V malebném údolí Hanušovické vrchoviny na horním toku Loučského potoka se rozkládá obec Brníčko. Obci vévodí zřícenina stejnojmenného hradu ze 14. století a dokresluje mimořádnou atmosféru nabitou romantismem a prostotou. Na jižním okraji obce, kde se k potoku Loučka připojuje potok Stupšinský, leží statek číslo 32, ve kterém hospodaří rodina Hrdličkova (ASZ Přerov).
Hospodář Michal Hrdlička odešel po ukončení zemědělské školy v Nečtinech a po následné vojenské službě do světa. Toulal se dlouho a daleko, Rakousko, Německo, Nový Zéland, Austrálie, Itálie, Švýcarsko a Francie, všude pracoval, učil se a sbíral zkušenosti. Nakonec se vrátil domů. Na Moravě v Brníčku koupil na úvěr statek s 20 hektary, tam se usadil a začal hospodařit. Zde také našel svoji ženu Soňu, založili rodinu a i s dětmi hospodaří všichni společně. Zkušenosti získané na cestách nyní zhodnocují při práci na statku.
Trvalé travní porosty využívané jako extenzivní pastviny o celkové výměře 44 hektarů slouží k chovu mléčných ovcí francouzského plemene lacaune. Chovné stádo čítá asi 200 kusů a z toho je 120 bahnic. Chovní beránci jsou prodáváni zájemcům u nás i na Slovensku. Na pastvinách najdeme ještě několik kusů dojných krav jersey, masných krav a také koně. Klidná a mírná zvířata se pasou na loukách ve smíšených stádech. Berani jsou venku celoročně a bahnice mají na pastviny volný přístup vyjma doby bahnění. Pro práci se stádem hospodář chová ovčácké psy. Na statku ještě ve výběhu zahlédnete prase, v kotcích králíky na dvorku a u rybníčka slepice s kohouty, krůty, husy i kačeny a nad hlavami vám zakrouží holubi. „Naše „ofce“ pocházejí z Francie a k temu máme eště „fčele“ a další havěť,“ říká s úsměvem hospodář.
Produkce statku je velmi pestrá, plemenní berani, pomalu vykrmovaní brojleři, a především mléčné výrobky. Ručně vyráběné speciality z nepasterovaného ovčího i kravského mléka – čerstvé, pařené, zrající, i uzené sýry, brynza, máslo, ovčí jogurt a další, vše výborné chuti a kvality. Zajímavostí je zrající sýr italského typu „Brníčko“ vážící až 8 kilogramů. Každý z výrobků vždy najde svého kupce, a tak nemají starost s odbytem.
Zemědělskou produkcí ale aktivity statku nekončí. Promyšlenou koncepcí zadržování vody v krajině vznikají tůně, mokřady, řadové soustavy tůněk pomocí přírodního hrazení a vodní poldry. Záchyt vody ve svažitém terénu pomocí mělkých brázd vedených po vrstevnici je ojedinělý a velmi účinný. Díky dostatku vody jsou travní porosty zdravé a výnosné. Systematickým zadržováním vody v krajině v kombinaci s výsadbou remízků a řad různých druhů ovocných dřevin vznikají na více místech nové biotopy a zároveň zajímavá esteticky příjemná místa. Na údržbě krajiny v okolí obce se „ofce Hrdličků“ podílejí také vypásáním pozemků okolo zříceniny hradu. Sympatické je postavení ovčína z kmenů a prken spolu s dojírnou vlastními silami. V prostoru u potoka Loučka postavila rodina srub, který slouží jako lesní školka pro děti a ty se tak neformálně učí získávat kladný vztah k přírodě a zemědělskému hospodaření. Veškeré projekty, kroky a skutky přínosné pro krajinu i hospodaření provedli Hrdličkovi bez jakékoli dotace.
Na závěr návštěvy statku členové hodnotitelské komise hovořili s hospodářem Michalem Hrdličkou o budově statku, která skrývá historické architektonické prvky, jenž by bylo vhodné obnovit a dát jim vyniknout. Mluvilo se také o možnosti zařazení mokřadu jako krajinného prvku a o potenciálu některých luk pro chráněné motýly. Na statku komise ocenila efektivní využití přírodních zdrojů, rozmyšlené, přírodě blízké hospodaření a propojení zemědělské činnosti s péčí o krajinu.
Stanislav Rampas, člen hodnotitelské komise programu Pestrá krajina