysliveckého zákona. I když podnikatele v zemědělství včetně Asociace soukromého zemědělství ČR zajímá v novele zákona o ochraně přírody a krajiny hlavně problematika předkupního práva státu na zemědělské pozemky v národních parcích a chráněných územích, je součástí novely i celá řada dalších změn a návrhů, které jsou také významné. Jedním z nich je pozměňovací návrh umožňující dohodu mezi Agenturou ochrany přírody a krajiny (AOPK) a ÚKZÚZ tak, aby bylo možné operativněji reagovat na hraboší (a jiné) kalamity škůdců. Další pozměňovací návrh by pak měl umožnit vodárenským společnostem při opravách, rekonstrukcích či budování vodovodních a kanalizačních sítí odstraňování dřevin. Zmiňovaný návrh tím také vytváří soulad s platným zněním zákona o vodách a v konečném důsledku umožňuje zajistit kontinuální dodávku pitné vody a odkanalizování pro konečné zákazníky. V praxi jde o důležitou a potřebnou změnu, a proto je možná vhodné citovat z důvodové zprávy: „Navrhované změny směřují k posílení práv vlastníků a provozovatelů vodovodů a kanalizací, tedy prvků kritické infrastruktury, a zrovnoprávnění jejich postavení s provozovateli elektrizačních, teplárenských a plynárenských soustav a zařízení. Stejně jako v případě těchto zařízení mohou trvalé porosty, včetně náletových dřevin, ohrožovat plynulé zásobování obyvatelstva pitnou vodou a služeb odvádění odpadních vod, zejména ve vztahu k provádění údržby a oprav, včetně oprav havarijních, na těchto zařízeních“. Tak či tak by bylo žádoucí, i z pohledu Ministerstva zemědělství, oba pozměňovací návrhy podpořit.
Nakonec snad jen připomenutí dalšího vývoje „kauzy Turów“, tedy sporu mezi ČR s Polskem o pokračující těžbu uhlí. Vláda tento týden rozhodla o tom, že ČR podá na přelomu února a března na Polsko žalobu a bude požadovat zastavení těžby. Důvodem žaloby je hlavně negativní dopad těžby na hraniční regiony Hrádecko a Frýdlantsko, kde českým občanům ubývá spodní voda. Žaloba k Soudnímu dvoru EU směřuje především na porušení práv českých občanů, soudní dvůr se ale bude nejdříve zabývat návrhem na předběžné opatření, které by mohlo být vydáno v řádu několika týdnů. Spor může až do vynesení rozsudku ukončit dohoda obou stran.
Petr Havel