Nejviditelnější je to v případě skryté novely mysliveckého zákona, která má fakticky podobu přílepku k zákonu na ochranu přírody a krajiny, což je praxe, kterou už před lety označil jako nepřípustnou Ústavní soud ČR. Pokud tak chtějí poslanci novelizovat některé zákony prostřednictvím novelizace jiných zákonů, popírají tím ústavní pořádek naší země.
Ačkoli se opatření na ochranu přírody a problematika invazních druhů rostlin a živočichů bezprostředně týkají sedláků hospodařících v krajině, nemají hospodáři téměř žádný manévrovací prostor pro zajištění těchto cílů. „Pokud má být zemědělec spolutvůrcem krajiny, musí mít také možnost se svobodně rozhodnout, jaké opatření ve prospěch ochrany přírody a se znalostí konkrétní lokality na svých pozemcích přijmout,“ zdůrazňuje předseda ASZ ČR Jaroslav Šebek.
To se týká například i likvidace invazních rostlin a dřevin, ale i dalších opatření, která v praxi nelze vymáhat plošnými regulacemi. Pohled místního zemědělce by proto měl být jak součástí přijímaných opatření, tak součástí diskuse o tom, jak potřebnou ochranu přírody a krajiny funkčně zajistit. V současné praxi totiž musí hospodář absolvovat povolovací řízení například při kácení stromů rostoucích mimo zapojený les, a i když je mu obvykle vyhověno, jde o jeden z nesčetných příkladů nadměrné byrokracie, která sedláky odvádí od jiné činnosti včetně aktivit vedoucích k ochraně životního prostředí. Hospodaření se stromy na vlastním pozemku by proto bylo žádoucí upravit, i v souvislosti s připravovanou podporou agrolesnických systémů, která má být součástí dotací do zemědělství v následném rozpočtovém období při aplikaci Společné zemědělské politiky EU.
Žádoucí by to bylo i proto, že kapitálově a lobbisticky silná odvětví, jako je například energetika, odstraňují jakékoli dřeviny a keře pod rozvodnými sítěmi bez jakýchkoli regulací, navíc prostřednictvím pracovníků, kteří nemají k dané lokalitě vztah ani potřebné znalosti, a podle toho to také vypadá. Ke kácení a odstraňování porostů dochází často bez toho, aniž by se o takovém úmyslu hospodář předem dozvěděl, nehledě na to, že na porostech hospodářských plodin tím vznikají škody a na části polí není možno reálně hospodařit – a to vše bez náhrady. Pro ochranu přírody a krajinu jako takovou by tak bylo nepochybně přirozenějším řešením, kdyby mohl s nelesními porosty nakládat vlastník nebo i nájemce pozemků, na nichž se tyto porosty nacházejí. ASZ ČR má v úmyslu jednat o takovém přístupu s Agenturou ochrany přírody a krajiny i s dalšími organizacemi s cílem zajistit zároveň lepší ochranu životního prostředí, zároveň ale také větší prostor pro svobodnější rozhodování zodpovědných hospodářů.
Mediální oddělení ASZ ČR
