„Navrhovaná opatření nejsou sepsána od stolu, vycházejí z praxe českých i zahraničních chovatelů. Dbáme na vzhled a prostupnost krajiny, proto nejsou doporučovány žádné vysoké ploty. Vlci se do ohrady nejčastěji dostávají podlezením či podhrabáním, zásadní je tedy kvalitní ochrana u země,“ vysvětluje František Groessl, chovatel hospodářských zvířat z ČSOP Libosváry, jeden ze spoluautorů standardu.

Standard je doplněn nákresy a popisuje možné kombinace opatření, které chovatel hospodářských zvířat může aplikovat a které ve svém důsledku mohou stáda účinně ochránit. Vychází z prověřených a úspěšně realizovaných opatření u nás i jinde v Evropě. Zabývá se možnými způsoby ochrany stád před predátory, jako jsou jiná organizace pastvy, dohled člověka - pastevce, práce pasteveckých psů nebo technická opatření (různé typy oplocení). V ideálním případě je dobré tyto způsoby kombinovat.

Podklad pro získání dotace, pro odškodnění nikoliv

Standard je nyní především podkladem pro podávání projektů financovaných z Operačního programu Životní prostředí (OPŽP), podporujících zabezpečení hospodářských zvířat před útoky velkých šelem.

Dodržování standardu dnes není závazné pro uznání nároku náhrady škody na domestikovaných zvířatech podle zákona č. 115/2000 Sb. o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy. Při přípravě novely zmíněného zákona v průběhu roku 2021 však bude standard využit pro definování minimálního povinného zabezpečení pasených zvířat pro vznik nároku na náhradu škody.

„Nyní je podle zákona škoda vyplácena i v případě, že je pastvina obehnaná jedním drátem, pod kterým vlk jednoduše projde. To by se mělo do budoucna změnit a vyplácení náhrad navázat na minimální preventivní opatření, podkladem pro to bude právě standard. Funguje to tak v některých německých spolkových zemích a debata se o tom vede i ve Švýcarsku,“ objasňuje Jindřiška Jelínková z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. „Část chovatelů se opravdu snaží a stáda zabezpečuje, k mnoha dalším ale jezdíme na šetření škod opakovaně a vidíme, že se nic nezměnilo. Vlci se pak naučí do ohrad chodit, což poškozuje všechny,“ dodává.

Prevence je základ

Potvrzuje to i průzkum zabezpečení pastvin, který během podzimu prováděli pracovníci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR v chráněné krajinné oblasti Broumovsko.

„Zjistili jsme, že ohrazení na drtivé většině pastvin na Broumovsku (94,1 % celkového počtu), nebrání dostatečně vniknutí vlků. Naopak dobře zabezpečeno je pouze 1,1 % pastvin, 4,8 % pastvin pak má oplocení s drobnými nedostatky, které jsou kompenzovány buď přítomností pasteveckých psů nebo zavíráním zvířat na noc do stájí,“ konstatuje Hana Heinzelová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

O finance na preventivní opatření na ochranu stád ve výši 100% dotace si mohou chovatelé v současné době požádat z Operačního projektu Životní prostředí. Vzhledem k administrativní náročnosti podávání projektů připravuje AOPK ČR pro další programové období (OPŽP 2021–2027) některá zjednodušení. Dál připravila návrh národního dotačního titulu k financování preventivních opatření pro drobné chovatele a dotace na krytí vícenákladů spojených s náročnější organizací pastvy při ochraně zvířat před vlkem.

AOPK ČR nyní připravuje sérii krátkých videí o doporučovaném zabezpečení stád a nejčastějších problémech v zabezpečení pastvin.

Zdroj: Ekolist.cz