Obecně: Pracovní cesty se zúčastnilo 16 členů Rady z různých regionů + Soňa Rulfová. Po příletu do Bruselu a ubytování v hotelu ASTRID vyrazila skupina na domluvená jednání....

1. Jednání v budově organizací COPA-COGECA se zástupci pro kandidátské země p.Kellnerem a p. Vollanenem. Nejprve nám pan Kellner představil obě organizace, které byly založeny v letech 1959 a 1960 6 zakládajícími zeměmi EU a mají za úkol zastřešit všechny nevládní farmářské organizace v členských státech EU. Pan Volanen, coby generální tajemníky obou organizací působících na jedné platformě, přivítal a ocenil zájem členů ASZ o dění nejenom v EU, ale i v COPA-COGECA v návaznosti na budoucí vstup CĄR do EU.

Uvedl, že chápe naše snahy o vyjednání co nejlepších podmínek pro české zemědělce i z toho důvodu, že v době kdy vstupovala jeho země, tedy Finsko, do EU byl zástupcem farmářů a kritizoval společnou zemědělskou politiky EU. Po tom, kdy vstoupilo Finsko do EU a on nastoupil na funkci generálního tajemníky COPA-COGECA přehodnotil své názory na společnou politiku EU. Zdůraznil, že je třeba aby se česká zemědělství sjednotilo a vystupovalo pod jednotným hlasem nejenom v COPA-COGECA, ale i v EU. Dále uvedl, že zná situaci v českém zemědělství a že otázka jeho sjednocení je složitá, ale ve vztahu k EU nezbytná. Připomněl také, že snahou organizací COPA-COGECA je potlačení negativních vztahů východ-západ v EU.

Osobní názor: I když pan Volanen uvedl, že zná dobře poměry v CĄR a chápe jakousi roztříštěnost v názorech jednotlivých nevládních organizací, není si myslím dostatečně schopen pochopit rozpory mezi např. AK a ASZ, které jsou dány historicky , jsou zásadní a obávám se, že jen velmi těžko překonatelné. Domnívám se, že to bude náš problém ve vztahu k EU, protože těžko bude EU posuzovat tyto vnitřní vztahy u každé kandidátské země individuelně.

2. Jednání v budově Evropského parlamentu s předsedou zemědělské komise parlamentu panem Daulem (doufám,že se to tak píše ).Nejprve nás seznámil obecně s institucí parlamentu, ve kterém působí 652 lidí,je zde zřízeno 6 komisí (např. mezilidských vztahů, kapitálu, zemědělství apod.) a jeho hlavním cílem je zaručit stejné podmínky pro všechny členské státy a dále zajistit součinnost v jejich legislativě s legislativou EU.Vzájemná diskuse byla vedena na téma vstupních podmínek českých zemědělců v EU a jejich konkurenceschopnost v rámci EU. Pan Daul uvedl, že český farmář s 25% přímých plateb bude ve skutečnosti na úrovni - 35% proti farmáři z EU. Během 10 let přechodného období se budou přímé platby českému farmáři pravidelně zvyšovat a farmáři v současných státech EU naopak snižovat, tedy na stejnou úrovenĄ se český farmář s evropským farmářem dostane dříve, než za 10let. To, jak uvedl, bylo dlouhou a složitou otázkou mezi jednotlivými členskými státy a nebylo jednoduché tento systém prosadit vzhledem k výhradám některých států. Uvedl příklad Portugalska, které si stěžuje, že při vyjednávání s ním nebylo takto zacházeno a že bylo hůře nastartováno než současné kandidátské státy. Stejně jako některé další členské státy byly proti jakýmkoli přímým platbám pro nové členy.V této souvislosti též kritizoval polský postoj při vyjednávání nepodloženými a nesmyslnými požadavky a naopak ocenil konstruktivní a realistický postoj českých vyjednavačů. Dále zdůraznil, že je nezbytné zkonsolidovat zemědělství jako celek v čr a najít co nejkratší a nejjednodušší cestu k vlastním spotřebitelům. Uvedl nám konkrétní příklad. On sám hospodaří na své farmě společně se svojí rodinou. Na celkové výměře farmy 75 ha pěstuje kukuřici,cukrovku, pšenici a tabák. Chová 170 krav bez tržní produkce mléka. Jak uvedl, v jejich regionu působilo dříve 65 farmářů a nyní jich zde působí pouze 5. Z toho je zřetelné, že konkurenceschopnost je nejdůležitější ukazatel. Dále, producenti hovězího masa v tomto regionu soustředili svojí produkci do jedné odbytové organizace a v rámci tohoto regionu jsou jedinými dodavateli hovězího masa na trh (300 ks týdně). Tedy výrobci mají zajištěn odbyt i cenu. Jak doslova uvedl:“Toto opatření a také to, že každý biftek má své označení se jménem producenta a původem masa dává mému synovi budoucnost dělat zemědělství”. Jednou z dalších diskutovaných otázek byla podpora investic na farmách. Pan Doll uvedl další příklad , kdy obdržel 30% dotaci na vybudování stáje při zachování rázu krajiny v daném regionu(např. červená střecha stáje ). Obecně systém podpor do investic farem vysvětlil tak, že bude záležet na naší vládě jak nastaví program podpor z prostředků EU a bude schopna jej obhájit u Evropské komise v návaznosti na legislativu EU.

3. Jednání v budově Evropské komise a DG AGRI s jejími zástupci panem Ungerem a panem McIntock (opravdu nevím, jak se vlastně jmenoval a jestli je to takhle.Raději to ještě zjistěte).S p. Ungerem z oddělení rozvoje venkova jsme diskutovali především o systému podpor v EU vzhledem k tomu, že informace u nás dostupné nejsou vždy dostatečně přesné, srozumitelné a v některých případech zavádějící. Ze dvou pilířů podpor, tedy přímých plateb a strukturálních fondů, jsme se zaměřili na ten druhý, na strukturální fondy. Podle zásad EU musí jednotlivé kandidátské země do svých podpůrných programů implementovat několik opatření a sice:

1. Investice do zemědělských podniků
2. Mladí a začínající farmáři
3. Předčasný odchod do důchodu
4. Méně příznivé oblasti ( LFA)
5. Agroenvironmentální opatření
6. Podpora zpracování a marketingu
7. Podpora lesnictví (zalesnĄování)
8. Adaptace a rozvoj venkova (např.pozemkové úpravy)

Některá z těchto opatření musí být implementována (např. agroenvironmentální opatření) , jiná ( např.mládí a odchod do předčasného důchodu) implementována být nemusí. EU doporučuje kandidátským zemím v předvstupním jednání implementovat jen ty nejdůležitější. Záleží na každé kandidátské zemi ( na velikosti farem, přírodních podmínkách apod.) jaké priority zvolí v národním programu a jak prostředky z EU do jednotlivých opatření nastaví. Během diskuse jsme p.Ungerovi pokládali otázky k jednotlivým opatřením, např.jak je definován mladý začínající farmář a jaké jsou podmínky pro předčasný odchod do důchodu. Dle zásad EU je mladý farmář ve věku do 40 let, vlastní adekvátní schopnosti a je kompetentní k provozování zemědělské výroby. Dále, začíná hospodařit poprvé a do 3 let musí prokázat své schopnosti a kompetentnost v zemědělství. Vzhledem k rozvinutému systému vzdělávání v členských státech EU na všech možných úrovních není pro mladého začínajícího farmáře problém získat potřebné schopnosti. Jak p.Unger uvedl, není schopen posoudit na jaké úrovni je systém vzdělávání u nás. Diskuse se dále vedla o pojmu - začátek hospodaření, od jakého data je možno ho definovat. Pan Unger byl tímto poněkud zaskočen a uvedl, že v podstatě dnem schválení programu EK. V otázce předčasného odchodu do důchodu platí, že otec musí ukončit všechny aktivity na farmě, musí být starší jak 55 let ,ale ne v důchodovém věku a musí hospodařit nejméně 10 let před rozhodnutím odejít do předčasného důchodu.

Pan Mc Clintock nám vysvětlil historii EU a objasnil nám úlohu Evropské Komise. Jak uvedl, EU byla založena především za účelem zachování evropského míru a to je hlavní prioritou EU i v jejím rozšiřování. Byl nám vysvětlen vývoj EU v oblasti zemědělství, jakými změnami toto odvětví prošlo v rámci EU a z čeho vychází současná společná zemědělská politika EU. Zdůvodnil nám, proč musela EU v osmdesátých letech ustoupit od podpory zvyšování zemědělské produkce a přejít k systému cílené regulace výroby v zájmu zachování stability.

Osobní názor: Osobně se domnívám, že výklad pana McClintocka ( to je hrozný, asi se to vážně píše nějak jinak) byl nejzajímavější a nejvíce mě upoutal. A musím přiznat i přesvědčil o tom, že společná zemědělská politika EU tak, jak je nastavena, ja asi to jediné - životaschopné. Ostatně, proto tam je a za to je placen.

Pátek 6.12.: Jednání v budově české mise v Bruselu se zástupcem odboru zemědělství a životního prostředí panem Bližkovským. Pan Bližkovský nás přivítal a ocenil zájem českých farmářů o dění v české misi v Bruselu. Hlavním tématem setkání byl současný stav vyjednávání CĄR před vstupem do EU v kapitole zemědělství. Pan Bližkovský nám sdělil, že CĄR jednala s EU o 30 kapitolách, momentálně je uzavřených 27 kapitol a zbývá uzavřít 3 - doprava, státní rozpočet a zemědělství. Nejdůležitější pro nás byla samozřejmě kapitola zemědělství a zde zdůraznil tři zásadní přístupy EU k vyjednávání v otázce podpor s kandidátskými zeměmi. A to jsou referenční historické výsledky, legislativní opatření a zohlednění zvláštních situací. U referenčních výsledků bere EU v potaz výsledky za uplynulá období či ze současnosti. Nikdy ne z budoucnosti. U legislativních opatření vychází z legislativy EU a daného státu. A dále pak připouští zohlednění zvláštních situací jako jsou například povodně. Dále nás seznámil s aktuálním stavem vyjednávání u jednotlivých komodit. Zdůraznil, že pouze dvě komodity jsou striktně limitovány přidělenou národní kvo´tou a to mléko a cukr. Pokud bude CĄR produkovat více u těchto komodit než má přidělenou národní kvo´tu, bude sankcionována ze strany EU. U všech ostatních komodit se jedná pouze o limit podpory, nejedná se tedy o restriktivní kvo´ty. A konkrétní stav v jednotlivých komoditách? U mléka je vyjednána momentálně národní kvo´ta na úrovni současné produkce. U krav bez tržní produkce mléka udělala EU historický ústupek a za referenční období vzala pouze rok 2002, tedy nikoliv průměr předchozích let. CR chce však politicky vyjednat vyšší limit. V komoditě obilovin je momentálně vyjednán referenční výnos 4,2 tuny a na tento limit přímá platba ve výši 63 EUR a garantovaná minimální cena 101 EUR. Nad tento limit je pouze garantována minimální cena 101 EUR CĄR má možnost regionalizací upravit referenční výnos v různých oblastech státu, ale záleží pouze na ni, zda k tomuto kroku přistoupí či nikoliv. (např. Haná 5,5 tuny a podhorské oblasti 3 tuny) V otázkách některých komodit, jako cukr a škrob, jsou limity ještě otevřeny a bude se o nich jednat do poslední chvíle.V otázce přímých plateb je velmi reálné navýšení původní sazby 25% o dalších 15% z prostředků poskytovaných EU v rámci strukturálních fondů za předpokladu, že CĄR poskytne jednu pětinu z tohoto navýšení ze svého státního rozpočtu. Dále nám pan Bližkovský nastínil horizontální priority české republiky při čerpání podpor ze strukturálních fondů po vstupu do EU, kdy by mělo jít o dva balíčky opatření. V prvním balíčku by se mělo jednat o klíčové priority jako jsou LFA, agroenvironmentální opatření, zalesnĄování, odbytová družstva, bezpečnost potravin, welfare a poradenství. Druhý balíček by měl obsahovat 18 opatření kde bude mimo jiné podpora mladých začínajících farmářů, odchod do předčasného důchodu, podpora investic na farmách, obnova rybníků apod.

Osobní názor: Pan Bližkovský uvedl situaci ohledně polského vyjednávání v komoditě krav bez tržní produkce mléka, kdy Polsko nemá jasně definován pojem krávy bez tržní produkce mléka a odpovídající statistiku pro stanovení historických výsledků. EU hrozí, že Polsku přidělí limit vypočtený z průměru okolních kandidátských zemí snížený o 25% a během následujících tří let po vstupu do EU bude muset Polsko definovat krávy bez tržní produkce mléka. To je dle mého názoru možná jeden z důvodů, proč náhle Polsko ustoupilo od nátlaku na EU ohledně vyjednání lepších podmínek a je spokojeno s těmi, které jí EU nabízí. Pokud obecně zhodnotím toto jednání, tak mne utvrdilo v přesvědčení, že vyjednavačům CĄR se podařilo vytěžit relativně maximum možného.

Ing. T. Svoboda