Nedaleko Českých Budějovic v rovinaté, krásné, jihočeské krajině oseté rybníky leží mezi obcemi Žabovřesky a Dubné vesnička Křenovice. V Křenovicích číslo popisné 60 hospodaří na bývalém panském dvoře rodina Placandů, která se snaží, jako většina současných rodinných farem u nás, navázat na selskou rodinnou tradici. Historie dvora sahá až do 16. století. Posledními vlastníky před první pozemkovou reformou na počátku dvacátých let minulého století byli Schwarzenbergové a dvůr náležel k hlubockému panství. Jako zbytkový statek s 39 hektary koupil dvůr v roce 1922 pradědeček současných hospodářů a rodina zde hospodařila až do roku 1953, kdy byl pradědeček zatčen, následně uvězněn, statek byl včetně pozemků zkonfiskován a stal se majetkem místního JZD. K vystěhování rodiny však nakonec díky dobrým vztahům v obci nedošlo, ale třicet pět let hospodaření JZD se na stavu dvora negativně podepsalo. Poničený a zchátralý byl už jen s 32 hektary v roce 1990 vrácen rodině, která neváhala a pustila se do obnovy budov i hospodaření.
V současné době Placandovi obhospodařují 213 ha půdy, z toho je 93,8 ha luk a pastvin a 119,2 ha orné půdy. Louky a pastviny slouží hlavně pro pěstování krmiv pro chov devadesátihlavého stáda skotu plemene masný simentál, které produkuje kvalitní plemenné býky. Na orné půdě pak pěstují převážně obilniny, na 45 hektarech potravinářskou pšenici, kterou prodávají do nedalekého mlýna v Boršově nad Vltavou. Ostatní obilniny jsou základem krmných směsí pro chovaná prasata a býky, jejichž maso je zpracováváno ve vlastní bourárně a prodáváno přímo ze dvora koncovým zákazníkům.
Pro získávání kvalitního krmiva pro skot, ale také pro zúrodňování půdy, zapojují Placandovi do osevních postupů jetel luční (23 hektarů). Po sklizni hlavních plodin vysévají jako meziplodinu hořčici bílou, která je po zapravení do půdy díky velkému množství organické hmoty ideální pro její zkvalitnění. Ročně vápní asi 20 hektarů. Z polí sklizená sláma je využita jako stelivo pro chovaný skot a ve formě kvalitního hnoje opět vrácena do půdy. „Vzhledem k tomu, že se věnujeme tradičnímu způsobu zemědělství v kombinaci živočišné a rostlinné výroby, snažíme se půdu co nejvíce zúrodňovat a chránit a zachovat ji v dobré kvalitě pro další generace. Proto také nepěstujeme širokořádkové rostliny, minimalizujeme chemii a práce těžkými stroji,“ říká s patřičným zaujetím Jakub Placanda.
Krajinný ráz určuje mimo jiné také velikost půdních bloků. U Placandů je průměrná výměra bloku orné půdy 5,7 hektarů a u luk a pastvin 2,75 hektarů. Idea šetrného, ke krajině ohleduplného zemědělství je pro hospodáře každodenní samozřejmostí. Tam, kde byla půda silně jílovitá, terén svažitý nebo členitý, pozemky zatravnili. Celkem se takto podařilo zatravnit 52 hektarů a pozitivně ovlivnit zadržování vláhy, erozi i celkový krajinný ráz. Všechny louky a pastviny jsou zapojeny do agroenvironmentálních programů na ochranu přírody se specifickými podmínkami, jako například vlhkomilné nehnojené louky (22 hektarů) nebo ptačí oblast Vrbenské rybníky. Část luk se nachází ve zvláště chráněném území Blanský les a část v ptačí oblasti Natura 2000 - Českobudějovické rybníky. Na některých pozemcích se vyskytuje čejka chocholatá, proto se Placandovi zapojili do programu na její ochranu a osetím plochy 15 hektarů vhodnými plodinami a dodržováním specifických agrotechnických postupů pomáhají zvýšení stavů tohoto ohroženého druhu.
Kromě zmíněných aktivit statek delší dobu spolupracuje s českobudějovickým centrem pro rehabilitaci osob se zdravotním postižením ARPIDA a pro žáky mateřských a základních škol připravuje příležitostné zábavné a vzdělávací akce, aby děti poznaly život na statku. Placandovi citlivě využívají celý areál dvora, dbají na jeho údržbu, včetně originálního ovčína ze 16. století. Do chodu farmy se zapojuje celá rodina včetně nejmladší generace, všichni společně hospodaří s nadšením, poctivostí, umem a láskou, šetrně nejen k přírodě, ale i k sobě.
Stanislav Rampas, člen hodnotitelské komise programu Pestrá krajina