V úvodu jednání ministr Gandalovič stručně představil poslední dopracovanou verzi návrhu zákona a vysvětlil důvody, které vedly k jeho podání. Podle ministra je třeba umožnit všem oprávněným osobám, aby měly možnost se domoci svého majetkového nároku. Nevypořádané nároky se i patnáct let po transformaci pohybují stále v řádech miliard korun, což je v právním státě nepřijatelná situace.Ministr zároveň zdůraznil, že návrh problém řeší tak, aby nedošlo k destabilizaci zemědělského sektoru a upozornil i na to, že nároky mohou uplatnit pouze původní vlastníci majetkových podílů a jejich dědici, čímž budou znemožněny různé spekulativní procesy.
Prezident AK Veleba konstatoval, že návrh vzbudil v řadách členů AK značný ohlas a předal slovo viceprezidentovi P.Novotnému, jako odborníku na tento problém.
P.Novotný ve svém vystoupení nejprve konstatoval, že i on pochází z „kulacké“rodiny a že jeho základní ideou při transformaci JZD bylo, se se všemi vlastníky čestně a rychle vypořádat.To se novému ZD Bernartice podařilo, nicméně existuje část vlastníků (cca 10-30%) kteří se o svůj majetek buď nezajímají nebo nejsou přístupni jakékoliv dohodě.
Podle P.Novotného je problém nového zákona zejména v oceňování majetku a v tom, že by mohlo dojít k destabilizaci a poškození majetku současných členů ZD.
Za „Agrární unii“ pak prezentoval stanovisko její předseda František Hrabě, který podle slov prezidenta AK J.Veleby „zastřešuje cca 1700 soukromých zemědělců v AK“ a který návrh zákona odmítl s tím, že se jedná o přežitou záležitost, jejíž nové otevření by pouze traumatizovalo lidi na vesnici. Navíc podle Hraběte zákon, i kdyby byl přijat, stejně nebude nikdo respektovat. Hrabě uvedl, že lidé mají dnes jiné starosti než se zaobírat starými křivdami a v závěru doporučil ministrovi, aby zákon raději do parlamentu nepředkládal, protože věci nerozumí a při jeho obhajobě nebude schopen odpovídat na odborné dotazy poslanců ČSSD a KSČM.
Pozici Zemědělského svazu vysvětlil M.Jirovský, který nejprve připomněl, že vedení svazu je často v různých článcích osočováno z toho, že nemá selské kořeny, přičemž však zhruba polovina členů předsednictva ZS je ze selských rodin, a proto vnímá celý problém velmi citlivě.
Nový návrh zákona pak jménem ZS odmítl s tím, že by přinesl nové křivdy, byl zdrojem obrovské zášti na vesnici a znamenal by pokoření selského stavu.
Podle Jirovského musí do celého procesu vstoupit stát, který sám jako vlastník privatizátorům státních statků poskytl třicetileté splátky a hodnotu majetku snížil na 53%. Majetek JZD byl naproti tomu při transformaci nadhodnocen nad svou tržní cenu.Současná vedení ZD a transformovaných podniků pak mají povinnost chránit majetek svých členů před spekulanty a neoprávněně vznesenými nároky.
Předseda ASZ ČR S.Němec nejprve reagoval na slova M.Jirovského o článcích mířených proti vedení ZS a konstatoval, že ASZ nikoho neosočuje kvůli jeho rodinným kořenům, nicméně komunistickou minulost lídrů ZS otevřeně připomíná a připomínat bude.
Jménem své organizace pak návrh zákona přivítal s tím, že jednak je třeba umožnit vlastníkům domoci se svého majetku a jednak připomněl i podnikatelkou rovinu celé věci, kdy ty subjekty, které se řádně s vlastníky vypořádaly byly v konkurenční nevýhodě proti těm, kteří místo placení za převzatý majetek investovaly například do nových technologií.
S.Němec zároveň zdůraznil, není možné problém nazírat pouze z hlediska povinných osob, tedy dlužníků, a jejich podnikání, ale že je třeba brát v potaz také zájmy osob oprávněných, jež také měly a mají své podnikatelské záměry, které však nemohou realizovat, protože se již patnáct let nedomohly svého majetku. Co se týče oceňování majetku předseda ASZ připomněl,že nadhodnocení původního majetku JZD často záměrně prováděla bývalá vedení družstev, aby majetek vydávaný v restitucích byl fyzicky co nejmenší.(Tento argument byl ihned odmítnut M.Jirovským jako nepravdivý).
Němec rovněž zdůraznil,že zákon se netýká těch subjektů, které se zachovaly podle zákona a s vlastníky se vyrovnaly, ale pouze těch, kteří nezákonně zdarma užívají cizí majetek.
Zdeněk Koubek reprezentující Svaz podnikatelů v zemědělství konstatoval,že jejich členů se tento problém příliš netýká, protože svaz sdružuje převážně privatizátory státních statků.Zdůraznil, že jeho vlastní firma, stejně jako většina ostatních privatizátorů zaplatila původním vlastníkům majetek v dohodnuté ceně a splátkách, a to často za 100% nominální ceny. Předseda Koubek rovněž reagoval na daňový režim vypořádání transformačních podílů, který umožňuje toto plnění uplatnit jako daňově uznatelný výdaj na rozdíl od plateb privatizátorů či soukromých zemědělců, kteří museli za převzatý majetek platit ze zdaněných peněz.
V závěru jednání pak byly s ministrem a šéfem jeho poradců M.Kučerou diskutovány některé dílčí záležitosti předkládaného návrhu, zejména otázky oceňování majetku a varianta vypořádání nároků v penězích.
Petr Gandalovič jednání uzavřel s tím, vznesené podněty budou zváženy při posledním dolaďování návrhu před jeho rozesláním do vnějšího připomínkového řízení.
Dle zápisu zpracovala Kancelář ASZ ČR
