ASZ ČR ve svém stanovisku plně podpořila záměr ministra zemědělství za ODS Petra Gandaloviče novou legislativou dořešit nevypořádané transformační nároky oprávněných osob z počátku devadesátých let. Na skutečnost, že se mnohé povinné osoby záměrně vyhýbaly své odpovědnosti dle transformačního zákona č.42/1992Sb. upozorňovala naše organizace v uplynulých letech mnohokrát. Bohužel však takřka bez zájmu zemědělských médií a za tiché moderace předchozích vlád proběhla zejména v druhé polovině devadesátých let takzvaná druhá vlna transformace družstev na nové subjekty, akciovky, společnosti s ručením omezeným apod., která měla evidentně jeden společný cíl - tunelování majetků desítek tisíc restituentů. Nezúčastněná veřejnost se pak z oficiálních míst mohla dočítat „dobrých důvodů“ tohoto stavu nebo později dokonce vůbec nic. Teprve pod tlakem množících se žalob na Českou republiku u mezinárodních soudů se v poslední době přeci jen rýsuje naděje, že zamést tuto mnohamiliardovou zlodějnu pod koberec se nakonec nepodaří.
V rámci svých připomínek však asociace uvedla vážné výhrady k myšlence, že by se v zákoně měla objevit další 5-letá lhůta pro povinné osoby k vypořádání. Jestliže smyslem má být zefektivnění celého procesu majetkového vyrovnání, nový zákon jej musí naopak umožnit v co nejkratší době. Možnosti splátkových kalendářů či alternativních způsobů řešení pohledávek musí zůstat pouze na konkrétních dohodách mezi subjekty a nelze zvýhodňovat jakoukoli ze stran transformačního procesu. Odklad do dalších let takovým zvýhodněním evidentně je. Jinak by se kýžené spravedlnosti pravděpodobně už nemuseli dočkat ani potomci původních vlastníků zkolektivizovaného majetku. Je přitom bez nejmenších pochyb, že tyto dluhy jsou již dávno splatné a pokud povinné subjekty nepočítaly s vydáním majetku, průběžně jej nevydávaly či alespoň během 14 let neměly zájem vytvářet rezervy pro pozdější vypořádání, nelze je již dále obhajovat. U bank či jiných finančních institucí dnes existuje široká nabídka úvěrů či půjček, které tito dlužníci mohou využít, přičemž náklady na tyto úvěry mohou kompenzovat z výhody dosavadního hospodaření na cizím majetku.
V této souvislosti je jednou ze zásadních připomínek ASZ ČR také návrh, aby vypočtené pohledávky byly vlastníkům podílů zúročeny dle platné diskontní sazby České národní banky a to od data jejich splatnosti. Nelze opomenout, že oprávněné osoby kvůli zadržování jejich majetku nemohly zrealizovat vlastní podnikatelské záměry. Jako v každém právním prostředí proto musí být tento nerovný stav vykompenzován - například formou úroků z prodlení.
Předsednictvo ASZ ČR také vzhledem k naléhavosti právního zájmu dosud nevypořádaných osob považuje deklaratorní rovinu zákona za nedostatečnou a požaduje začlenit do zákona systém sankcí, podobně, jako je tomu u většiny ostatních zákonů. Nastavení finančních pokut statutárním zástupcům popřípadě zastavení vyplácení státních dotací těmto subjektům za neplnění zákona by mělo zajistit jeho skutečné naplnění.
Je obecně známo, že nemožnost účinně postihnout porušování zákonů o půdě a o transformacích družstev byla základní příčinou současného stavu, ve kterém se, jak uvádí předkladatel zákona, pouze 20% subjektů dosud s oprávněnými osobami spravedlivě vypořádala. Sankce spolehlivě omezí množství žalob oprávněných osob, které by v případě nedohody s povinnými osobami opět zbytečně zahltily soudní instituce.
Až se návrh zákona o majetkových podílech dostane k projednávání do parlamentu, bude zajímavé sledovat, jestli poslanci znovu podlehnou už tolikrát „osvědčeným argumentům“ o výjimečném postavení zemědělské velkovýroby, o klesajícím rozměru sektoru či přetěžké situaci zemědělců nebo přeci jen zvítězí zájem na skutečném narovnání majetkových křivd z minulosti.
Ing. Jaroslav Šebek, tajemník ASZ ČR
