Rozumně proto, že Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI), která bude mít posuzování dvojí kvality na starosti, má už nějakou dobu zpracovanou metodiku, z níž lze mimo jiné zjistit, že jako dvojí kvalita nebudou například posuzovány reformulace (změny složení potravin snížením zdraví škodících složek, jako je sůl, cukr nebo některé tuky), a stejně tak bude při posuzování dvojí kvality respektováno znění vyhlášek a zákonů platných v zemi, kde se bude potravina vyrábět. Faktem nicméně je, že dvojí kvalita potravin není zásadním problémem v našem potravinářství a vzhledem k tomu, že někteří výrobci receptury svých produktů upravili, je aktuálně problém ještě menší než v době, kdy toto téma plnilo stránky všech myslitelných médií.
Pro výrobce potravin, ale také pro zemědělce je tak spíše varující tento týden zveřejněné upozornění Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) na „protisoutěžní charakter některých pozměňovacích návrhů k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty“. Podle ÚOHS totiž navrhovaná právní úprava mimo jiné připouští, aby v zemědělském sektoru „bylo možno uzavírat kartelové dohody celých dodavatelských řetězců o cenách a množství, povoluje krizové množstevní kartely či národní kartely a zakazuje další prodej zboží se ztrátou“. Není sice zcela zřejmé, zdali apel ÚOHS míří jen na podniky typu Agrofert, nebo také například na odbytové organizace zemědělců, jisté ale je, že i zemědělci by legislativu postihující oblast sdružování měli bedlivěji sledovat.
Stejně tak by bylo vhodné zavnímat, že s platností od dubna letošního roku delegovala Evropská Komise pravomoci k propagaci zemědělských produktů na EREA (European Research Executive Agency - Evropská výkonná agentura pro výzkum) a ukončila činnost agentury CHAFEA, která se témuž věnovala od roku 2014. Lze tak předpokládat, že podmínky pro propagaci zemědělských produktů, ale i spektrum produktů, jejichž propagace bude podporována, dozná určitých změn, a bylo by velmi vhodné, aby se v nich našlo i české zemědělství, které má v prezentaci, propagaci a marketingu zemědělství stále nemalé rezervy.
Naopak už od května letošního roku nebude možné využívat k propagaci zdravotních nebo zdraví ovlivňujících přípravků hlasy a tváře lékařů a známých osobností. Prvotní reakce právníků na tuto další z mnoha regulací jsou spíše odmítavé, dosavadní zkušenosti z praxe ale ukazují, že mnozí z odborníků a celebrit slouží spíše marketingu, než aby laickou veřejnost objektivně informovali nejen o pozitivech, ale i o případných negativech propagovaných produktů, a podílí se tak na manipulacích veřejnosti. Ostatně i v oblasti potravinářství je celá řada „odborníků“ doporučujících spotřebitelům to či ono, často ovšem proto, že za to dostanou zaplaceno. Regulace vyjádření známých tváří k tak zásadním otázkám, jako je lidské zdraví, se tak zdá být správným krokem, a vůbec by nebylo na škodu, kdyby se něco podobného uplatňovalo i v potravinářství. Mimochodem to, že se lékaři a celebrity nesmí angažovat v propagaci zdravotnických produktů, je již dávno zakotveno, byť v obecné podobě, i v legislativě evropské, takže v tomto smyslu nejde zase o nic tak úplně nového.
Tlaky na snižování chemické zátěže životního prostředí a zlepšování stavu půdy zatím na první pohled v ČR nevedou k dostatečné nabídce udržitelných metod a alternativ, jak problém s pokračujícími zákazy pesticidů řešit. V bodě nula ale náš výzkum a vývoj není – Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský v Holovousích například ohlásil ukončení vývoje univerzálního opylovače, který má vycházet právě z požadavků na snižování chemických vstupů do zemědělství a zároveň pěstitelům šetřit čas, peníze a ještě zvyšovat produkci. Brněnská společnost SCITEG zase začala vyrábět na tuzemský trh dodávat první bio multifunkční půdní prostředek ESCUBE vhodný (nejen) pro biozemědělství, který příznivě ovlivňuje kvalitu půdy a zvyšuje odolnost rostlin v době sucha.
Při příležitosti výročí narození Antonína Švehly spustila Společnost Antonína Švehly novou podobu webových stránek na Společnost Antonína Švehly (antoninsvehla.cz), na nichž nabízí bezplatný prostor pro publikování. I to může být cesta k prezentaci našeho zemědělství, rodinných farem i samotné jmenované společnosti, už i proto, že státníci typu Antonína Švehly v dnešní společnosti zoufale chybí.
Petr Havel