Předci dobře věděli…

Sdílejte článek
Předci dobře věděli…

Po vzoru sedlačení našich předků, kteří intuitivně cítili, co a kdy je správné, kde přidat a kde naopak ubrat, aby to bylo dobře pro půdu i plodiny, se věnuje hospodaření na rodinném statku v obci Horní Slatina nedaleko Dačic Oldřich Týma z Asociace soukromého zemědělství Jindřichův Hradec. Zdatně mu sekunduje jeho syn Oldřich, který v éře svobodného nakládání s vlastním majetkem již odmala vyrůstal.  

Zdejší statek zakoupil spolu s třiceti hektary půdy ve dvacátých letech minulého století jako zbytkový dědeček dnešního hospodáře Karel Týma, který pocházel z vesničky Hory na Jihlavsku, kde sedlačila jeho rodina. Se svou ženou si v novém působišti pořídili celkem šest dětí, přičemž jedním z nich byl tatínek pana Týmy, rovněž Oldřich, a spokojeně hospodařili až do padesátých let. 

Kolektivizace naši obec zasáhla dosti silně, řada selských rodin byla vystěhována. Ta naše mohla zůstat, ale bez půdy a zvířat, jejichž místo v hospodářských budovách na statku zabral družstevní dobytek. Po smrti dědečka v roce 1958 museli táta s babičkou vstoupit do nově vzniklého JZD Horní Slatina a najednou bylo všechno jinak,“ vypráví Oldřich Týma.

Otec dnešního hospodáře se změny režimu a začátků soukromého hospodaření v devadesátých letech bohužel nedožil, zemřel o tři roky dříve. „Ale manželovy tety, sestry zesnulého tchána, nám moc fandily a měly ohromnou radost, že jsme na rodinnou tradici navázali. Byla to nesmírně hektická doba plná změn, přestavování, ale zároveň velmi nadějná a euforická, budovali jsme na svém,“ usmívá se paní Týmová, která byla svému muži vždy velkou oporou.

Předci dobře věděli…Po postupném navrácení hospodářských budov a koupi vlastní stodoly zažádala rodina o vydání půdy, část pozemků si i rovnou pronajala. „Celkem jsme začali hospodařit na 86 hektarech. V té době nám spoustou užitečných informací a rad velice pomohl předseda našeho regionu Jan Javůrek, který byl velmi akční, o vše se v rámci toho našeho ranku zajímal a neváhal si všechno potřebné zjišťovat,“ oceňuje hospodář.

Oldřich Týma, vystudovaný zootechnik, který se této profesi věnoval několik let v družstvu, se rozhodl pro chov mléčného skotu. V roce 1992 dokončila rodina stavbu kravína a putovalo do něj nově zakoupené stádo, neboť krávy navrácené z družstva byly IBR pozitivní. 

Celkový počet skotu se roky pohyboval kolem 80 kusů, krav byla zhruba polovina. Asi 800 litrů mléka bylo denně dodáváno do Madety. Pak ale přišel rok 2009, kdy rapidně klesla výkupní cena této komodity a rodina během tohoto nešťastného období prodělala milion korun. I přesto se rozhodla v produkci mléka pokračovat.

O další čtyři roky později jsme začali velmi vážně zvažovat, zda zmodernizujeme dojení pořízením dojicího automatu, nebo s chovem mléčného skotu skončíme úplně. Přiznám se, že nám připadalo i značně nefér, že sousední družstvo dostává od stejného odběratele o 1,50 Kč za litr mléka více než my. Proč? Krmivář, který k nám na statek jezdil, říkával – budete mít více času i peněz, když přejdete na masňáky. No, trvalo to další tři roky, než jsme to zrealizovali, šlo přece jen o velkou změnu,“ vysvětluje pan Týma.

Předci dobře věděli…Dnes již pastviny okolo statku spásá stádo plemene aberdeen angus o počtu 22 matek. „A krmivář měl pravdu,“ usmívá se hospodář.

Do práce na statku je kromě něj plně zapojen již i syn Oldřich, který se na poli i ve stáji pohybuje odmala. Společně obhospodařují téměř 200 hektarů půdy, z nichž polovina je vlastní, 161 hektarů zabírá orná půda. Pěstovány jsou pšenice ozimá a jarní, řepka a v letošním roce nahradil nahý oves mák, který se na jejich pole vrátil po dvaceti letech.

Od počátku se snažím jít cestou hospodaření šetrného k půdě, s minimalizací vstupů. Za základ považuji správný výběr odrůdy, osvědčily se mi nízké, odolné proti chorobám, vybírám lepší mořidla. Hnojíme a vždy jsme hnojili kejdou, samozřejmě používáme i dusíkatá hnojiva, ale omezujeme aplikaci herbicidů, třeba u řepky nám stačí pouze jedna. To je naše filosofie, která se nám vyplácí. U řepky míváme 3,2 tuny z hektaru, u pšenice šest a u ovsa okolo 3,5 tuny,“ informuje Oldřich Týma. 

Předci dobře věděli…Možnost svobodně si vybrat, jakou cestou se při hospodaření ubírat, považuje pan Týma za naprosto zásadní. Ačkoliv ctí a preferuje výše uvedené postupy, rád si poslechne názory kolegů, kteří smýšlejí jinak.

Pestrost názorů je určitě důležitá a je znát jak v rámci naší regionální organizace, tak napříč celostátní Asociací. Nejdůležitější ale je, že i když si každý z nás vybral trochu jiný směr, na tom stěžejním se vždy shodneme. A tím je přesvědčení o hlubokém smyslu žití a hospodaření na místě, kde se mu věnovali již naši předci, s nejlepším vědomím a svědomím, a s nadějí, že v tom budou pokračovat i další generace,“ uzavírá hospodář.

Za humny citlivě zrekonstruované a pečlivě upravené hospodářské usedlosti vznikají základy nové haly. Stádo masného skotu se rozrůstá a po dvoře se zatím na plastovém traktůrku prohání zástupce nejmladší generace - vnuk pana týmy Eliášek. Zkrátka vše je tak, jak má na správném statku být.  

Šárka Gorgoňová, ředitelka kanceláře ASZ ČR 


Přečteno: 543x