Historický nepořádek
Peníze ministerstvo vyplácí špatně, protože nemá aktuální přehled o pozemcích. Často tak posílá dotaci zemědělcům, kteří už pozemky roky nevlastní. Naopak ti, kteří na nich skutečně pracují, dotaci nedostávají. Ačkoli je užívání cizích pozemků a především pobírání podpor na ně v Česku dlouhodobým a známým jevem, dosud se podle Asociace soukromého zemědělství (ASZ) všichni tvářili, že tento problém neexistuje.
Podle předsedy zemědělského výboru parlamentu Jiřího Papeže by přitom stačilo zrevidovat všechny vlastnické a uživatelské vztahy k pozemkům, na které se čerpají zemědělské podpory.
"Je zřejmé, že předpokladem dotace je řádně uzavřená nájemní smlouva," zdůrazňuje Papež. Problém je, že vlastnictví množství (zejména menších) pozemků je v Česku sporné a navíc utajované.
Přestože by právě pro potřeby zemědělského podnikání bylo vhodné, aby podnikatelé znali nejen hranice takzvaných půdních bloků, ale právě i hranice pozemků, což lze zjistit prostřednictvím registru půdy (LPIS), nejsou tyto údaje veřejně přístupné.
Jak přitom upozorňuje Petr Krogman ze Svazu marginálních oblastí - tuto službu v současné době umožňuje paradoxně místo Pozemkového fondu telefonní operátor Telefónica O2.
Co umí operátor?
"Ta na svých stránkách nabízí kombinaci mapy letecké a katastrální. Takže pokud chce zemědělec na svém počítači vidět, na jakých pozemcích hospodaří, pak musí zapomenout na LPIS a zvolit stránky telefonního operátora, kde je při detailnějším měřítku (úroveň 9 a 10) letecká mapa podkreslená mapou katastrální pro celou republiku.
V nahlížení do katastru nemovitostí je pak možné ověřit vlastnictví jednotlivých parcel," popisuje přístup k informacím Krogman. "Je jen škoda, že s tím nepřišel jako první LPIS," tvrdí podnikatel.
Zdroj: www.aktualne.cz, autor Ing. Petr Havel, zemědělský analytik