Albrechtice - název obce nebo její části, který se na našem území od západu až po Těšínské Slezsko objevuje celkem 16krát. V hustě osídlené oblasti Těšínského Slezska na severním úpatí Těšínské pahorkatiny, v údolí řeky Stonávky leží obec Albrechtice, kde hospodaří Marek Daňhel s rodinou.
Zdejší krajina je převážně poznamenaná těžbou a zpracováním uhlí spolu s hutním průmyslem. V okolí obce však zůstala zachována překrásná přírodní zákoutí, v řadě míst narazíte na bludné balvany, relikty doby ledové. Na okraji intenzivní industriální oblasti probíhá na většině zemědělských ploch postsocialistická velkovýroba, zaměřená zejména na pěstování energetické kukuřice. Stálé zvyšování produkce, nadužívání umělých hnojiv, chemikálií na ochranu rostlin a výskyt půdní eroze má negativní vliv na kvalitu půdy, biodiverzitu a krajinu. Od počátku svého působení v zemědělství se rodinná farma zaměřila na opačný způsob hospodaření. Chtějí půdu zkvalitňovat, zvyšovat pestrost pěstovaných plodin, odstranit nadměrnou chemizaci, bránit erozi a dalšími kroky zvyšovat pestrost krajiny a ekologickou stabilitu prostředí. Daňhelovi hospodaří na celkové výměře 35 hektarů zemědělské půdy. Malé, ale velmi diverzifikované hospodářství produkuje široké spektrum až osmnácti plodin používaných pro výrobu krmných směsí nejen pro drobná hospodářská zvířata chovaná na farmě, ale také pro vnější distribuci. Používání průmyslových hnojiv nahrazují statkovými hnojivy a meziplodinami. Na farmě se také setkáte s několika kusy masného skotu, ovcemi, brojlery na výkrm, nosnicemi, landenskými husami, králíky, perličkami a také s chovem včel. Prodej ze dvora je zaměřen na hovězí, skopové a drůbeží maso, živá zvířata, vejce, med a krmné směsi.
Hospodář, duší myslivec (nikoli jen lovec), pracuje se záměrem vytvořit na pozemcích farmy prostředí vhodné jak pro domácí zvířata, tak i pro divoce žijící tvory. Početnými drobnými zásahy do krajiny se snaží vytvářet pestrou krajinu přívětivou nejen pro oko, ale zejména pro všechny zde žijící živočichy, člověka nevyjímaje. Výsadbou remízků do obhospodařovaných pozemků spolu s liniovou výsadbou lesních dlouhověkých listnatých a ovocných stromů a setím jetelových a nektarodárných biopásů rozděluje půdní bloky na menší (v průměru 0,8 hektarů). Také výrazným rozčleněním velkých půdních bloků na úzké pásy, kde střídá pěstování krmných obilovin a luskovin, výrazně strukturuje místní krajinu, vytváří vhodné prostředí pro ochranu a udržení diverzity a obecně zlepšuje ekologickou stabilitu. Nektarodárné biopásy, pestrá skladba pěstovaných rostlin, výsadba stromoví a pestré travní porosty jsou zárukou pastvy nejen pro včely, ale pro všechny opylovače a další hmyz. Plody pak rozšiřují možnost stravy pro další tvory. Jetelovými pásy a travinami na svažitých pozemcích brání vodní erozi a zvyšuje stabilitu vodního režimu v půdě. Rovněž zřízením dvou tůní, mokřadu a vysazením stromů napomáhá ke stabilitě vodních poměrů v půdě i krajině. Pestrost pěstovaných plodin doplňují pokusy s pěstováním méně tradičních plodin, jako je čirok či bér vlašský.
„Naší snahou je zvýšit úživnost krajiny nejen pro člověka, ale také pro domácí zvířata a volně žijící živočichy, zvýšit její pestrost a schopnost odolávat výkyvům počasí. Účelem našeho hospodaření je podpořit biodiverzitu krajiny,“ s úsměvem řeklMarek Daňhel při příjezdu členů hodnotitelské komise na jeho farmu. V plánu má hospodář s rodinou vybudování dalších tůní v krajině i pokračování s výsadbou dalších plodonosných stromů, tak aby byla albrechtická farma oázou pro vše živé.
Stanislav Rampas, člen hodnotitelské komise programu Pestrá krajina