„Když jsem skončil střední školu, hned druhý den jsem si šel udělat živnost, pronajal si pozemky a postupně nakupoval skot. Do roka jsem měl stádo krav o dvaceti kusech na padesáti hektarech půdy,“ prozradil 33letý farmář. Na fakultu agrobiologie tak nastupoval jako praktik. Později převzal i hospodářství po otci.

Na horských pastvinách chová plemeno masný simentál, které pochází ze Švýcarska. Stádo čítá 140 krav, tři plemenné býky a na padesát kusů mladého dobytka. „Neprodáváme maso, ale zástavový skot, to znamená, že telata odstavená od matek prodáváme dále do výkrmu. Tím, že hospodaříme na horách v extenzivních podmínkách, není možné, abychom pěstovali obilí a kukuřici, jsme schopni sklízet jen seno,“ popsal omezení spojená s méně úrodnou půdou. Z masa prodaného skotu je nakonec nejspíš kebab a čevapčiči, protože koncoví zákazníci jsou v Turecku a Chorvatsku. Dále farmář chová kolem sta jelenů a sedmdesáti daňků.

S jeho prací se pojí dennodenní vstávání v pět ráno včetně víkendů, dovolené pro něj a jeho rodinu takřka neexistují. I tak na farmaření nedá dopustit. „Je mi blízké, moje práce je moje hobby. Navíc tu máme klid a okolo krásnou přírodu,“ těší ho. „Práci nám znepříjemňuje hlavně úředničina, rok od roku děláme víc papírů a výkazů. S čím se také potýkáme, a myslím si, že celé Krušné hory, je problematika vlků,“ upozornil.

Největší spoušť musel řešit před více než dvěma lety, když mu vlci zničili chov muflonů. „Podhrabali se pod plotem a strhli je. To byl doopravdy průšvih, přišli jsme o celé stádo šedesáti kusů. Protože jsou vlci chránění a lovit se nesmí, chodil jsem pak každou noc a snažil se je odpudit. Dával jsem na plot oblečení a stavěl strašáky – byly to takové ty klasické s kabátem a kloboukem, protože se říká, že z pohledu zvěře nemá nic nepřirozenější tvar než člověk, kvůli naší vzpřímenosti,“ podotkl.

Ztráta, která dosahovala kolem půl milionu korun, šla čistě na jeho vrub. „Pojišťovny nemají zrovna tendenci pojišťovat farmové chovy a státní kompenzace se vztahují jen na hospodářská zvířata. I když vám roztrhají hospodářské zvíře, musí se složitě dokazovat, že to udělal vlk. Jenže když loví z hladu, nic po něm nezůstane. Jen když se baví, zakousne zvíře a nechá ho ležet. Pomoc od státu je tak komplikovaná, že to většina farmářů nechá být,“ myslí si.

Letos prý útoky vlků ustaly, proto farmář předpokládá, že se přemístili někam dál.

Zdroj: Chomutovský deník