Jak na sucho? Obce na Litoměřicku obnovují tůně a vodní nádrže

Sdílejte článek
Jak na sucho? Obce na Litoměřicku obnovují tůně a vodní nádrže

Nejvíc vody zadrží rybníky, mokřady či tůně. V některých katastrech obcí se akce proti suchu rozběhnou až po ukončení pozemkových úprav. Během zimy napadlo ve větší části Česka dost srážek na to, aby zmizel deficit vláhy ve spodních vrstvách půdy. Meteorologické mapy však ukazují, že v Čechách je míra ohrožení suchem stále na malém až středně velkém stupni. Příznivější stav na Litoměřicku je v podhůří Českého středohoří s pestřejší skladbou pozemků a větším počtem pramenišť a také s řadou realizovaných projektů přispívajících k udržení vody v krajině.


Stát přispěl více než třemi miliony korun na budování tůní či na obnovení jejich funkce v katastru Milešova. Obnovu 30 tůní o ploše do 300 metrů čtverečních kolem Milešovky má za sebou farmář Daniel Pitek. Jeho plán byl obsáhlejší, ale dalších 18 tůní s většími plochami, které vyžadují složitější legislativní přípravu, přesune na příští léta. „Nejspíš zvolním a za rok udělám jen jednu tůni tak, jak mi to dovolí finance," tvrdí. Podle něj k udržení vody v krajině přispějí i jiná řešení. „Patří k nim například rozdělení velkých pozemků na menší, tvorba remízků, udržování mokřadů či výsadba stromů v krajině," dodává farmář, který se věnuje i řadě dalších projektů přispívajících k tvorbě a ochraně životního prostředí.

Kus práce v zadržení vody v krajině má za sebou Hlinná, jedna z nejmenších obcí na Litoměřicku. „Z historie víme, že na Tlučenském potoce stávaly čtyři mlýny, které v něm vodu zadržovaly. My chceme jejich význam nahradit alespoň vytvořením nevypustitelných tůní nad tímto potokem," přibližuje starosta Hlinné Martin Ušala. Obec doposud nechala vyhloubit dvě tůně v mokřadu v katastru místní části Tlučeň, další k nim přidalo Myslivecké sdružení Sebuzín. „Naše tůně jsou menší, do 150 metrů čtverečních, ale do dvou let by k nim mohly přibýt další dvě o větší ploše. Vedle tůní připravujeme v Hlinné revitalizaci rybníčku a na obecních pozemcích pokračujeme ve spolupráci s CHKO České středohoří ve výsadbě převážně ovocných vysokokmenů v původních odrůdách. V uplynulých dvou letech jsme jich vysázeli už přes 100," líčí Ušala.

Odlišné podmínky pro realizaci „vodních" projektů mají obce a zemědělci na Podřipsku, jež je známé písčitými půdami, malým počtem vodních zdrojů a ploch, což ho tak řadí k nejsušším oblastem v Čechách. Právě sem by mělo plynout nejvíc peněz ze státních dotací. Revitalizovat své rybníky tak stačily v minulých letech například obce Mnetěš, Straškov – Vodochody, Horní Beřkovice či Kostomlaty pod Řípem. V loňském roce dokončily revitalizaci bývalého koupaliště také Mšené-lázně. Dlouho nevyužívaná nádrž získala po odstranění dvou delších betonových hrází přírodní ráz.

Oblast pro retenční nádrže

„Dílo nákladem zhruba 900 tisíc korun jsme realizovali z vlastních prostředků. Obnovit a ještě zvětšit chceme dnes nefunkční rybník za lázněmi. Jsem rád, že se úředníci státní správy konečně rozhoupali a v rámci pozemkových úprav chtějí srovnat hranice, kde se stýkají katastrální území Charvatec, Martiněvsi a Mšeného-lázní. V této lokalitě by mohly vzniknout další retenční nádrže," přibližuje dění starosta Mšeného-lázní Josef Bíža.

Zkušenosti s revitalizací rybníka uprostřed místní části Zahořany, kde byl problém s likvidací vytěženého bahna, může rozdávat obecní úřad v Křešicích. Mohou se hodit například obci Polepy, která připravuje revitalizaci rybníku v místní části Encovany, napájeného z malých pramenišť. „Akci chceme zajistit pomocí dotace. Zatím jsme nechali provést rozbor sedimentu, který chceme z nádrže vybagrovat, a připravujeme podklady pro stavební povolení, jež zahrne rekonstrukci břehů, obnovu vtokového potrubí a výpustního objektu," vysvětluje starosta Polep Zbyněk Hodys. „V plánech máme i další projekty, jako je obnova retenční nádrže pod obcí, kde jsou mokřady, ale to až po ukončení pozemkových úprav," doplňuje.

Mezi obce na Podřipsku, které nemají žádnou vodní nádrž, patří Vražkov. O vybudování rybníku se tu vážně začalo hovořit už před lety, a to v rámci pozemkových úprav. Koryta potůčků, které katastrem protékají, poznamenaly v minulosti provedené meliorační zásahy. „Jsou to převážně rovné vydlážděné úseky se záměrem, aby voda z kraje co nejlépe odtekla. Proto ji tu dnes nemáme. Těšil jsem se, že v obci konečně došlo ke shodě mezi vlastníky půdy o prodeji pozemků ve prospěch stavby rybníku, ale vše se zadrhlo, když bývalé starostce se zdála navrhovaná kupní cena příliš vysoká," tvrdí vražkovský zastupitel a farmář Vítězslav Škoda. „Přitom obec má naspořeno dost financí, aby takový výdej utáhla. Od konce loňského roku nemáme funkční zastupitelstvo, a tak očekávám, že se k projektu rybníku vrátíme po nových volbách vyhlášených na 19. června," přeje si.

Do boje se suchem se zapojují i další obce na Litoměřicku. Jako jedno z prvních měst v Česku začaly realizovat „dešťovku" Litoměřice, které si nechaly provést i několik vrtů po potřeby zavlažování parků. Projekty na zadržení vody v krajině nemusí představovat statisícové náklady, například v Hoštce svádějí dešťovou vodu na travnaté plochy jednoduchou úpravou svažitých cest nebo z dlážděných ulic a náměstí ke kmenům stromů.

Autor: Václav Sedlák

Zdroj: Denik.cz – Litoměřický deník


Přečteno: 371x